Maggie Stiefvater - Váhání RECENZE

14. únor 2012 | 14.43 |
› 

http://freckles-books.blogspot.com

Vlkodlaci z Mercy Falls se vracejí. Teď, když se Grace a Sam našli, musí bojovat, aby mohli zůstat spolu. Pro Sama to znamená zúčtovat s minulostí, pro Grace vyhlížet budoucnost, která je čím dál nejistější. Do jejich příběhu však nečekaně zasáhne nový vlk jménem Cole, který bojuje se svými vnitřními démony a už navždy chce zůstat ve vlčí kůži. Sam si naopak stále nemůže zvyknout na svou lidskou podobu. Tolik se bojí, aby nepřišel o své nové štěstí s Grace. Jenomže netuší, že v Grace, uvnitř jejího těla, roste hrozba, která je může o jejich štěstí připravit... Bude láska dost silná na to, aby se poprala s osudem? Můžeme se vyhnout tomu, kým jsme?



Nejprve bych chtěla poděkovat nakladatelství Argo za poskytnutí recenzního výtisku této knihy! 

Zatímco Mrazení byla spíše samostatná kniha, která by se obešla bez pokračování, Váhání je vpodstatě takový úvod do třetího, záverečného dílu Forever, který v USA vyjde v červenci tohoto roku.

Mrazení se mi líbilo víc, ale to neznamená, že Váhání nemá cenu číst. Ti, kterým se první díl líbil, rozhodně nebudou z pokračování zklamaní. 

Grace a Sam jsou konečně spolu, aniž by se museli bát zimy, která Sama promění do vlčí kůže. Mohlo by se zdát, že už je všechno perfektní, ale hned prolog (který si můžete přečíst na stránce nakladatelství Argo) nás vyvede z omylu. S Grace něco není v pořádku. Ale co?

Kromě Sama a Grace se setkáváme ještě s dalšími novými vypravěči, starou známou Isabel a s Colem, jedním z nových vlků. Sledovat jejich příběh mě bavilo mnohem více, bylo to něco jiného. Příběh Sama a Grace mi přišel trochu natahovaný.

Hlavními hrdiny pro mě byli Isabel a Cole, bez nich by kniha nebyla ani zdaleka tolik zajímavá. Isabel jsem měla ráda už v Mrazení, jak je docela opakem Grace. A teď má pocit, že je to její vina, že Jack umřel. Cole nechce mít s minulostí nic společného. Ze všeho nejvíc chce být vlkem, aby si na nic nepamatoval. Ale to se mu nějak nedaří, neustále se proměňuje v člověka, zatímco všichni ostatní jsou ještě vlci. Po jedné z proměn potká Isabel, a od té doby se zdá, že je k sobě pořád něco přitahuje...

   Zkusmo jsem se usmál. "Ahoj. Omlouvám se, že jsem nahý."
   "Těší mě. Já jsem Isabel," řekla. "Co děláš v našem domě?"
   Na tuhle otázku vpodstatě nebylo co odpovědět.
   Pod námi klaply dveře a my sebou oba trhli a podívali se po zvuku. Srdce mi krátce poplašeně zakníkalo a já si překvapeně uvědomil, že mám strach - a že po té dlouhé hluché době doopravdy něco cítím.
   Nedokázal jsem se pohnout.
   "Kristepane!" Na úpatí schodů stála jakási žena a dívala se skrze zábradlí přímo na mě. Pak jí oči přeskočily na Isabel. "Kristepane! Co to.."
   Čekala mě smrt z rukou dvou generací krásných žen. A navíc umřu nahý.
   "Mami," nenechala ji Isabel domluvit. "Mohla bys laskavě přestat zírat?" Je to perverzní."
   Já i matka jsme překvapeně zamrkali.
   Isabel ke mně popošla blíž a opřela se o zábradlí. "Co takhle dopřát člověku trochu soukromí?" houkla dolů.
   To matku trochu zkřísilo k životu. Začala na dceru křičet, a přitom pořád přodávala na hlasitosti: "Isabel Rosemary Culpeperová, mohla bys mi laskavě vysvětlit, co dělá v tomhle domě nahý kluk?"
   "Co bys asi tak řekla?" odsekla Isabel. "Co asi můžu dělat v tomhle domě s nahým klukem? Nevaroval vás snad doktor Násoska, že jestli mě budete nadále ignorovat, mohla bych začít vyvádět nepředloženosti? A prosím, tu to máme, mami! Vyvádím nepředloženosti! Tak si koukej, jak je libo! Doufám, že jsi spokojená. Já nechápu, proč nás nutíš chodit na terapii, když se ani nenamáháš poslouchat, co ti ten doktor říká. Ale jen si posluš, potrestej mě za svoje vlastní chyby!"


Maggie Stiefvaterová nepíše příběhy nabité akcí, u ní jde spíše o pocity. Některé části byly trochu moc pomalé, a někdy jsem se i nudila. Ale vždycky, když se začalo dít něco zajímavého, přeskočilo se na pohled jiné postavy a já musela zase přečíst něco jiného, abych se dozvěděla co bude dál. Tak jsem se udžovala alespoň trochu v napětí, pokud se to u téhle knihy dá říct. 

Ale i od akce si člověk potřebuje odpočinout, takže Váhání byla velice příjemná, odpočinková knížka.

Už v Mrazení jsem naprosto nechápala Graceiny rodiče. Ona má každou noc v pokoji kluka a oni si toho nevšimnou? Tenhle díl tomu dodal, když se najednou rozhodli, že Sama nemají rádi, a že budou dělat Grace rodiče - když zatím je to ona, kdo vaří a celé večery je sama (i když se Samem) doma, zatímco oni si trajdají bůhvíkde. 

Konec Váhání byl úžasný, dodal tomuto dílu větší smysl a připravil na další díl. Jsem doopravdy zvědavá, jak to dopadne; možná ani nebudu čekat na český překlad, až Forever vyjde.

Pokud jste milovali Mrazení, nejspíš se vám bude líbit i Váhání. Možná ne tolik, ale pořád stojí za to, abyste si ho přečetli.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře