Mladá okouzlující dívka Calla Torová odjakživa věděla jaké bude zastávat místo ve své rodině, stejně tak jak její rodiče a předkové. V jejím případě po absolvování střední školy a dosažení věku 18 let bude provdána za okouzlujícího sexy mládence Rena Laroche z konkurenční rodiny. Jejich sňatek byl domluven, když se oba narodili. Ren i Calla tento svazek berou jako přirozenou součást svých životů, i přesto, že oba rodinné klany Nightshade a Bane po generace mezi sebou skrytě konkurují a i jejich členové rodin se nemají zrovna dvakrát v lásce.
Kniha Smečka (v originále Nightshade) byla napsaná v roce 2010 spisovatelkou Andreou Cremer a je to její první kniha z fantasy série tří knih Nightshade, Wolfsbane a Bloodrose. Fantasy novelu Smečka vydává v České republice Knižní klub a v prodeji je od dubna 2011. Druhý díl Wolfsbane se na náš trh snad dostane během roku 2011 a třetí Bloodrose bude teprve napsán na jaře 2012. Kniha Smačka se my do rukou dostala od Knižního klubu v rámci projektu Reading copies a tedy návštěvníci webu čtenář.net si mohou přečíst recenzi Smečky ještě před jejím vydáním, stejně tak jako u recenzí knih Leviathan a Nádherné bytosti. Což my taky teď připomělo, že slovo Leviathan je několikrát zmíněn i v knize Smečka, i když v jiném významu.
Ale zpět k příběhu Smečky. Jak už jsem napověděl, jsou v příběhu dva rodinné klany, Nightshade - ke kterému patří Calla a klan Bane, z něhož pochází Renier (Ren) Laroche. Slovo smečka evokuje spíše zvířecí společenství, než-li lidské. V originále nese kniha název Nightshade (zřejmě proto, že příběh se věnuje hlavně Calle), český vydavatel spíše zvolil název vystihující sociální postavení obou rodinných klanů. Oba dva klany totiž představují dvě smečky vlků. Záměrně nepíši vlkodlaků, neboť tento druh bytostí, popisovaných v knize, jsou zároveň lidmi a zároveň vlky. Mohou se kdykoliv zhmotňovat do jedné, či druhé podoby. Nejedná se o proměnu v pravém slova smyslu, ale o stav mysli, neboť vlk a člověk existují zároveň v jeden okamžik. Tedy v tomto případě neprobíhá proměna stejně jako u vlkodlaků (trhající se oblečení, průběžná změna těla ve vlkodlaka), ale v jednom momentě je z Cally člověk a v druhém vlk. Vzhledově stejný druh vlka, kterého známe z přírody.
Ve světě vytvořeným Andreou Cremer samozřejmě existuje praktický důvod pro existenci těchto vlků. Od nepaměti na našem světě žijí nadpřirozené bytost, jenž mají za úkol chránit Zemi a proto se nechávají nazývat Strážci. K ochraně svých posvátných území používají Ochránce (vlky, jenž se dokáží přeměnit v lidi), kteří jsou zcela podřízeni Strážcům a řídí se jejich pravidly. Za odměnu Ochránci dostávají veškeré věci nutné k životu, vzdělání, bydlení a další hmotné statky. Strážci se vůči Ochráncům skutečně chovají jako k vlčí smečce, chovají je jako své vojáky na "neviditelném" vodítku, rozhodují o tom, kdo se s kým musí spářit, aby smečka zůstávala silná. Jakákoliv neposlušnost není tolerována a přísně se trestá. A právě Strážci určili Calle její budoucnost ve smečce. Má se stát manželkou Rena a založit třetí, novou smečku ze svých potomků a taktéž z mladých členů dvou původních smeček.
Známe tedy hlavní postavy této knihy, jejích místo ve společnosti a taktéž účel. Páni a sluhové, dalo by se říci. Jejich poslání je určeno a den svatby se nezadržitelně blíží. Ale stále tu chybí to hlavní, zápletka příběhu. Láska... Calla sice svého vyvoleného nemiluje a ani k němu necítí sympatie, ale začíná se snažit k němu najít cestu, poznávat ho a spolupracovat s ním. Jejich úkolem je spojit mladé členy svých smeček a vytvořit novou. Calla své poslání bere jako povinnost a dělá vše proto, aby ji splnila. Naneštěstí na scénu vstupuje neznámí lidský mladík Shay, který se do Cally hned zamiluje a ona ať z počátku nechtíc, jeho city opětuje. Vzniká destruktivní kombinace lásky a povinnosti, ze které vede jen jedna cesta ven. Díky Shayovy poznává pravou tvář Strážců a odkrývá jejich dávné tajemství, zároveň uvnitř svádí boj mezi svými city a odpovědností za své kamarády, bratra a nově vznikající smečku. Je přeci vlčice, bojovník a ví kam patří, ale zároveň chce poznat i něco jiného.
Z počátku knihy čtenáře překvapí hromada nových jmen a celkem dlouho trvá, než se zorientuje které jméno ke komu patří. Je to vesměs nutnost, neboť v příběhu je velké množství postav a téměř všechny jsou důležité. Z počátku se zdá kniha nepřehledná a čtenáři bude trvat než se zorientuje a dokáže se ztotožnit s jedním ze tří hlavních hrdinů. Ale v polovině knihy je příběh již celkem slušně rozjetý, plný emocí, napětí, citů a zvířecí dravosti. Velice poutavé jsou části, které popisují Callu a její přátelé ve vlčí podobě, kterak pobíhají ve své přirozenosti v divočině, loví zvěř pro potravu a hlídají své území, prostě jsou šťastní. No a konec? Ke konci jako každá kniha, i tato finišuje ráznými a překvapujícími kroky. Některé mi byly proti srsti, ale to jen díky tomu, že jsem měl za svého oblíbence vlka a ne člověka. Jelikož příběh vlků a jejich pánů je rozdělen do tří knih, tak je čtenáři ke konci Smečky nastíněno, jakým směrem se bude další příběh odvíjet. Inu je to velice překvapující.
Smečka má necelých 400 stránek a čte se výborně, pokud si čtenář udělá den volna a pohody, tak si tento den celkem pěkně zpříjemní a knihu dočte do konce. A kdo by si pak neřekl... těším se na pokračování.
A pro koho je tato kniha určena? Myslím si že pro mladé i starší, kteří mají rádi fantastický svět plný kouzel, tajemství a divotvorných bytostí, který živě ožívá v naších myslí a představivosti se nekladou žádné meze. Mladá generace čtenářů ocení milostný příběh dokreslován decentní erotikou a ti starší si jistě budou mimo jiné i užívat příběhu jako takového, kdo jsou Strážci, Ochránci, Hledači, proč vznikly a přemýšlet nad rozhodnutími jednotlivých stran a jejich důsledků. A možná také po přečtení knihy budete mít stejný pocit jako já ... Proč? Proč to takto dopadlo a ne jinak.