Ještě pořád ji cítím z vlastní srsti. Její pach se mě drží jako vzpomínka z jiného světa.
Byl jsem jím opilý, opilý vůní, která z ní vycházela. Zašel jsem příliš blízko. Všechny instinkty mě před tím varovaly. Zvlášť když jsem si vzpomněl, jak to nedávno dopadlo s tím klukem.
Vůně léta na její kůži, napůl zasutá vzpomínka na tón jejího hlasu, dotek jejích prstů na srsti. Každičký kousek mého těla jako by se rozezněl vzpomínkou na její blízkost.