Mořská pana vs pirát

3. únor 2012 | 16.47 |

Když,její vlasy šeptali mi do ouška,

krásná slova,krásná přání,

oněměl jsem úžasem,

přišla ke mě,zpívala,

ukolebavku moji,

zpívala píseň nejkrásnější,

jakou jsem kdy slyšel,

vabila mě k sobě,

byla mou Syrénou a já jejím zajatcem,

který se chytil do pasti,mocné magie,

vysávala mi mou duši ,

duši piráta zajatce,

moje duše spojila se s její

a já jsem přihlížel jak zabodává své,

těď už i mé pařáty do mě,

do toho co ze mě zbylo,

slyšel jsem naříkat ostatní duše co připravila o těla,

neměl jsem svobodnou vůli,

již mrtev skoro jsem,

stáhla mě s sebou do hlubin 

a já jen prosil ať mě pustí,

ať přestane,

ječet nepřestala a neutichl ani její hlad,

dalších duší se již,ale nedočkala,

umřela hlady a já s ní,

zhinuli jsme v mořské jeskyni,

kde ticho slyšel jsem,

nebeský paprsek mě přenesl na druhý břeh ,

já tam byl,ona tam byla

a  já si jak vězeň připadal,

děsila mě a ona se mě bála,

hlídala mě,

ale neuhlídala,

zabil jsem ji,

když už spala,

hlůava utnuta ji byla

a už nepromluvila,

zemřela na Zemi,

zemřela v nebi,kde zemře příště?na kameni?

já dobře žil si v nebi,

v klidu a harmonii,

žil jsem a žil až jsem dožil,

ocitl se u čarodějnice,mořské stvůry,víly,

co všechno způsobyla,

nechtěl jsem tu býti s ní, 

a tak zabil jsem se a teď už doopravdy,

nejdřív tma mě pohltila a teprv potom jsem se rozplynul v prach,

prach pohánějící se po obloze díky větru,

zpívajícím,meluzínu v komínech,až nakonec donesl mě,

k mé matce v údolí,

a ona se udmívala sladce,

jak jahodové cukroví,

políbil jsem jí na tvář a ona zasmála se,

já viletěl do výšin,

až k alpám jsem dorazil 

a od tamtud do vesmíru jsem se dostal,

když smrtka si šla pro mé děvče a dovedla ji tam,

spolu šťastni žili věčně,věčně v nebesích

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře