Tallin si na pohřeb Mary vzala šaty, které měla ten den kdy byl pohřeb dědi. Měla na sobě černé šaty, který měli na sukni připevněný černý závoj a do učesu si dala tři pírka. ,,Zdravím vás, páni Piersová," řekla smutně Tallin a usmála se. ,,Ahoj, Tallin, jsem moc ráda že jsi přišla," řekla upřímně Marynina matka. ,,Chtěla jsem přijít, byla to moje kamarádka," řekla Tallin a rozhlédla se po lidech, kteří sem dneska přišly, cítila tu hodně pachů, popravdě, cítí hodně pachů, už od té doby co se proměnila (co byla nemocná). Také viděla mnohem více, než dřív, teď cítila jedinou osobu, která voní jinak než ostatní, Daniela. Daniel stál se šerifem Müssenem a o ničem mluvili. ,,Vidím, že se Tallin Merielová už uzdravila," uslyšela Tallin šerifa. ,,Ano, Piersovi čekali, až se uzdraví," řekl Daniel nezaujatě. Tallin tiššě zavrčela a zachytila pach upíra. ,,Věříte na upíry, pane Salvatore?" zeptal se šerif potichu, aby je nikdo neslyšel. Tallin se napjala a bedlivě poslouchala. ,,Ano, samozřejmě, moje rodina na ně vždycky věřila," odpověděl obezřetně Daniel. ,,Zjistili jsme že ty tři dívky zabil upír," řekl šerif. Tallin cítila jak se jí v ústech zostřují tesáky. Proč jsem jenom lokan (něco jako lykan) je to takové problémové, pomyslela si naštvaně a ucítila za sebou muže, když se otočila, tak si všimla že tam stojí pán Piers. ,,Tallin, chtěla bys něco říct o Mary?" řekl Marynin otec vážně. Tallin si uvědomila, že všichni jdou k rakvi. ,,Jistě," řekla Tallin a šla za panem Piersem. ,,Mary Piersová, byla to milá a zábavná dívka a byla moje nejlepší přítelkyně. Zemřela v 17. letech, to by pro ní bylo, jako by zemřela v dospělosti. Skutečné přátelství je jako pevné zdraví. Stěží si uvědomujeme jeho hodnotu, dokud o něj nepřijdeme. Vždycky jsem si myslela, že tu bude na pořád a nikdy neodejde, ale mýlila jsem se,odešla a my jí nemůžeme vrátit, jenom se k ní přidat. Doufám že to, co se stalo Mary, se už nebude opakovat," řekla Tallin a všimla si že spoustu lidí, při jejím proslovu slzelo. ,,A přeju si, aby za to litoval," dokončila a podívala se na Daniela. Po pohřbu, šla Tallin domů, když šla chodníkém, tak se u ní zastavilo černé Porsche a otevřelo se okýnko řidiče. ,,Chceš si nastoupit?" Zeptal se ustaraně Daniel. ,,Ne," odpověděla ostře Tallin a pokračovala v cestě. ,,No tak, proč ne?" Zeptal se překvapeně Daniel a popojížděl vedle Tallin. ,,Nechce se mi jet," řekla Tallin a snažila se, aby neviděl její ostré tesáky. Proč mě nenechá na pokoji, jsem jako jeho panenka, s kterou si hraje, pomyslela si a zrychlila tempo. Daniel zastavil úplně a vylezl z auta, pak jako blesk, byl u ní a držel jí za ruku.
,,Nic," zasyčela odpověď. ,,A už mě pusť!" Řekla Tallin a strčila silně do něj. Daniel se překvapeně podíval na Tallin a odstoupil, aby si jí prohlídl. Vlasy které měla sepnuté, se jí uvolnili, čelist měla napjatou, oči, které byly teď tmavší ho sledovali, celé tělo měla v bojovém postavení. ,,Nech mě být," řekla Tallin vážně. Daniel zvedl ruce ve znamení že se vzdává a šel k autu, než nasedl, tak se ještě podíval na Tallin, která ho pozorovala, pak si nasedl do auta a jel. Tallin je teď úplně jiná, chová se odtažitě a pořád si dává na něco pozor. Daniel si po téhle myšlence vzpomněl na včerejšek, kdy omylem zapnul špatnou hudbu na rádiu v obývacím pokoji, kde také byla Tallin, která ho celou dobu pozorovala.