báseň vlkodlaka

3. únor 2012 | 19.00 |

                                                                                                                                   Neptej se proč!

Proč, odcházím, když se večer
smráká, proč mé vlasy
barvy zlata mění se v mrak
a ze mě je vlkodlak.
Neptej se proč!
Proč osoba ve vlkovi skrytá
se v tvých rukou zmítá.
Když mᚠmě tak rád,
tak pochop, že po krvi mám hlad.
Neptej se proč!
A nech mě jít, vždy ty víš,
že přes den s tebou budu žít.
Tak už jdi spát
a přestaň se ptát.
Neptej se proč!
Časem si odpovíš sám,
Teď musí ti stačit,
že ráda tě mám.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 ˇ 2 ˇ 3 ˇ 4 ˇ 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře