Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Sledoval jsem ji.
Byl jsem duch z lesů, tichý, chladný a nehybný. Byl jsem ztělesněním zimy, ledový vítr v hmatatelné podobě. Stál jsem na okraji lesa, kde stromy začínaly řídnout, a větřil ve vzduchu. Touhle roční dobou byly pachy většinou mdlé a bez života. Ostrý závan jehličí, vlčí pižmo a její sladká vůně, to bylo všechno.
Zastavila se ve dveřích a zůstala tak na dobu několika nádechů. Tvář měla obrácenou ke stromům, ale já byl neviditelný, nepostihnutelný, nic než oči vyhlížející z lesa. Občasný vánek ke mně zas a znovu přinášel její vůni, zpíval mi jazykem vzpomínek z jiné podoby.
Konečně, konečně vyšla na verandu a obtiskla do sněhu na dvoře první stopu.
Byl jsem tady, skoro na dosah, a přesto na tisíce mil vzdálený.