,Už to bylo několik dní potom co mi babička spadla do náruče. Ležela ve své posteli a odpočívalá. Daniel a Damian se pořád hádali a snažili se mě, jak tomu říkají ,ulovit'. Já jsem řešila důležitou otázku, kdo jsem?'
Tallin seděla na kraji babičiny postele a snažila se zjistit co jí je.
,,Nemusíš tu sedět," řekla ochable babička a pohladila jí po ruce.
,,Zůstanu, nenechám tě samotnou," oponovala Tallin a usmála se.
,,Nemusíš se dívat na starou kostnatou bábu."
Babička zavřela oči a vzdychala.
,,Mám tě ráda takovou jaká jsi," řekla Tallin a políbila jí na čelo.
,,Radši bys měla spát," řekla jí tiše a počkala až stařena zavře oči, pak odešla do kuchyně, kde seděl u stolu Daniel.
Když jí uviděl, tak se postavil. ,,Jak jí je?" Zeptal se ustaraně.
,,Spí, ale čím dál více se to horší," odpověděla smutně a opřela se o linku.
,,Můžu jí dát svojí krev," navrhl. ,,Nechce jí," oponovala a tiše vydechla.
,,Zavolám doktorovi, ten to určitě zjistí," podotkla a zavřela unavené oči.
,,Měla by sis odpočinout," řekl Daniel a přistoupil k ní.
,,Ne, jenom se potřebuju napít krve."
,,Jak dlouho bude ještě trvat ta proměna?" Zeptal se překvapeně.
,,Jenom několik dní," odpověděla a otevřela oči.
,,Tak se napi." Tallin se na něj překvapeně a při tom váhavě podívala.
,,Neumím se ještě pořádně ovládat, můžu ti ublížit," řekla varovně.
,,Mně je to jedno."
Tallin po knoflíkách Danielovi sundávala košili a pak ho líbala na krku.
Když se jí zostřili tesáky, tak ho kousla do hrdla a sála sladkou krev. Zavřela oči a chytila ho za paže.
Slyšela jak Daniel sténá. Tallin přestala sát, i když neměla dost.
,,Proč jsi přestala?" Zeptal se slabě.
,,Tohle mi bude stačit," zašeptala mu do ucha.
,,Jsem dost silný, zvládl bych to," řekl ironicky.
,,Ještě neskončil den a já se zatím cítím dobře."
Tallin pomohla Danielovi umýt ránu a nasadit košili. Daniel nečekaně vzal Tallin do náruče a políbil jí na rty.
Ona se dotkla jeho svalnaté hrudi a hladila jí.
,,Víš, že tvoje vůně přinutí každého upíra tě mít," řekl v polibcích a hladil jí po zádech.
,,To jsem nevěděla."
Po chvilce si vzpomněla na babičku a na informace od upíra.
,,Musím jít, zkontrolovat babičku," vyhrkla nervózně a odtáhla se od něj.
,,Jo, jasně," řekl klidně a pustil jí.
,Je mi to líto,'
poslala mu myšlenku a odešla se podívat na babičku.
,,Víte, co jí je?" Zeptala se Tallin doktora Šermena u babičina pokoje.
,,Je stará, její srdce je unavené," říkal klidně.
,,Umírá?" Zeptala se vyděšeně.
,,Je mi to líto, nemůžu nic dělat, jenom jí můžu tlumit bolesti."
,,Děkuji, že jste přišel," řekla smutně.
Rozloučili se a Tallin šla za babičkou. ,,Doktor říká, že brzy umřeš," řekla nešťastně a sklonila hlavu.
,,Mám na to čas, dítě, tohle nejde ovlivnit," řekla klidně babička.
,,Tohle neříkej, potřebuju tě, bez tebe . . ."
,, Máš Daniela . "
,, Jo , ale není to rodina . "
,, Nic neudělaš , umřu jako ostatní , " řekla babička rozhodně .
,, Dobře , " řekla poraženě Tallin a odešla z pokoje .
,, Co tu děláš ? " Zeptal se Damian Daniela, který ležel ve křesle v obývacím pokoji.
,,Čtu záznamy ohledně města," odpověděl Daniel a zavřel velkou knihu.
,,A co jsi zjistil?"
,,Že upíři tu řádili asi tak sto let, ale přišla rodina která se jmenovala Morinové, přišli sem a vyhnali démony," vyprávěl Daniel. ,,Rodina byla z Alp, přišla sem aby začali nový život," řekla za nimi Tallin a upřeně se dívala na knihu.
,,Jak jí je?" Zeptal se Damian.
,,Umírá," odpověděla smutně. Daniel položil knihu na stolek a stoupl si.
,,Nemám nic dělat," pokračovala a sklonila hlavu.
,,Je mi to líto," řekl Daniel a přešel k ní, pak jí objal.
Ona si opřela hlavu o jeho hruď. ,,Nechci aby umřela," vzlikala a po tvářích jí začali udat slzy.
,,Nějak to spolu zvládneme, nikdy nebudeš pána," utišoval jí a při tom hladil po vlasech.
,,Daniel má pravdu, budeme tu pro tebe až do konce," přidal se Damian vážně.
,,Děkuji."