Předmluva

8. prosinec 2011 | 18.47 |

 Hudba začala hrát pomalý tanec. Pořád ještě na ni zíral, vpíjel se do ní pohledem. Jeho zelené oči potemněly a zdivočely touhou. Najednou měla pocit, že ji každým okamžikem prudce přitiskne k sobě a tvrdě políbí, aniž by řekl jediné slovo. "Chtěla by sis zatančit?" zeptal se jemně. Hraju si s ohněm, s něčím, čemu nerozumím, napadlo ji najednou. A v tom si uvědomila, že je vyděšená. Srdce se jí prudce rozbušilo. Měla pocit, jako by ty zelené oči promlouvaly k něčemu v ní, co je skryto hluboko pod povrchem - a tato část jejího já na ni nyní křičela "nebezpečí!" A jakýsi instinkt, starší než celá civilizace, ji nabádal k útěku, ba přímo k úprku.

Ani se nepohnula.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře