" Říkala jsem si, proč se mě nikdo nepokusil zastavit."
" Odsud se nedostaneš dokud já neřeknu." Odpověděla nadřazeně Bonnie.
" Kouzlo?" zeptala jsem se naštvaně a Bonnie přikývla.
15. Kapitola
Nechtěla jsem tam být, vážně nechtěla. Ale neměla jsem na výběr. Vždy jsem byla já ta, která určovala kdo kam půjde, nebo nepůjde. Teď se to ale změnilo. Vlastně se toho změnilo mnohem víc.
Za prvé. Miluji osobu, která o mě nejspíš ani nestojí. Za druhé. Jsem předurčená zabít Klause. A za třetí. Právě teď mě drží čarodějnice, která mě nenávidí.
Smířená s tím vším jsem ustoupila ode dveří v náznaku spolupráce.
Všichni už na mě čekali. Stefan. Bonnie i Damon. Jediné co mi vrtalo hlavou bylo, proč tu není i Elena. I když, za to jsem byla docela i ráda.
" Něco nového?" zeptala jsem se jakoby nic.
" Zatím nic." Odpověděl Stefan. Tak jsem si sedla a doufala, že to brzo skončí, ale nic se nedělo. Po pár hodinách Damon vstal.
" Začíná mě to tu nudit. Však víte. Nikdy jsem na tohle "bádání" nebyl. Vlastně jsem nechodil ani na střední..." říkal Damon zamyšleně a rty se mu rýsovali do úsměvu.
Damon se naposledy usmál a vytratil se. Docela jsem mu to záviděla. Ale než jsem se stihla zpamatovat byl zase zpátky.
" Jestli je tohle vtip, tak se vážně nepovedl." Říkal naštvaně směrem k Bonnie.
Ta se jen usmála a s klidem odpověděla.
" Taky z toho nejsem zrovna nadšená, ale vážně sis myslel, že tebe pustím?!"
Damon zuřil ještě víc.
" Vážně Stefane? Vážně?"
" Vzhledem k tomu co se stalo.....Ano. Myslím to vážně." Odpověděl. Damon ho ještě chvíli provrtával pohledem, ale pak si šel zase sednout.
" Tohle byla první zajímavá věc, která se tu dnes odehrála." Řekla jsem sarkasticky.
Ale nikdo mě neokřikl, ani se semnou nezačal hádat. Tohle bylo vážně na zbláznění.
Najednou mě ale něco napadlo. Když mě odsud nechtějí pustit oni, dostanu se odsud sama. Musím je donutit k tomu, aby mě tu nechtěli. A tohle mi jde přímo skvěle.
Stoupla jsem si a šla ke Stefanovi. Opřela jsem se mu o ramena a doufala, že sem každou chvíli vtrhne Elena.
Slyšela jsem jak Stefan zatajil dech. Bylo vidět, že mu to bylo nepříjemné. Tak jsem se k němu přiblížila ještě víc.
" O co ti jde Katherine?!" Téhle otázky jsem si nevšímala a dál pokračovala v tom svém.
" Nezačal jsi posilovat? Vypadáš mnohem líp než když jsem tě viděla naposledy."
Stefan už se chystal vstát, ale Bonnie ho zarazila.
" Copak nevidíš o co se tu snaží?" Jen jsem se šibalsky usmála a přesunula jsem se k Damonovi.
" Damon to možná vědět bude." Řekla jsem se sedla si k němu na klín. U něho to bylo mnohem těžší než u Stefana. Možná proto, že u Damona jsem to nehrála. Vážně jsem toužila po tom, být právě teď s ním. " Možná." Řekl s úsměvem. On na rozdíl od Stefana hrál semnou.
" Tak dost." Zařvala Bonnie. " Okamžitě s tím přestaň, nebo zařídím, aby ti explodovala hlava!"
Tohle bylo dost přesvědčivé. I když nerada, poslušně jsem si zase sedla, ale málem se mi to podařilo, protože Stefan s Damonem byli ještě pořád trochu vyvedeni z míry.
" Vypadá to, že tu zůstanu docela dlouho, tak doufám, že pro mě máš pokoj." Řekla jsem sarkasticky.
" Nahoru a doprava." Řekla pořád ještě naštvaně.
Během chvilky jsem byla tam. Cokoliv bylo lepší než být s Bonnie a Stefanem v jedné místnosti.
Otevřela jsem dveře a rozhlédla se po místnosti. Pokoj nebyl sice moc velký, ale docela roztomilý. Místnost byla hodně barevná a propojená s koupelnou, což bylo velké plus. Chtěla jsem to jít prozkoumat víc, ale v místnosti se objevil Damon.
" Baví tě to?....pořád se za mnou plížit?!"
" Po pravdě řečeno, docela jo." Řekl s úsměvem.
" A co tu vůbec děláš?" ptala jsem se zvědavě.
"Prostě si nemůžu pomoct." Na to jsem nic neřekla.
" Ale jestli chceš, tak můžu klidně zase jít." Řekl a otočil se směrem ke dveřím.
" Prosím nechoď." Řekla jsem a v hlase mi zaznělo zoufalství, které nemohl přehlédnout ani on.
" Co?" divil se Damon.
" Nechci aby si zase odešel." Zašeptala jsem a Damon se ze zmateným výrazem otočil směrem ke mně.
" Víš možná jsem blázen, ale chci abys to věděl."
" Věděl co?" divil se Damon ještě víc.
Z hluboka jsem se nadechla, udělala pár nejistých kroků směrem k němu a na místo odpovědi ho políbila.