16.kapitola

14. prosinec 2011 | 01.34 |

 " Prosím nechoď." Řekla jsem a v hlase mi zaznělo zoufalství, které nemohl přehlédnout ani on.

" Co?" divil se Damon.
" Nechci aby si zase odešel." Zašeptala jsem a Damon se ze zmateným výrazem otočil směrem ke mně.
" Víš možná jsem blázen, ale chci abys to věděl."
" Věděl co?" divil se Damon ještě víc.
Z hluboka jsem se nadechla, udělala jsem pár nejistých kroků směrem k němu a na místo odpovědi ho políbila.
16. Kapitola
Damon byl sice zmatený, ale neprotestoval. Měla jsem pocit jako by se zastavil čas, aby nám dopřál tuto chvíli aniž by nás někdo vyrušil. Věděla jsem, že Bonnie se Stefanem něco tuší a rozhodně to neschvalují, ale mají dost práce, takže já a Damon nejsme na seznamu hned nahoře.
" Doufám, že to není další hra." řekl po chvíli Damon.
" Taky doufám, že to myslíš vážně." odpověděla jsem. Damon se jen usmál a znovu mě políbil. Naše polibky se stupňovali. Bylo to jako shledání po hrozně dlouhé době. A bylo vidět, že Damon to cítil stejně. Najednou se ale zarazil.
" Někdo jde."
" Začíná mi to tu lézt na nervy." řekla jsem a ušklíbla se.
Když se otevřeli dveře, objevila se Bonnie. Její otrávený výraz vystřídal zhrozený. Nejdřív jsem nevěděla proč, pak mi ale došlo, že mám ruce pořád omotané kolem Damona. I když se mi nechtělo, rychle jsem ho pustila a udělala krok dozadu. Jejich hlavním důvodem, proč to neschvalovali bylo to, že si mysleli, že jsme hrozba. A spolu ještě větší.
Čekala jsem na Bonnie rozzlobenou reakci, ale nic k tomu neřekla. Pak se z hluboka nadechla.
" Něco jsme našli." Ještě jednou jsem se podívala na Damona a pak následovala Bonnie.
Když jsme přišli dolů, Stefan už čekal u otevřené knihy.
" Je tu ještě jedna věc, kterou by jste měli vědět." řekl.
" Katherine je sice imunní vůči kouzlům, ale potřebuje ještě jednu věc."
" Kouzelnou hůlku?" řekla jsem sarkasticky.
" Sílu čarodějnice."
" Cože?" vykřikla Bonnie. " No není možné."
" Podle tohoto je."
" Svou sílu Katherine nikdy nedám." protestovala Bonnie. " A jak si můžeme být jistí, že to bude fungovat?!"
" Nemůžeme. Ale musíme to zkusit."
" Konečně se tu začíná něco dít." řekl Damon s úsměvem.
" Je v tom, ale háček."
" Vždycky nějaký je." špitla jsem.
" Pokud Katherine sílu neovládne, ovládne ona ji." řekl Stefan.
" Co to znamená?" zeptala jsem se rozrušeně. Moc jsem to nechápala, ale děsilo mě to. Nechci aby mě něco ovládalo.

" Znamená to, že se nebudeš kontrolovat. Zatemní ti to mysl a místo toho abys sílu použila proti Klausovi, budeš ji používat proti všem."
" A protože příroda neschvaluje aby měl upír takovou moc, zničí tě to." Dodala Bonnie.
" Souhlasila jsem, že vám pomůžu, né že se dobrovolně nechám zabít."
" A co jiného nám zbývá?" zvýšil hlas Stefan.
" Tady nejde o mě, že ne?! Tady jde o Elenu. Ale víte co? Radši ať umře ona než já." zvýšila jsem hlas taky.
" A co pak? Myslíš si, že Elena bude poslední? Jakmile zjistí, že jsi naživu- jestli už to dávno nezjistil- zabije tě taky." Na to jsem odpověď neměla. Stefan měl pravdu. Ale do teď jsem si nebyla schopná to přiznat.
" Dobře." řekla jsem po chvíli mlčení. " Stejně umřu, takže je to asi jedno."
Stefan byl z mého rozhodnutí nadšený, to samé se ale nedalo říct o Damonovi.
" Můžu jít na chvíli na vzduch? Slibuji že zůstanu, ale vážně se s tím potřebuji srovnat a tady už mi to leze na nervy."
ptala jsem se Bonnie. Ta i když nerada, kývla.
Nešla jsem daleko. Sedla jsem si venku na schody a snažila sama sebe přesvědčit, že to co dělám je správné.
" Neříkej, že to myslíš vážně." řekl Damon, který se objevil hnedka za mnou.
" Myslím." odpověděla jsem odhodlaně.
" Nevěřím ti."
" Proč?"
" Vidím jak tu sama ze sebou zápasíš. A navíc...proč bys to dělala?!"
" Tohle rozhodnutí nezáleží na mě. A taky...chci aby šel ke dnu a je mi jedno tak toho dosáhnu."
" A co když se to nepovede? Co když tě to ovládne?!"
" Pak mě budeš muset zabít dřív než se o to pokusím já."

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře