recenze - Maggie Stiefvater - Váhání

14. únor 2012 | 14.43 |
› 


Vlkodlaci z Mercy Falls se vracejí. Teď, když se Grace a Sam našli, musí bojovat, aby mohli zůstat spolu. Pro Sama to znamená zúčtovat s minulostí, pro Grace vyhlížet budoucnost, která je čím dál nejistější. Do jejich příběhu však nečekaně zasáhne nový vlk jménem Cole, který bojuje se svými vnitřními démony a už navždy chce zůstat ve vlčí kůži. Sam si naopak stále nemůže zvyknout na svou lidskou podobu. Tolik se bojí, aby nepřišel o své nové štěstí s Grace. Jenomže netuší, že v Grace, uvnitř jejího těla, roste hrozba, která je může o jejich štěstí připravit... Bude láska dost silná na to, aby se poprala s osudem? Můžeme se vyhnout tomu, kým jsme?


Kniha vyšla v češtině v únoru 2011.
Nakladatel: Argo
Počet stran: 320
Série: Vlci z Mery Falls
Moje hodnocení: 4/5

Knihu jsem četla nejprve v anglickém jazyce a nyní, abych si osvěžila svou sklerotickou paměť, také v českém překladu, který je opravdu velmi zdařilý. Navíc se mi líbí, že se nakladatelství rozhodlo ponechat původní obálku, která se k příběhu skvěle hodí. Jestli vás Mrazení zaujalo Váhání vás dostane do kolen. Shrnutí příběhu obsahuje spoilery!!

Zima ustupuje a přichází jaro
Kniha Váhání pokračuje tam, kde Mrazení skončilo. Sam se po úspěšném vyléčení stal opět člověkem. Do vlčí kůže ho již nezažene sebekrutější mráz. Nic mu tedy nebrání být s milovanou Grace. Konec mrazivé zimy je naspadnutí a pomalu přicházejí první jarní dny. Pro Sama je to období, kdy se opět uvidí se svými přáteli. Vlky v lidské podobě. Nyní je na jeho bedrech postarat se o vlčí smečku. Snaží se nemyslet na to, jaké to bude, až se s nimi znovu uvidí, a především kolik se jich již nikdy nepromění do lidského těla. Své myšlenky, tak zcela upíná ke Grace. Snaží se být spolu každou volnou chvíli, neboť i přesto, že je Sam vyléčený si není zcela jistý, jestli se během silnějšího závátí mrazu nepromění zpět ve vlka.

s darem všeho času všehomíra, budoucnost se náhle otevírá

Vlk Cole, vůdčí Isabel
Do příběhu vstupuje nová postava a to mladý vlk Cole, který si život vlka dobrovolně vybral. Střídají se tak pohledy jeho, Sama, Grace a Isabel. Mohlo by se zdát, že se v tom počtu vypravěčů člověk ztratí, ale opak je pravdou. Různé úhly pohledu a samostatné příběhy dávají knize na zajímavosti. Vše je promyšleně provázané a my se tak dostaneme do nitra všech hrdinů. Velmi mě zaujalo vyprávění Isabel, která v Mrazení přišla o bratra Jacka, který se marně pokusil postavit svému vlčímu osudu. Náhled do jejího všedního života, vám dá spousty odpovědí na to, proče se Isabel chová tak jak se chová. Její cynický a chladný postoj k životu náhle dostává smysl. V Mrazení jste si ji nemuseli oblíbit, ale ve Váhání ji konečně porozumíte. I když si to nechtějí přiznat jsou si Cole a Isabel podobní víc než si myslí. Oba za sebou mají těžké časy a nejisté vyhlídky.

omlouval jsem se poslednímu člověku, kterého jsem kdy zničil

Minulost, přítomnost, budoucnost
Pro Sama je jeho předchozí život minulost. Chce žít přítomností. Jako člověk. S Grace. Jenže s tou není něco v pořádku. Začalo to jako obyčejná chřipka, ale postupně si uvědomuje, že je to něco vážnějšího... něco s čím měla dočinění v minulosti. Vnitřnosti jí rozežírá neznámý démon, který se dere napovrch. Navíc je Grace cítít vlčím pachem. Pachem umírajícího vlka. Sam ani Grace nejsou připraveni říci si sbohem, i když tuší, že ten okamžik se nenávratně blíží. Nechtějí zažít již jednou prožité, ale nyní se zdá, že jsou role obrácené. Jejich budoucnost má vést odlišnými cesty. Celý příběh je prosycen takovou něžností a melancholií, že se vám bude chtít křičet nespravedlností nad osudem těch dvou. Jakoby jim někdo nechtěl dopřát ani chvíli štěstí a klidu. Hrozně mě štvalo, že jim autorka postavila do cesty takovouhle překážku, ale vlastně se dala čekat již z prvního dílu. Vše má své následky.

blikající světla
anonymní dveře
srdce mi mizí po kapkách
zatímco ona spí
tohle ARO
je hotel pro mrtvé 

Jako jedna rodina
Tahle věta je zavání silnou ironií. Graceini rodiče mě neskutečně vytáčeli. Celou dobu se o ni nezajímají, nechávají ji po celý její život samotnou a najednou si přikráčí a chovají se jako rodiče roku. Měla jsem chuť jim pořádně omlátit hlavu o zeď, aby se vzpamatovali. Co je proboha tak špatného na tom, že u skoro dospělé Grace spí Sam? Připadali mi, že se zasekli v roce, kdy Grace byli čtyři. Tak nějak zapomněli, že z jejich dcery je už sedmnáctiletá dívka, která má svou hlavu a rozum. A taky že v Grace to začíná pěkně vřít, nikdo nemá nemá právo ji zakazovat vídat se se Samem ani její takzvaní rodiče. Mít já takovéhle rodiče, tak se zbalím už dávno.
Ani u Sama není výraz rodina žádné krásné slovo, na které by vzpomínal s láskou. Jeho praví rodiče se ho jako malého chlapce pokusili zabít. Přesněji se mu snažili ve vaně podřezat žíli. A Sam se s tím vyrovnává dodnes. Jeho rodiče jsem upřímně nenáviděla. Nemohla jsem pochopit, jak někdo může chtít takovýmhle způsobem ublížit svému dítěti. Panebože to ho nemohli dát alespoň do dětského domova? Je mi jasné, že ani to není pěkný způsob trávení dětsví, ale podřezání žil?
Naštěstí má Sam i hezké vzpomínky z mládí a to, když se ho ujal Beck. Vůdce vlčí smečky a pro mě jeho opravdový otec. Doufám, že se s ním Sam ještě někdy shledá.
Za jejich hrozné rodiny a dětství jsem nemohla dát plný počet bodů, ale jinak Váhání naprosto předčilo mé očekávání. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře