Kanibalští vlkodlaci

28. leden 2012 | 14.00 |
› 
Mohou být povídačky o vlkodlacích postaveny na skutečném základě?

Pokud bychom se podívali do minulosti, našli bychom mnoho historických záznamů o vlkodlacích. Lidé byli přesvědčeni, že skutečně existují. Pojďte se s námi vrátit do roku 1603, do jihozápadní Francie. Tam se začaly naprosto z nepochopitelných důvodů ztrácet nemluvňata. Mizela beze stopy. O něco později se ale přeci jen našli rozrušení svědci, kteří vyděšeně mluvili o tom, že na místě činu viděli obrovského vlka. Těžko říci, zda to bylo opodstatněné, ale brzy se začalo šuškat ještě o něčem mnohem temnějším a v kraji zavládl nepopsatelný strach.

Do záhady se vnesly další otazníky v okamžiku, kdy poblíž vesničky Esperons pásla na louce krávy přibližně třináctiletá dívka, kterou napadl podivný krvežíznivý netvor. Vypadal prý jako přerostlý pes s dočervena zabarvenou srstí, ohnivýma očima a obrovskými tesáky. Ošklivě ji potrhal a rozdrásal jí šaty, přesto se dívce podařilo ubránit honáckou holí s hrotem. Po několika dnech se rozšířily zprávy, že se Jean Grenier, asi čtrnáctiletý chlapec, před jinými dětmi vychloubá, jak na dívku zaútočil v podobě vlka. Vrstevníci si mysleli, že chce být jen zajímavější, ovšem Jean vytáhl z rukávu esa, které už naháněly husí kůži i otrlejším z nich. Dívce, do které byl zamilovaný, se svěřil, že se do podoby vlka kdykoliv promění v okamžiku, kdy na sebe obleče vlčí kůži a pomaže se mastí, kterou i s kůží dostal od podivného muže z lesa – jemuž přísahal sloužit.

VLKODLACI PŘECE NEEXISTUJÍ!

Děti si to samozřejmě nenechaly pro sebe a Jean byl brzy na to zatčen a předvolán k soudu.

Při výslechu však nic nezatajoval. Barvitě líčil, jak v podobě vlka sežral několik nemluvňat a znal sebemenší detajly, které nemohl znát nikdo jiný, než vrah. Vlkodlaků je podle něj víc, většinou se živí zvěří a potulnými psy, nicméně nepohrdnou ani malými dětmi, jejichž maso je prý nejchutnější ze všeho, co kdy ochutnal. Jean Grenier ale ani přes své doznání nakonec popraven nebyl, i když si to tvrdě žádaly rodiny obětí. Byl prohlášen za šíleného a umístěn do františkánského kláštera. Tam o několik let později zemřel, vyhublý na kost. Lidé, kteří ho odtud znali, tvrdili, že se z něho stala zrůda s velkými nápadnými špičáky a dlouhými zakroucenými nehty. Rád prý mluvil o vlcích, často lezl po čtyřech a choval se jako hladová šelma...

BYLA TO HALUCINACE?

Ve velkém množství případů sehrála hlavní roli podivná mast, kterou "vlkodlaci” získali od druhé osoby. Mohli bychom se proto právem domnívat, že obsahovala halucinogen, po kterém si "vlkodlaci” mysleli, že se stávají divokou šelmou, i když tomu tak ve skutečnosti nebylo. Pokud byli přistiženi při pojídání své oběti, byli odsouzeni a většinou popraveni za vraždu a kanibalismus.

CO ŘÍKAJÍ POVĚSTI

Strach z vlkodlaků přetrval dlouhá staletí téměř po celé Evropě. Byli prezentováni jako nestvůry, které se velmi rychle regenerují. Nejlepší zbraně, které proti vlkodlakovi zaručeně fungovaly, byly podle dávných návodů stříbro a oheň – a nejjednoduším způsobem, jak ho zaručeně dostat, byl útok na jeho lidskou podobu. Podle legend může být vlkodlakem muž i žena, i když filmový průmysl do této role spíše dosazoval muže. Existuje mnoho představ, jak se může stát člověk vlkodlakem:

1. Je zakletý pomocí magie. - Takový vlkodlak není zlý, naopak chrání lidi před ostatními vlkodlaky a upíry, které ze srdce nenávidí

2. Narodí se ve "špatný den” - Někteří vlkodlaci se prý rodí za úplňku s vyrostlými špičáky. V dospělosti mohou (ale nemusí) získat schopnost přeměňovat se v různá zvířata, nejen ve vlka. Někteří vlkodlaci jsou podle pověstí kříženci upírů a lidí. Může se jím stát i člověk, poraněný vlkodlakem. To ale mnoho lidí odmítá s tím, že podle nich se pravý vlkodlak se svým "darem” už rodí, jiná možnost tu není. Na Měsíc prý také vyjí zemřelí jako znovuzrození vlkodlaci , kterým přes hrob přeběhla kočka, pes nebo kohout.

3. Vraždy při úplňku - Filmy udělaly z vlkodlaků bestie, které potřebují ke své proměně úplněk. Je to nesmysl, podle legend mohli udeřit kdykoliv a nepotřebovali k tomu romantiku.

Existence vlkodlaků nikdy nebyla doložena hmatatelnými a nevyvratitelnými důkazy. A ať už byl důvod zrození vlkodlaků v lidském podvědomí jakýkoliv, pravdou je, že hony na vlkodlaky se pořádaly celá staletí, stejně jako na upíry. Vznikaly soudní procesy a mnoho lidí přišlo o život kvůli obvinění, že žije "dvojí život”. Nutno říci, že u nás probíhaly pouze hony na čarodejnice. O krvavém řádění "velkých psů a vlků” se ale zmiňuje nejedna česká kronika.

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře