15.kapitola

20. únor 2012 | 19.56 |
› 

 PLAHOČILI JSME SE džunglí, promočení, voda z nás kapala. Radost ze zachránění Neva a získání Eydisu byla tlumena ztrátou Silase.

  Jak jsme přicházeli na stezku, kde se les svažoval k oceánu, obchod z potápěčskými potřebami vykoukl nad vrcholky.
  "Inez čeká na molu,"řekl Gabriel. "Prožívá své mateřské instinkty ve velkém stylu."
  Inez byla k nám zády; lenošila na lehátku. Miguel seděl ve stínu okapů obchodu. Mezi Miguelem a Inez byly dvě židle navíc. Žena v bikinách se na jednu z nich natáhla. Vedle ní byl muž s rozhalenou košilí a khaki šortkami, usmíval se a držel ženu za ruku.
  "Kdo jsou?"zeptala jsem se.
  "Nevím,"řekl Gabriel. "Netušil jsem, že máme na dnešek pozvané nějaké potápěčské skupiny."
  Zrychlil krok, neběžel, ale svižně se přesouval k postavám na molu. Žena v bikinách ho uviděla a začala mávat. Její kumpán si stoupl a sundal sluneční brýle.
  Ren nakrčil nos. "Co to... cítíte to?"
  "Jo... do prdele,"Nev zavrčel a ohlédl se na džungli kolem nás.
  "Cítíš prdel?"zeptal se Ethan. "Díky za sdělení."
  "Ne,"řekl Nev. "Cítíme kočky."
  Zavětřila jsem. Měli pravdu. Bylo to decentní, ale zcela určitě to tu bylo. Štiplavá vůně hořícího hedvábí a šeříku. V krku mi narůstalo vrčení.
  Gabrielovy oči se rozšířily. "Las sombras... ne!"
  "Gabrieli, počkej!"zakřičel Ethan. Ale druhý muž se hrnul do úkrytu a křičel.
  "Inez! Migueli!" Žádný z Hledačů na molu se nepohyboval.
  Stalo se to vmžiku. Gabriel zrovna dorazil k molu a dopadlo to na něj – mělo to tvar jako ebenový plášť. Panter zařval, když se vyhrnul z druhé strany střechy. Byl na Gabrielovi, co křičel , když ho kočka drápala do ramenou. Jeho křik utichl, když se panterovy čelisti semkly kolem jeho krku a lámaly mu kosti.
  "Sakra!"Ethan se na náš podíval, když panter vystartoval z mola do stínů džungle.
  Čekala jsem, že žena na molu začne ječet. Ale ona se přetočila, smála se. Její naolejovaná, zlatavá kůže se zahalila do elegantního kabátu. Muž vedle ní dvěma velkými skoky přeskákal střechu ve formě kočky. Zmizeli v temných výhoncích, stejně jako ostatní panteři. Syčeli a zle předli, zaplňovali větve nad námi a vzduch se plnil jejich hrozivými zvuky.
  Kolik jich tam nahoře bylo?
  Ochránci se všichni přeměnili. Naše smečka se schoulila, dívala se do lesního porostu. Ale kočky se zdály být mezi větvemi nezpozorovatelné.
  "Musíme jim utéct,"řekl Connor.
  "Zůstaňte u sebe. Veďte si to do domu. Musíme zůstat ve výhodné pozici, abychom je zadrželi, než Adne uplete dveře.
  Ethan se ujal vedení, Sabine a Nev byli vedle něj, zatímco Mason, Shay a Ren se drželi u Adne. Zůstala jsem vzadu s Connorem a pozorovala stromy, když se naše skupina pomalu pohybovala kupředu.
  Byli jsme připraveni, když vyskočil další panter. Zařval, když na něj Ethan hodil potápěčskou bombu a ta mu narazila přímou silou do hrudi. Narazil do země, snažil se popadnout dech. Mason a Ren využili jeho momentální dezorientaci a vrhli se na kočku. Zaútočila na ně drápy, ale Mason upoutal její pozornost, zatímco Ren se jí zaryl zuby do boku. Když se konečně s řevem otočila k Renovi, Mason ji šel zabít, vrhl se jí po krku a drtil průdušnice.
  Stromy ožily vyplněné řevem a las sombras se snášeli k zemi na nás se svou elegantní půlnoční srstí a jako břitva ostrými drápy.
  "Běžte!"zakřičel Connor.
  Ethan se rozběhl k domu s vlky v patách.
  Connor se rozkřikl, když do něj narazil panter a kopal ho do kolenou. Zavrčela jsem a narazila do kočky, přinutila ji vzdát se Connora při boji se mnou. Síla mého nárazu nás odnesla na pláž. Naše těla byla propletená, když jsme zápasili v písku. Zakňučela jsem, když se panterovy drápy zaryly do mého boku, ale okamžitě jsem na to odpověděla kousanci do hrudi.
  Kočka zařvala, odkulila se ode mě. Vyškrábala jsem se na nohy, znovu na něj zavrčela, zatímco jsem se sama snažila srovnat v měkkém písku. Zasyčel na mě, jasně zelené oči plné hněvu... a inteligence.
  Mé srdce poskočilo. Ochránci – kočky byli jako my, otroci Strážců. Na moment jsem chtěla zjistit, jestli bychom s tímto nechtěným nepřítelem nemohli navázat spojení. 
  Ale to jsem si jen myslela.
  Kočka se vymrštila a skočila na mě. Ukročila jsem dozadu, převalila se na zádech, takže mě panter minul. Pořád jsem se převracela, dokud nebyla na pravém boku a já se bez váhání vrhla na trhání do masa. Kočka zařvala a škubla sebou, snažila se dostat od mých trhajících zubů. Ale já jsem byla neúprosná; její krev, co nebyla na černém kabátě vidět – odkapávala na písek. Zoufalá kočka zařvala a převrátila se zpět. Odsunula jsem se, aby do mě nenarazila. Zproštěn útoku se mi panter znovu nepostavil. Místo toho se běžel schovat do džungle.
  "Callo!"Connor na mě mával. Ostatní mířili k molu. Vyklepala jsem si z kožichu písek a běžela do úkrytu.
  Jsi v pořádku? Ren přišel za mnou. Krvácíš.
  Rány nejsou hluboké. Kousla jsem ho do boku. S tím si poradíme, až odsud vypadnem. 
  Ethan byl u dveří, držel je otevřené. Sabine a Nev byli uvnitř. Podívala jsem se přes rameno a běžela k domu. Džungle zůstávala tichá. Žádné kočky nás nesledovaly.
Nepronásledují nás. Ren zavrčel a sdílel moji úzkost.
  Já vím. Vycenila jsem tesáky. To nemůže být dobrý.
  Connor zaklel, když jsme míjeli siluety Inez a Miguela. Byli zaklonění, hrdla prorvaná, zírali nevidoucíma očima.
  "Přísahám, že za tohle zaplatí,"řekl Connor a zavíral za námi dveře. Ochránci přecházeli okolo Hledačů, prskali a vrčeli. Něco bylo velmi, velmi špatně.
  "Začni plést, Adne,"řekl Connor tiše. "Tak rychle, jak dokážeš." 
  Přikývla, přesunula se ke vstupu do kuchyně, aby měla víc místa. Zrovna vyndala skeany, když jsem zachytila vůni. Nebyli to las sombras, ale něco jiného s ještě odpornější vůní. Jako panteři, bylo to jako oheň a bylo to ostré, ale kočky zněli neobvykle, nově. Tohle bylo staré. Jedno jsme my všichni věděli dobře. 
 Ucítila jsem vařenou smůlu a spálené vlasy.
  Byla jsem už v pohybu, když jsem viděla beztvarou kreaturu, vznášející se vedle Adne.
  Callo! Shayův křik zazněl v mé mysli, ale neměla jsem na výběr. Nemohla jsem nechat Adne zemřít. Kdyby zemřela, zemřeli by všichni.
  "Adne, utíkej!" přeměnila jsem se, běžící k ní největší rychlostí, co jsem zvládla.
  Otočila se ke mně a zírala. Zmatení ji přimrazilo na místě.
  "Connore! Ethane!" Běžela jsem. "Všechny odsud dostaňte. Běžte!"
  Natáhla jsem ruce a chytila Adne kolem pasu. Když jsem se otočila, hodila jsem ji přes místnost a doufala, že ji Connor zachytí.
  "Ne!"Slyšela jsem Shayův zoufalý nářek v tom stejném momentě, co Ren zavyl.
  Zavřela jsem oči, když mě přízrak pohltil.
  Bolest.
  Když se přes mou kůži valila temnota, bylo to jako tisíce malých háčků zabodávajících se mi do masa. Pomalu začaly tahat, trhat mé maso. Křičela jsem, ale nic jsem neslyšela. Nic, kromě zvuku mé vlastní bolesti. Byla jsem roztrhána. Byla jsem v ohni.
  A pak už nebylo nic.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář