2. Dlouhá cesta

23. leden 2012 | 16.48 |

Ráno jsem stával dřív , abych se připravil . Šel jsem do kuchyně a tam jsem si vzal tašky s jídlem . ,, buch buch ." ozvalo se bouchnutí na dveře . ,, už jdu ." zavolal jsem a šel ke dveřím , když jsem dveře otevřel tak jsem uviděl Irinu . Dneska na sobě měla sportovní mikynu a kalhoty a taky si udělala culik . ,, můžeme jít ?" zeptala se mě klidně Irina . ,, jasně , můžeme ." řekl jsem vesele a šel jsem ven z domu . ,, kam to vůbec jdem ?" zeptal jsem se zvědavě Irini . ,, do Řecka , tam je jeden chrám , do které se potřebujeme dostat ." řekla Irina klidně a podívala se na mě . ,, do Řecka ? To je hrozně daleko ." řekl jsem překvapeně . ,, to vím , ale neboj se , nebudeme pořád chodit pěšky ." řekla Irina vesele a začala se smát . ,, ha ha ha , to je moc vtipné ." řekl jsem rozzlobeně . ,, mám tady auto , tak pojedeme na letiště a pak v Evropě pojedeme zase v autě ." řekla Irina vesele . U silnice jsem potom uviděl stát stříbrné volvo . ,, auto jsem si půjčila od táty , ale nebude mu vadit když to potom nechám na letišti ." řekla vesele a sedla si před volant do auta . Já jsem nevěděl jestli můžu vůbec věřit holce kterou znám jenom den . Irina si všimla že v autě nesedím tak otevřela dveře spolujezdce kde jsem stál . ,, Wille , můžeš mi věřit , jsem tvůj ochránce a ten ti nesmí ublížit , i když jsi Lexikon tak jsi pořád synem boha a anděla , a takový jsou moje rodina ." řekla mile Irina a usmála se na mě . ,, a já tě žádám jako rodinu , aby sis sedl do auta ." řekla Irina klidně . Já jsem ještě váhal ale řekl jsem si že jí budu věřit , tak jsem si nasedl do auta a jeli jsme . ,, měl jsi nějaké záblesky ?" zeptala se mě klidně Irina a pustila potichu hudbu . ,, ne , chtěl jsem se na něco zeptat . . ." řekl jsem na začátek , když jsem si všiml že nijak neodmítá : ,, existujou upíři a vlkodlaci ?" zeptal jsem se Irini zvědavě . ,, ano , upíři a lykani existujou , ale tihle tvorové jsou spíš ve křesťanství ." řekla klidně Irina a zastavila u benzínky . ,, proč jsme tu zastavili ?" zeptal jsem se zmateně Irini . ,, auto na málo benzínu a stejně letiště je hodně daleko ." řekla vesele Irina a vylezla z auta . ,, jo , a nevylízej z auta ." řekla mi vážně Irina . Když Irina naplnila nádrž , tak šla benzín zaplatit . Já jsem se podíval do úložného prostoru , tam jsem našel nějakou fotku kde byla Irina vedle nějakého muže , asi to byl její otec . Měl hnědé krátké vlasy , byl hodně vysoký a oči byly hodně modré . ,, buch buch ." se ozvalo na okno od auta . ,, můžete mi prosím pomoct ? Moje žena je zraněná ." řekl venku za oknem muž ze zrzavými vlasy . Já jsem bez přemýšlení vylezl z auta , ale měl jsem při tom divný pocit . ,, kde je vaše žena ?" zeptal jsem se muže . ,, je u jedné silnice , támhle ." řekl muž a ukázal za sebe . ,, dobře , tak jdeme ." řekl jsem a šel jsem za mužem , ten mířil ke kamiónům kde by měla být jeho žena .

Když jsem si všiml že tu nic není tak jsem chytl muže za rameno . ,, žena je mrtvá už tisíce let ." řekl muž zlomyslně a podíval se na mě, nad obočím měl nějaké černé kamínky a měl velké černé zornice. ,,Williame Schrenele, dnes zemřeš," řekl muž a schodil mě na zem a pak se mu zjevil v ruce meč a napřáhl ho nad sebe a mrskl ho po mě, ale v tu chvíli se nade mnou ukázala Irina a odrazila meč se s vím stříbrným mečem. ,,Jste pořád stejní," řekla rozzlobeně Irina a podívala se na mě jestli jsem v pořádku, potom se podívala na muže. ,,Proč tu jsi? Jaký máš úkol?" Zeptala se Irina muže. ,,Nic ti neřeknu, špinavá," řekl znechuceně muž a běžel k Irině a při tom si vzal do ruky svůj meč, který byl zabodnutý do země, ale Irina se meči vyhnula a schodila muže na zem a pak ho ze zadu chytila za krk a přiložila mu k hrdlu meč. ,,Tak se zeptám znovu, proč tu jsi? Jaký máš úkol?" Zeptala se rozzlobeně Irina. ,,Neřeknu," řekl zdorně muž. ,,Jestli mi to neřekneš tak ti useknu hlavu," řekla Irina a zatlačila meč více ke krku, až muži z toho tekla krev. ,,Dobře, měl jsem sledovat Lexikona a pak ho zabít." Odpoveděl. Irina mu chytla ramena a zamyslela se. ,,To je vážné, andělé vědí že tu jsi," řekla mi Irina ustaraně. ,,Co budeme dělat?" Zeptal jsem se Irini zmateně. ,,Musíme si pospíšit," odpověděla Irina a pak rychle probodla muži srdce. ,,Musíme jít," řekla Irina a vyndala z mrtvého muže meč. Já se v šoku podíaval na Irinu, která se chystala běžet k autu. ,,Musíme běžet k autu a jet na letiště," řekla rychle Irina a běžela ke mně a chytla mě za ruku. Já jsem z toho dostal další šok. Běželi jsme co nejvíc to vůbec šlo, až jsme se dostali k autu. ,,Nástup si!" Přikázala mi Irina vážně. Poslechl jsem ji a sedl si na sedadlo spolujezdce. ,,Kdo to byl?" Zeptal jsem se vyděšeně Irini. ,,Anděl, měl tě zabít," řekla udíchaně Irina a nastartovala auta a rychle jela pryč o benzínky . ,, jak jsi věděla že jsem v nebezpečí ? " zeptal jsem se zvědavě . Irina chvíli nic neříkala , protože přemýšlela nad správnýmy slovy . ,, Sledovala jsem tě , všimla jsem si že jsi s tím andělem šel pryč mě auta , tak jsem rychle zaplatila a pak jsem tě šla sledovat , ještě ti něco musím říct . Jestli chceš poznat anděla tak se zaměř na jeho auroru , " řekla Irina klidně a upřeně se dívala na silnici . ,, Neublíží mé rodině ? " Zeptal jsem se Irini smutně . ,, Ne , andělé tvé rodině nic neudělají , teď jdou po nás , " řekla klidně Irina . Irině jsem záviděl to že je skoro pořád tak klidná . ,, Ještě jsem ti nepoděkoval , děkuji ," řekl jsem upřímně . ,, Není zač ," řekla Irina klidně . Když jsme zaparkovali na letišti tak jsme šly dovnitř . Irina nám koupila letenku do letadla které mělo letět do Francie . V letadle Irina seděla u okýnka a dívala se ven . ,, Letěla jsi nikdy vůbec letadlem ?" Zeptal jsem se Irini zmateně . ,, Letěla , jenom mi je líto že nemůžu letět jiným způsobem ," řekla klidně Irina . ,, Myslíš , použít křídla ?" Zeptal jsem se zmateně . Irina přikívla a podívala se na mě . ,, Jaký to je letět s těma křídlama?" Zeptal jsem se zvědavě Irini.,,Je to úžasné, při tom se cítíš jako kdyby jsi byl volný . . . lehký a ani u toho necítíš ti křídla . . . ," říkala zrušeně Irina a mávala u toho rukama aby ukázala jaké to je. ,,Je to prostě úžasné a jseš u toho mnohem rychlejší," řekla Irina vesele. Já si najednou uvědomil že jsem unavený a zívl jsem si. ,,Měl bys spát, cesta bude dlouhá," řekla Irina a pozorovala jak jsem se opřel a zavřel oči.  

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře