24.kapitola

23. prosinec 2011 | 17.41 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Přesto že jsem trénovala a učila se o zvyklostech Strigojů a o tom, jak se jim bránit, ve skutečnosti jsem nikdy žádného neviděla. Bylo to děsivější, než jsem čekala.

Když se na mě vrhla tentokrát, už jsem byla připravená. Tak trochu. Couvla jsem a uhnula z jejího dosahu, při čemž jsem uvažovala, jakou mám asi šanci. Vzpomněla jsem si na Dimitrijovo vtipkováni o Strigojích v nákupním

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 26x

23.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.09 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Nikdydřív mi nedělalo takové problémy zůstat mimo Lissinu hlavu, jenže je pravda, že jsme nikdy neprocházely ničím podobným. Zatímco jsem běžela lesem, síla jejích myšlenek a pocitů mě strhávala do sebe.

Prodírali jsme se Christianem křovím a od chaty jsme se vzdalovali. Kéž by tak Lissa zůstala uvnitř. Líbilo by se mi, kdybych mohla jejíma očima sledovat ten vpád. Jenže to už bylo
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 18x

22.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.08 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 "Uzdravit Tě?"

Uzdravit ho? Moje myšlenky byly jako ozvěna těch jejích.
"Ty jsi moje jediná možnost," objasnil jí trpělivě. "Jediná možnost, jak vyléčit tuhle chorobu. Sleduju tě už léta, čekal jsem, dokud jsem neměl jistotu."
Lissa zavrtěla hlavou. "Nemůžu..., ne. Nemůžu udělat něco takového."
"Tvoje
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 18x

21.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.07 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Nikdy dřív jsem se s žádným klukem neocitla úplně nahá.

Děsilo mě to - i když zároveň i vzrušovalo. Leželi jsme na přikrývkách, nalepení na sobě a jen jsme se líbali a líbali. Ru­kama i rty se zmocňoval mého těla a každý dotek mě na kůži pálil jako oheň.
Po tom, co jsem po něm tak dlouho toužila, vůbec jsem nemohla uvěřit, že se to skutečně děje. Fyzické pocity byly
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 22x

20.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.05 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Poklesla mi čelist. "Uf... Počkat... Jako že jste měli sex?"

Byla jsem tak ohromená, že jsem nedokázala vymyslet nic lepšího.Mason se na mě díval, jako bych byla hysterka. Jesse vypadal, že by nejradši umřel.
"Jasně, že jsme měli sex. Říkala, že se s náma vyspí, když řekneme, že jsme..., no vždyť víš..."
Ušklíbla jsem se. "A to jste
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 17x

19.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.05 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Těžko říct, co mě nakonec přimělo k tomu to udělat. Tak dlouho jsem skrývala tolik tajemství a dělala jsem, co mi přišlo nejlepší, abych Lissu ochránila. Ale tajit to její sebepoškozování rozhodně její ochraně nepomáhalo. Nedokázala jsem ji přesvědčit, aby toho nechala - a teď jsem dokonce uvažovala, jestli nebyla moje chyba, že s tím vůbec začala. Tohle se dělo až od té doby, co mě uzdravila

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 18x

18.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.04 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Probrala jsem se a nad sebou uviděla bílý strop na klinice.

Dopadalo na mě filtrované světlo - to kvůli morojským pa­cientům. Cítila jsem se divně, tak trochu dezorientovaná, ale nic mě nebolelo.
"Rose."
Ten hlas byl jako hedvábné pohlazení. Něžný. Sytý. Otočila jsem hlavu a setkala se s pohledem Dimitrijových tmavých očí. Seděl na židli vedle
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 18x

17.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.03 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Poněkolikadnech mi Lissa před jídelnou oznámila šokující novinky.

"Strejda Viktor vezme Natálii tenhle víkend pryč. Budou nakupovat v Missoule. Na tu tancovačku. Říkali, abych jela s nima."
Neřekla jsem nic. Moje mlčení ji překvapilo.
"Není to super?"
"Pro tebe asi jo. Ale mě nečekají nákupní centra ani tancování."
Nadšeně
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 18x

16.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.03 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Druhýden mi došlo, jak moc se věci změnily od doby, co Jesse sRalfem začali šířit pomluvy. Pro některé lidi jsem byla neustálým zdrojem šeptandy a smíchu. Od těch, které Lissa obrátila na svou stranu, se mi dostávalo přátelství a občas mě i bránili. Uvědomila jsem si, že naši spolužáci už mi nevěnují tolik pozornosti jako dřív. To platilo obzvlášť, když se začalo dít něco nového.

Lissa
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (1x) | přečteno: 16x

15.kapitola

19. prosinec 2011 | 01.02 | rubrika: Vampýrská aka. 1

 Mason je přinesl.

Přišel za mnou hned druhý den před vyučováním, s krabicí knih.
"Mám je." Prohlásil. "Honem si je odnes, než budeš mít průšvih, že se mnou mluvíš."
Podal mi je a já zavrčela. Ta krabice byla těžká. "To ti dal Christian?"
"Jo. Zvládl jsem s ním promluvit, aniž by si toho někdo všiml. Tak nějak už v tom umí chodit, všimla sis toho někdy?"
"Jo všimla." Odměnila jsem Masona úsměvem. "Díky. Moc to pro mě znamená."
Odvlekla jsem tu kořist do svého pokoje a plně jsem si u toho uvědomovala, jak divně asi musí působit, když někdo, kdo nenávidí učení tak jako já, se hodlá zahrabat do zapráše­ných krámů ze čtrnáctého století. Když jsem otevřela první knihu, došlo mi, že tohle musí být kopie z kopie z další kopie, protože tak stará věc by se nejspíš už dávno rozpadla.
Jak jsem tak probírala knihy, objevila jsem, že spadají do tří kategorií: knihy, co napsali lidé po Vladimírově smrti, kni­hy, co byly napsány, když ještě žil, a jeden deník, který napsal osobně. Co to Mason povídal o primárních a sekundárních zdrojích? Ty poslední dvě skupiny knih byly právě těmi zdro­ji, které jsem potřebovala.
Ať už ty knihy znovu vytiskl kdokoli, pozměnil styl na­tolik, že jsem nemusela číst ve staroangličtině. Ani v ruštině. Svatý Vladimír žil ve staré zemi.
Dnes jsem uzdravil matku Savy, která trpěla vleklými ostrými bolestmi břicha. Její nemoc již odešla, ale Bůh mi nedovolil vykonat takovou věc lehce. Jsem slabý a malátný a do hlavy se mi vlévá šílenství. Každý den děkuji Bohu za stínem políbenou Annu, bez níž bych jistě nebyl schopen vytrvat.
Zase Anna. A "stínem políbená". Kromě jiných věcí se i o ní zmiňoval často. Jinak psal většinou jen dlouhá kázání, podobná, jaká jsem slýchala v kostele. Supernuda. Místy ale kniha byla jako opravdový deník, ve kterém se zrekapitulovalo, co Vladimír každý den dělal. A pokud to nebyly jen kecy, pořád někoho uzdravoval. Nemocné. Zraněné. Dokonce i rostliny. Vzkřísil poničené obilí, když lidé hladověli. Někdy nechával jen tak rozkvést kytky.
Četla jsem dál a došlo mi, jak bylo dobře, že ten starý Vlad měl u sebe Annu, protože byl slušně pomatený. Čím víc používal svoje schopnosti, tím to bylo horší. Bezdůvodně propadal vzteku a smutku. Sváděl to na démony a podobné kraviny, ale bylo jasné, že trpěl depresemi. Jednou, jak přiznal ve svém deníku, se dokonce pokusil o sebevraždu. Anna ho zastavila.
Listovala jsem knihou, kterou napsal někdo, kdo Vladimíra znal, a četla:
A mnoho lidí shledávalo schopnosti, které požehnaný Vladi­mír předváděl na jiných, zázračnými. Přicházeli k němu Morojové i dhampýři a naslouchali jeho slovům, šťastní, že mohou být s ním. Někteří říkají, že se jej dotklo šílenství, a ne duch, ale většina jej obdivuje a udělala by cokoli, oč by je požádal. Takto Bůh označuje své oblíbence. A jsou-li takové chvíle následovány halucinacemi a zoufalstvím, je to jen malá oběť za vše dobré, co lidem prokazuje, a jak je vede.
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 1 (2x) | přečteno: 22x