Tři mušketýři – Resident Evil v 17.století

30. leden 2012 | 18.06 |
› 

Co byste od Paula W. S. Andersona čekali?

Asi každý četl nebo slyšel o románu Alexandra Dumase, a kdo ne, hanba mu! Většina už asi viděla nějaké filmové zpracování této filmové klasiky, ať už verzi z roku 1973 nebo tu s Charlie Sheenem v hlavní roli z roku 1993. Dá se říct, že každá generace má své filmové zpracování této knihy. Nového zpracování se chytl "šílenec" Paul W. S. Anderson a znalí už pomalu bili na poplach. A jak to dopadlo? Má Dumas právo obracet se v hrobě?

Anderson za všechny...

Jak jsem již psal, příběh o tom jak se mladý D´Artagnan mušketýrem stal, musí znát úplně každý. Tím pádem povinnost seznámit vás s příběhem jaksi ztrácí na významu. Už jméno režiséra budilo obavy a trailery některým jistě způsobily srdeční zástavu. Mix Resident Evilu a románu z francouzské renesance si jistě moc fanoušků nenašel a hlavně dost fanoušků pobouřil. Velká inspirace dozajista vzešla z úspěchu nového Sherlocka Holmese. 
Ten zazářil jak finančně, tak kvalitativně. Bohužel Andersonovi ani jedno nevyšlo. Zatímco v kinech film propadá, kvalitou nás také moc neoslní. Guy Ritchie uchopil nového Sherlocka velice citlivě a jeho dílo nepůsobí vůbec přehnaně, tak Anderson udělal přesný opak. S úspěchem jeho posledního filmu (hlavně díky 3D) se Anderson rozhodl, že na tuto technologii nedá dopustit. A jelikož hodně novinářů poslední dobou "remcá" o tom jak je tato technologie nevyužívaná, rozhodl se ji prezentovat opravdu pořádně. Kordy, bomby, kulky na vás létají ze všech možných i nemožných úhlů a snaží se vám pomocí předmětů, kterým uhýbáte způsobit problémy s páteří. Jenže to po dobré půlhodince přestane bavit a vy sledujete jeden kiks za druhým.

...všichni ven!

To že filmu uvidíme plamenomety, kulomety a vzducholodě (!!!) teď jde stranou.

Co byste od Andersona vůbec čekali? Jediné s čím jsem šel do kina, bylo to, že uvidím bezduchou mlátičku s perfektně zvládnutými akčními scénami. A to jsem také dostal. Šermířské souboje jsou zvládnuté perfektně, mají tempo a náboj. Bitva se vzducholoděmi je správně epická, i když i pořádně ujetá. Triky a výprava jsou na špičkové úrovni. To je ale jediné za co si film zaslouží pochvalu. Scénář je jeden obrovský "fail". Jedna nelogičnost střídá druhou a film začne rozvíjet "jakous takous" zápletku, až uprostřed filmu a to je na skoro dvou hodinovou stopáž zatraceně málo. Celý začátek filmu vlastně působí jako slepenec navzájem rádoby navazujících scén, které začnou dávat smysl až skoro na konci filmu. Benátský začátek pak působí jako intro z "béčkového" filmu 90.let, kdy se nám představovaly hlavní postavy díky titulkům u podobizny daného hrdiny.

Herci na posledním místě

To že herecké obsazení není silnou stránkou tohoto filmu, bylo jasné od doby, co jsme se dozvěděli jména herců. Že to bude až tak špatné, to jsem ale nečekal. Začneme těmi lepšími výkony. Logan Lerman v roli D´Artagnana překvapil z herců asi nejvíc. Snaží se a snaha se vyplácí, je nejméně otravnou postavou společně s oscarovým Christopherem Waltzem, jehož kardinál Richelieu by mohl charisma rozdávat na kilometry kolem sebe. Poslední snesitelnou postavou je Rochefourt v podání Mandse Mikkelsena. Dále je to jen šeď a ještě větší šeď. Matthew MacFadyen, Luke Evans a Ray Stevenson v rolích mušketýrů jsou tu jen pro parádu a hlášky z nich lezou jak z chlupaté deky. Celkově dialogy skřípou všude a u všech. Nejotravnější je však neuvěřitelně přehrávající Orlando Bloom, který čím víc se snaží, tím je to horší. Mille Jovovich to samozřejmě opravdu sekne, ale s těmi hereckými výkony to tak žhavé není.

Paule, Paule toto už ne!

Paul W. S. Anderson je opravdu jedno obrovské dítě. Jedině on by do filmu podobného ražení dokázal naflákat vzducholodě, kulomety, (polo)automatické zbraně a nesmí chybět ani plamenomety. Milla skáče z dvaceti metrů, Milla proplouvá chodbou plnou pastí a zbraní všeho ve stylu Residentu s pořádným dekoltem zírajícím na nás jako vrata od stodoly a korunu tomu dává souboj vzducholodí plných arsenálem zbraní, za který by se nemusela stydět ani menší americká vojenská základna. 
Soundtrack vykrádá všemožné skladby a hlavně inspirace Hansem Zimmerem a jeho soundtrackem k Sherlocku Holmesovi je opravdu znát. Této slátanině, která drží pohromadě nějakou zvláštní silou (a scénář to není) by to rozhodně slušelo víc na našich monitorech v podobě počítačové hry. Samozřejmě na 12-ti leté jedince zmítající se v stádiu puberty to ke štěstí stačit bude a právě na toto publikum Anderson cílí. Nelze se potom divit, že film vypadá, jak vypadá.

Verdikt

Noví mušketýři jsou, jasným příkladem že všeho moc škodí. Anderson nezná míru, a dokud ji nenajde, nemůžeme od něj čekat nějaké duchaplné filmy. Mix všeho co je dnes cool, a co teď letí, se tedy moc nevyplatil. Jaloví herci a absolutní absence scénáře film sráží v hluboký podprůměr. Jediné co se povedlo, jsou akční sekvence a povedená výprava. Snad tento film zapadne do propadliště dějin a my se dočkáme opravdové adaptace Dumosova románu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře