18.kapitola

14. prosinec 2011 | 01.36 |

 Chtěla jsem ho odrazit, natáhla jsem k němu ruce, ale on proletěl zdí aniž bych se ho dotkla.

" Co to...?" divila jsem se a prohlížela si ruce.
"Začíná mě to bavit."
" Vypadá to, že se přestává ovládat." Řekla vyděšeně Bonnie.
" Co se stane pokud se s tím co nejdříve nesrovná?" zeptal se Damon.
" Zemře."
18. Kapitola
Poprvé po dlouhé době jsem si připadala zase silná a neporazitelná. Měla jsem všechno co jsem potřebovala. Moc. Sílu. A respekt. Byla jsem už docela daleko od Bonnie domu a tak mě napadlo zkusit ještě nějaké kouzlo. Byla to zábava. Stála jsem uprostřed ulice a vzpomněla si, jak Bonnie ovládala počasí. Zadívala jsem se na nebe s myšlenkou jak by bylo skvělé přivolat bouřku a najednou začalo kapat. Déšť byl čím dál tím silnější a začalo se stmívat. Stála jsem tam s úsměvem na tváři a nevěřila svým očím. Na obloze se rýsovali obrovské blesky a v okolí se rozezvučeli. Bylo to úžasné a neuvěřitelné zároveň.
"Katherine!" ozvalo se z dálky. Otočila jsem se a uviděla úplně promáčeného Damona jak se ke mě přibližuje. Když jsem ho uviděla v koutku mysli jsem se začínala cítit provinile. Snažila jsem se to zahnat, ale nešlo to.
" Jdi pryč." zakřičela jsem na něj, protože přes tu bouřku by mě neslyšel ani upír.
" Vždyť někomu ublížíš."
" Já vím. Není to zábava?!"
" Copak nevidíš, že tě to zabíjí?" křičel zoufale Damon.
" Jak by mi to mohlo ublížit. Jsem přece upír."
" Právě pro to. Je to živá energie a ty si upír. Vysává to z tebe život." Teď už mi to jako tak dobrý nápad nepřišlo, ale nemohla jsem si pomoct. Chtěla jsem to. Potřebovala jsem to.
Naposledy jsem se podívala na nebe a pak zpátky na Damona. Nevím jestli mi to zoufalství viděl na očích, ale mou změnu zaznamenal.
" Zastav to." Zopakoval ještě jednou.
" Nemůžu." odpověděla jsem a po tváři mi stekla slza.
" Ty to nechápeš. Nejsem žádný hrdina a nikdy jsem nebyla. Tohle ke mě prostě nepatří. Nemůžu...Nechci zastavit ani bouřku, ani Klause."
" Tohle tě ale zabije." řekl Damon, udělal několik kroků směrem ke mě a chytil mě za ruku.
" Musíš." Cítila jsem se hůř a hůř. On ve mě věřil a to bylo to nejhorší.
Kdyby mi někdo před pár lety řekl že mě Katherine Pierce bude věřit Damon Salvatore tak bych se mu vysmála. Ale opravdu to tak je.
Najednou jsem začínala pociťovat jak ze mě mizí život. Damon měl pravdu. TATO moc není pro upíry. Začínala se mi motat hlava a pociťovala jsem silnou závrať.
Naposledy jsem se podívala na Damona a něco mi říkalo, že mám ještě naději.
" Zastavím Klause.

" řekla jsem směrem k Damonovi a upadla do bezvědomí. Jediné co jsem ještě zaznamenala bylo, že mě někdo chytil dřív než jsem stihla spadnout na zem.

Když jsem se probrala uvědomila jsem si, že už nejsem venku. Ležela jsem na gauči v pokoji který mi připadal povědomý, ale nemohla jsem vzpomenout kde to jsem. Sedla jsem si a rozhlížela se okolo. O pár minut později se otevřeli dveře a do místnosti vstoupil Damon.
" Měla bys ještě chvíli ležet."
" Nic mi není." odpověděla jsem a pokusila se vstát, abych Damona přesvědčila. Vstát se mi podařilo, ale né na moc dlouho. Podlomili se mi nohy a já letěla na zem. Naštěstí mě Damon v čas zachytil.
" Takhle slabá jsem ještě nikdy nebyla." řekla jsem a hlas mi poklesl. " Cítím se jako...." hledala jsem to správné slovo. "...Jako člověk?" dokončil Damon.
" Jo...jako člověk. Jak je to vůbec možné?!"
" Bonnie tě varovala. Taky tě to mohlo zabít."
" Já vím." vzdychla jsem a při vzpomínce na její jméno mě napadla další otázka.
" Ví někdo, že jsem tady?" ptala jsem se.
" Nikdo. Všichni si myslí, že jsi zmizela." najednou se Damon zarazil.
" Venku jsi říkala, že Klause zastavíš. Myslela jsi to vážně?"
" Myslela."
" Jak to, že jsi změnila názor?" divil se Damon. Vzdychla jsem a z hluboka se nadechla.
" Tam venku jsi byl tak rozhodnutý, že mě zachráníš....věřil si ve mě a....nesnesla bych kdyby se ti kvůli mně něco stalo. Jak jsem říkala, nejsem žádný hrdina. Ale až teď jsem si uvědomila, že dokážu bojovat za ty, které miluju." Damon na to nic neřekl, ale i tak jsem věděla, že se mnou souhlasí.
" Dej vědět Bonnie. Čím dřív Klause zastavím, tím dřív se budu moct vrátit ke svému starému životu."

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře