1.kapitola

14. prosinec 2011 | 01.23 |

 Povídka, která vám prozradí pravdu. Pravdu, která je ukrytá tak hluboko, že ani Katherine nechce, aby vyšla najevo...Nejen Elena si píše deník, její největší nepřítelkyně jménem Katherine má taky svá tajemství. Kdyby je svět odhalil byla by stále považována za takovou mrchu jako je teď? Nebo je temná stránka její součástí už příliš dlouho na to, aby se mohla změnit? Je jen jedna pravda, jedna odpověď a jedno správné řešení....vše se dozvíte jedině v této povídce...

Kapitola
Otevřela jsem dveře domu Salvatorových a potichu vešla dovnitř. Rozhlédla jsem se okolo a ujišťovala se, že nikdo není doma. Měla jsem pravdu. Nikdo tam nebyl. Rychle jsem vyběhla schody a rozrazila dveře Damonova pokoje. " Někde to tady musí být." Říkala jsem si rozzuřeně sama pro sebe. Dívala jsem se pod postel, do poliček, prostě všude. Ale nikde nic." Mysli... Kam to asi tak schoval?" Nic mě nenapadlo. Hledala jsem malý fialový kamínek, který byl zasazený do zlatého řetízku. Ten kámen umožňoval úplně se vymanit z vlivu čarodějnic. Mít ten kámen by mi zaručilo přístup kamkoliv. Ale Bonnie se mnou to nadšení nesdílela. A s Damonovou pomocí se jim ho podařilo dostat dřív než mě. Najednou mě z mého přemýšlení vytrhnul divný zvuk. Někoho jsem slyšela. Otočila jsem se ke dveřím a uviděla Damona.
" Katherine." Řekl pohrdavě.
" Damone. Jsi tu brzy." Řekla jsem sarkasticky a usmála se.
" Myslel jsem, že tohle..." řekl a vytáhl z kapsy řetízek. "...budeš hledat."
" Ušetřil si mi práci. Teď už si to jen vezmu."
" Na to zapomeň."
" Vážně?" řekla jsem a šla směrem k němu. Zastavila jsem se těsně u něj a podívala se mu do očí.
" Nemyslím si. Vždy dostanu to co chci." Když jsem to dořekla, Damon se usmál.
" Tentokrát ne."
" Proč myslíš?"
" Protože s něj zbude jen popel." Řekla Bonnie, která se objevila ve dveřích. Trochu mě to zaskočilo. Spoléhala jsem jen na to, že jsem silnější něž Damon, ale....Bonnie?! Tím mě překvapil.
Damon vyděl, že teď má příležitost zabránit mi, abych Bonnie roztrhala na kusy. Rozběhl se ke mně a chytil mě tak, abych se nemohla ani pohnout. Snažila jsem se mu vymanit, ale i ho jsem podcenila. Po chvíli jsem s ním přestala zápasit a jen se bezmocně dívala na Bonnie, která něco mumlala cizí řečí.
" Bonnie ne. Přestaň." Prosila jsem ji.
" Tentokrát nedostaneš co si chtěla." Řekl Damon.
" Ty to nechápeš.....Tohle nesmíš udělat."
" Proč Katherine? Co nám řekneš tentokrát?!"
" Bonnie...." Už jsem vyloženě škemrala. "...On přijde. Bez toho nemám šanci!" Bonnie se na chvíli zarazila, ale pak pokračovala dál.
" Kdo?" Ptal se Damon s náznakem zájmu.

" Klaus."
" Kdo?" zeptal se znovu Damon.
" Klaus. Víš ty vůbec kolik čarodějů má na své straně on? Všechny nás zničí."
" Lžeš!" řekl Damon okamžitě. Věděla jsem, že mě nenávidí, ale tak zoufale jako teď jsem se už nechovala celá staletí.
" Tohle je pravda. A jestli ten kámen zničíš, tak tu bude daleko více upírů než si vůbec dokážeš představit." Když jsem to dořekla podívala jsem se na Bonnie.
" A jak mám vědět, že to není zase nějaký tvůj podraz?" řekl Damon a Bonnie souhlasně přikývla.
Najednou se otevřely dveře a tam stála osoba, kterou bych tu rozhodně nečekala. " Protože se o tom můžete přesvědčit na vlastní oči." Řekl Erik.
" Katerino!"
" Eriku." Řekla jsem a snažila se schovat za Damona. Erik byl jednou tak starší. Bylo mu přes tisíc let. Už to bylo dávno, co mě miloval a já jsem ho využila k útěku. Pak se přidal ke Klausovi a posledních pár set let mě pronásledoval. Teď už ale z pomsty. Bylo jen malé množství upírů, kterých jsem se bála. A tenhle patřil k nim.
" Kdo sakra jsi?" řekl Damon a pustil mě. Pro případ, že by se musel bránit.
" Myslím, že to není podstatné. Podstatné je, že vy dva půjdete se mnou!" řekl a ukázal na mě a na Damona.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře