Moje-kniha | 5 . Výlet

Než Daniel odjel ve svém porsche, tak mi řekl že přijede za hodinu. Já si mezi tím připravila věci a převlíkla se do hnědých kalhot, modrého trička a na sobě ještě červenou mikinu a černé botasky. Tallin šla ven s taškou na zádech a v tu chvíli ve dveřích narazila do Daniela. ,,Je, promiň, neviděla jsem tě," řekla Tallin a poodstoupila od Daniela. ,,To nic, chtěl jsem jít pro tebe, ale . . ." ,,Ale zvládla jsem to sama," dokončila klidně Tallin a usmála se na něj. Je tak úžasný, proč tu nebyl dříve? ,,Tak půjdeme?" Zeptal se šibalsky Daniel a usmál se. ,,Jasně," řekla Tallin a prošla kolem Daniela. Daniel šel za ní a pískal si. Tallin se zastavila a otočila se a všimla si že má Daniel tmavší oči. ,,Rozmyslela jsi se?" Zeptal se usměvavě. ,,Ne, jenom se divím že jdeš za mnou a ne vedle mě," vysvětlila Tallin a šla vedle Daniela. ,,Hmmm, to je zajímavé, kam půjdem?" Zeptal se Daniel. ,,Půjdeme přes město a pak do lesů, tam jsou zříceniny budov," řekla Tallin a všimla si Lucase Holba, který si jí všiml a pak se podíval na Daniela. Tallin se taky podívala a všimla si že se na sebe oba kluci nenávistně dívají. No, nazdar, to mi teda scházelo, pomyslela si mrzutě Tallin a naznačila očima aby Lucas hned zmizel. Tallin se váhavě podívala na Daniela, který se ještě díval za Lucasem. ,,Chodil s tebou, nebo co?" Zeptal se rozčileně a podíval se na Tallin, ta jenom přikívla. ,,Rozešli jsme se když zemřeli rodiče, od te doby jsme spolu nemluvili a prý podle Mary mě má pořád rád," řekla Tallin zachmuřeně. Daniel si povzdechl a pokračoval v chůzi. Tallin šla vedle něj a přemýšlela co znamenalo to povzdechnutí. To je divné, jako by si mě Daniel přivlastnil, jako to co se stalo včera večer, pro něj znamenalo že si mě získal, pomyslela si Tallin zamyšleně a vzpomněla si na večer, kdy se líbali. ,,Jak dlouho?" Zeptal se arogantně Daniel. ,,Co jak dlouho?" Zeptala se zaskočeně Tallin. ,,Jak dlouho si s ním chodila?" Zopakoval otázku. ,,Nevím, asi šest měsíců," řekla zmateně. Daniel se na Tallin podíval a pak se odvrátil. ,,Jaké tu jsou zříceniny?" Zeptal se trochu klidněji a podíval se na Tallin. ,,Starých budov, například dům Lottysových nebo Garrettových," řekla vesele Tallin a doufala že uklidní Daniela. Daniel se tvářil už docela klidně, tak si Tallin povzdechla. ,,Jak se ti líbí město?" Zeptala se Tallin zvědavě. ,,Ještě jsem neviděl celé město, ale už se mi tu začíná líbit," odpověděl šibalsky a usmál se. Daniel a Tallin šli městem a povídali si o městě a o obyvatelích. Když si Tallin všimla ve výloze krásného bižuterního náhrdelníku ve tvaru zelené květiny, tak se zastavila a šla se podívat blíž. ,,To je nádhera," řekla tiše Tallin a upřeně se dívala na náhrdelník , představila si jak by měla tmavě zelené šaty a ta nádhera by jí visela na krku. Tallin ucítila vedle sebe Daniela a všimla si že se dívá na to samé. ,,Tohle se ti líbí?" Zeptal se zaujatě a měřil si náhrdelník pohledem. ,,Ano, je to nádherné," řekla toužebně Tallin a podívala se na zamýšleného Daniela. Na co asi myslí? Určitě že by mi ho dal, ale to je blbost, přemýšlela Tallin. Daniel se odvrátil od šperku a střetl se s jejím pohledem. Daniel stal proti slunci, tak mu oči zářily. Všimla si že Danielovi oči jsou trochu světlejší, než obvykle. ,,Půjdeme nebo se budeš kochat tou nádherou?" Zeptal se laskavě. ,,Oba návrhy bych brala, ale spíš to první," řekla vesele Tallin a odrnula si pramen vlasů z čela. Daniel se snažil Tallin sundat batoh ze zad, ale zmatená Tallin se bránila. ,,Co to děláš?" Zeptala se zmateně Tallin. ,,Nebudeš přece na zádech vláčet tu tašku," řekl rozhodně Daniel. Tallin se přestala bránit a nechala ho, aby jí sundal tašku ze zad a pak si jí přehodil přes rameno a nabídl ruku, které se Tallin chytla a pokračovali. Když šli z města do lesa tak se Tallin před lesem zastavila a pustila se Daniela. ,,Teď mi, prosím, vrať mojí tašku," žádala Tallin a napřáhla ruku. Daniel nic neříkal a jen tam stál a divák se jí do očí. ,,Za co?" Zeptal se spiklenecky Daniel a usmál se. ,,Co prosím?" Zeptala se zmateně Tallin a zkřížila si ruce na prsou. ,,Za co bude ten batoh?" Zeptal se znova Daniel. ,,Aha, ale ty jsi tu tašku chtěl vzít dobrovolně," řekla Tallin rozhodně. ,,Já tě nenutila," pokračovala a přistoupila o krok blíž k Danielovi. ,,To vím," usmál se šibalsky a udělal jeden elegantní krok do předu a při tom se pořád usmíval. Co asi chce? Co ode mně může chtít? ,,A co bys chtěl?" Zeptala se rozechvěle Tallin. Daniel se vítězně usmál. ,,Polibek," odpověděl a udělal jeden krok do předu, tak teď bylo od sebe pět kroků. Polibek? Čekala jsem nějaké peníze nebo nějakou službu a ne polibek.Tallin překvapeně vydechla a přešla k Danielovi a natáhla k němu ruku a chytla jeho hlavu a přitáhla si jí aby ho políbila na rty. Daniel se nechal a pak začal Tallin líbat. Tallin se snažila ovládat, ale byla tak neodolatelný a jeho vášnivé poličky jí zmrazili na místě. Daniel jí chytil za boky a přitáhl si jí k tělu. Tallin si opřela ruce o jeho hruď. ,,Amor, amore te," říkal Daniel a začal líbat Tallin tváře. Co to se mnou je? Nemůžu se vůbec hnout, pomyslela si omámeně Tallin a snažila se od Daniela dostat pryč. ,,Pusť mě!" Křičela zoufale Tallin a snažila si od sebe odstrčit Daniela. Překvapený Daniel se ani nehnul a jenom se na ní díval. ,,Pusť mě, slyšíš, pusť mě, prosím," říkala zoufale Tallin a pořád se snažila se od Daniela dostat co nejdál, ve tváři zoufalství. Daniel Tallin pustil, ale ta neudržela rovnováhu a spadla na špinavou zem. Tallin se vyděšeně dívala na Daniela a při tom se snažila dostat se od něj, co nejdál. Daniel stál klidně, ale ona mu viděla ve tváři děs. Co jsem to udělala? Zamilovala jsem se do šílence, pomyslela si vystrašeně Tallin a opřela se o strom do kterého narazila a zakryla si oči. Prosím, prosím, ať je to jenom nějaký zlý sen. Tallin ucítila že jí nikdo hladí po vlasech, tak si odkryla oči a uviděla Daniela jak u ní klečí, ve tváři bolest. ,,Není ti nic?" Zeptal se ustaraně. ,,Ne, není," pošeptala zoufale Tallin a zadívala se do Danielových černých očí. Daniel si dal havraní vlasy, které mu padali do obličeje dozadu. ,,Je mi líto jak jsem se choval, prostě jsem se nechal unést," řekl omluvně Daniel a usmál se. ,,Zapomeň na to, nic vážného to nebylo, nic mi není," řekla Tallin a uklidnila se a stoupla si, pak si vyklepala prach a špínu, kterou měla na sobě. Daniel stál vedle ní a klidně jí pozoroval. Když byla Tallin čistá tak se otočila na Daniela. ,,Můžeš mi dát, prosím ,mojí tašku?" Zeptala se klidně Tallin a napřáhla ruku. Daniel si sundal tašku z ramene a pak jí dal Tallin do ruky. Tallin si z tašky mobil a dala si ho do kapsy mě kalhot a pak si z batohu vyndala malou krabičku, kterou si dala do kapsy od bundy a zavřela batoh, pak si ho nasadila na ramena. ,,Půjdeme," řekla Tallin a vešla do lesa. Daniel jí následoval do starého a krásného lesa.