7.kapitola

16. prosinec 2011 | 14.17 |
› 

 Ještě pořád jsem cítila vibrující rytmus hudby, když jsem vyšla ven na chodník a zvažovala, jestli si prostě nemám zavolat taxi a vyrazit domů.

   ,, Ehm, ahoj, Callo. ´´
   Ze dveří klubu se s ostýchavým úsměvem vynořil Shay Doran. Studená noc najednou působila jemně. Napadlo mě utéct.
   Strážci chtějí, aby ses o něj postarala. Nevyšiluj.
   ,, Ahoj, ´´ usmála jsem se na něj. ,, Bavíš se, Shayi? ´´
   ,, Ale jo, docela jo. ´´ Zatahal se za klopu úzkého saka, pod kterým  mněl úzké tričko. ,, Chodíš do Edenu často? ´´
   ,, Ani ne. Dneska večer nás sem pozvali, jsem tu spíž z povinnosti. ´´ Radši bych byla doma v posteli, než abych tu postávala s tím zvláštním člověkem. ´´
   Shay se zasmál.
   ,, To já taky. Tohle není moje parketa. Bosque si myslel, že se mi tu bude líbit, ale já na kluby moc nejsem. ´´
   ,, Ne? ´´ nadhodila jsem. ,, A na co jsi. ´´
   ,, Strejda mě asi považuje za náruživého stoupence Greenpeace. ´´ Zazubil se. ,, Prostě jsem nejradši venku v přírodě. Ale to už asi víš. ´´
   Najednou vypadal trochu vystrašeně. Olízla jsem si rty, neřekla však nic. Pokračoval tedy on. ,, Taky rád čtu, filozofický texty, o historii, komiksy. ´´
   ,, Komiksy? ´´ Představa Shaye obklopeného knihami Platona, Aristotela, Augustina a Spider- Manem mě pobavila.
   ,, Jo. Nejradši mám Sandmana, ale to je spíš série grafických románů. Taky se mi líbí věci z nakladatelství Dark Horse : Hellboy, Buffy ... ´´
   Zmlkl, když viděl jak se tvářím.
   ,, Ty to asi vůbec neznáš, co ? ´´
   ,, Bohužel. ´´ Pokrčila jsem rameny. ,, Já čtu romány. ´´
   ,, To já taky. Co máš nejraději? ´´
   Kolem projelo taxi. Měla bych odsud vážně vypadnout.
   ,, Aha, moc osobní. ´´ Povytáhl obočí. ,, Vztah holky k jejímu oblíbenýmu románu může bejt asi hodně důvěrnej. ´´
   ,, To je fakt. ´´ Ohlédl se po robustním vyhazovači u vchodu.
,, Nezajdeme na kafe? ´´
   Napadlo mě, jestli jsem se nepřeslechla. Právě mě pozval na rande. To je přece nesmysl, mě nikdo na rande nezve. Nesmí se to.Do tváře se mi nahrnula krev. Pak jsem si uvědomila, že on o tomhle nic neví.
   ,, Snažím se vytipovat ty nejlepší místa, kde mají otevřeno dlouho do noci a dá se tam číst, ´´ pokračoval. ,, Jenom kousek odsud je internetová kavárna, jede nonstop.

´´

   Přikývla jsem. ,, Znám to tam. ´´ Jestli na něj mám dávat pozor, tak se tohle nedá brát jako porušení pravidel, ne?
   Zhoupl se na patách a čekal na odpověď.
   Vzpomněla jsem na Rena na tanečním parketu.  ,,Daleká cesta za domovem, ´´řekla jsem.
   ,, Cože? ´´
   ,, Můj nejmilejší román. ´´
   Odfrkl si. ,, Není to o králících? ´´
   ,, Je to o přežití, ´´ namítla jsem. ,, Budu ti o tom vyprávět u kafe. ´´
   Pustila jsem se ulicí a slyšela jeho spěšné kroky, jak se mě snaží dohonit.
   ,, Králíci nekrálící, aspoň jsi originální. ´´
   ,, Jak to? ´´ Nepodívala jsem se na něj a rychle kráčela opuštěnou ulicí.
   ,, Každá holka, kterou znám, řekne Pýcha a předsudek nebo nějakej jinej román od Austenový o lásce mezi společenskými vrstvami, konfliktu a ach, manželství. ´´
   ,, ‚Austenová mě nebere. ´´ Zpomalila jsem, abych ho tolik nehonila.
   ,, Ne, ani jsem si to nemyslel, ´´ řekl vesele. Musela jsem se usmát.
   Strčil ruce do kapes u džínů. ,, Víš, medvědi grizzly v Coloradu údajně vyhynuli. ´´
   Upírala jsem oči na chodník. Tam v horách není nic takové, jaké má být. Neplatí tam přírodní zákony jako jindy.
   ,, Rád chodím po horách a rád si zalezu. Taky se v tom docela vyznám, ´´ pokračoval. ,, Četl jsem o zdejším terénu. Možná tu můžeš potkat pumu, ale ne grizzlyho. ´´
   Pokrčila jsem rameny. ,, Třeba se sem vracejí. Hnutí za ochranu zvířat se v posledních letech se přece jenom daří prosazovat. ´´
   ,, To těžko. Nezapomínej, že jsem potenciální Greenpeace. Vidím, že si myslíš, že jsem idiot, ale nejsem. Tyhle věci mám vážně v malíčku. Tam, kde jsem byl, neměl žádnej grizzly co dělat. ´´ Odmlčel se. ,, A ani vlkodlaci. ´´
   Kousla jsem se do jazyka a ochutnala svou krev. ,, To podle tebe jsem? ´´  Zajímám ho jenom proto, že mě považuje za raritu. Ucítila jsem hořké zklamání.
   ,, Jen si to představ, potkáš neuvěřitelně silnou holku, která se dokáže proměnit ve vlka a chodí s partou lidí, co se ve škole chovají jako smečka zvířat a všem nahánějí strach. Pletu se snad? ´´
   ,, Záleží na tom, co podle tebe vlkodlaci jsou. ´´ Podívala jsem se na něj.
   Zajel si rukou do rozcuchaných vlasů. ,, Myslím, že to bys mi měla říct ty. Vypadá to, že to tady chodí úplně jinak, než
Jsem zvyklej. V poslední době mám dojem, že si nemůžu bej jistej vůbec ničím. ´´
   Zastavil se a já se na něj otočila.
   ,, Teda kromě toho, že jsem měl bejt mrtvej. ´´ Otřásl se.      ,, Ale nejsem, a to jenom díky tobě. ´´
   Přistoupil blíž a pozorně si mě prohlížel. ,, Chci vědět, co jsi zač. ´´
   Cítila jsem jeho strach, podbarvoval ho však jiný,  mnohem lákavější  pach. Jetel, déšť , prosluněné louky. Nahnula jsem se blíž a vpíjela se do jeho světle zelených očí. Nedíval se na mě jako na kuriozitu. V očích měl strach i touhu. Napadlo mě, co asi vidí on v těch mých.
   Začínám si myslet, že záleží na tom, kdo jsi ty.
   Neodolala jsem a dotkla se pramene vlasů, který mu spadl do čela. Vzal mě za ruku a pohladil mě po dlani, jemně, jako by se bál, že se rozplynu.
   ,, Vypadáš jako normální holka. ´´ Prohlížel si mou tvář, ramena. Snažil se zamaskovat krátký pohled na můj korzet.
   Páni, ta věc vážně funguje.
   Pomyslela jsem na jiná místa, které by mohly prozkoumávat jeho ruce. Zavrčela jsem a setřásla ho.
   Na chvíli vypadal zaskočeně. ,, Vidíš, když se zlobíš, udělají se ti tesáky. Určitě jsi vlkodlak. ´´
   Když si promnul oči, všimla jsem si, jaké má pod nimi kruhy.
,, Nebo začínám bláznit. ´´
   Bylo mi ho trochu líto. Chci abys mě  poznal, Shayi. Se vším všudy.
   ,, Nejsi blázen, ´´ řekla jsem tiše.
   ,, Tak že jsi vlkodlak, ´´zašeptal.
   ,, Jsem Ochránce. ´´ Ohlédla jsem se přes ulici, bála jsem se, aby nás někdo neposlouchal.
   ,, Co to znamená? ´´
   ,, Potřebuju vědět, jestli si o tom, co se stalo v horách, někomu řekl, třeba strejdovi nebo jeho přátelům, Efronovi a podobně, ´´ šeptla jsem rychle.
   Zavrtěl hlavou. ,, Jak jsem říkal, bál jsem se, že začínám bláznit. Nechtěl jsem se o tom s nikým bavit. Od tý doby, co jsme se sem přistěhovali, je všechno nijak divný. ´´
   Znovu strčil ruce do kapes. ,, Navíc jsem byl v horách na cizím pozemku. Měl jsem k tomu svoje důvody a nechtěl jsem, aby se to strejda dozvěděl. ´´
   Zaplavila mě úleva. ,, Tak dobře, Shayii. Něco ti navrhnu. ´´
Zaváhala jsem, protože jsem si uvědomovala, že bych mu neměla prozrazovat vůbec nic. Že bych ho tam měla nechat stát a rychle zmizet.
   Ale nechtělo se mi. Toužila jsem po něčem, co by bylo jenom moje.
   ,, Když odpřísáhneš, že to neřekneš Bosqueovi ani nikomu jinýmu – tím myslím skutečně nikomu, ve škole, doma, po netu, to je jedno – povím ti, proč ti tady ve Vailu připadá všechno divný, ´´ zašeptala jsem.
   Přikývl až moc nadšeně, a mě napadlo, že se možná dopouštím největší chyby ve svém životě.
   ,, Takže teď půjdem do tý kavárny. Když mi koupíš kafe, všechno ti vysvětlím. ´´
   Chtěla jsem se na něj usmát, ale v tom sem si jich všimla.
Dva muži přes ulici, pár metrů za námi. Opírali se o dům a nervózně pokuřovali. Zamračila jsem se. Přestože se teď spolu nenuceně bavili, vsadila bych krk, že nás ještě před chvílí pozorovali.
   ,, Tak jdeme. ´´
   Přešla jsem ulici a Shay vyrazil za mnou, aniž by si všiml, že jsem zostražitěla. Ohlédla jsem se přes rameno. Šli za námi. Zavětřila jsem, ale vítr vál bohužel jejich směrem, takže jsem nedokázala rozeznat, jestli jsou to lidé ... nebo něco jiného. Protáhla jsem si prsty a v duchu si představila, kam vedou okolní ulice.
   Naklonila jsem hlavu ke straně a nastražila uši. Celkem snadno jsem zachytila, co si šeptají.
   ,, Nebudeme mít jistotu, dokud se mu nepodíváme na krk. ´´
   ,, To mu chceš říct, aby si odtáhnul límec a ukázal ti ho? ´´ zabručel ten druhý. ,, Odpovídá popisu a právě vyšel z toho klubu. Tak ho jednoduše sbalíme a vyptávat se budem až potom. ´´
   ,, Není sám. ´´
   ,, Ty se snad bojíš holky? Zřejmě nějaká štětka, co náš chlapeček sbalil v klubu. Prostě ji povalíme, popadneme kluka a zmizíme. ´´
   Ležérně jsem se protáhla, vzala Shaye kolem ramen a  přitáhla k sobě. Koketně se usmál a znovu sklouzl pohledem k mému bujnému výstřihu. Zachvátila mě jakási náhlá bolest, až jsem klopýtla. Pak ale jeden z těch dvou vydal tichý oplzlý zvuk a já se rychle vzpamatovala. Zavrtěla jsem hlavou a zaryla Shayovi varovně nehty do ramene.
   ,, Máme potíže. Ti dva nás sledujou. ´´
   Raději jsem mu neřekla, že ve skutečnosti sledují jeho.
Ještě pořád mi nebylo jasné, co tenhle kluk ví nebo neví o našem světě.
   ,, Cože? ´´ Shay odtrhl oči od mých ňader a chtěl se otočit.
   ,, Ne! ´´ sykla jsem. ,, Jdeme dál, dívej se před sebe. ´´
   Když jsem ho k sobě přitiskla, cítila jsem, jak mu buší srdce. Stejně jako mně. Prohlížela jsem si zblízka jeho rty.
   Nech toho. Přestaň! Přestaň! Krev mi vřela v žilách.
   ,, Až dojdeme na konec bloku, ´´ pošeptala jsem mu, ,, chci abys utíkal zpátky do klubu. Řekni tomu vyhazovači, že máme malér. Pošle někoho na pomoc. ´´
   ,, Nenechám tě tu samotnou, ´´ odporoval mi.
   ,, Ale necháš. ´´ Usmála jsem se na něj a ostré špičáky se mi zaleskly ve světle pouliční lampy. ,, Já se o sebe postarám, ale ne když přitom budu muset dávat pozor ještě na tebe. ´´
   ,, Mám mobil, neměl bych zavolat plicajty? ´´ zeptal se.
   ,, Rozhodně ne. ´´
   Nejdu nikam, dokud mi něco neslíbíš, ´´ prohlásil. Nejradši bych ho byla kousla do ramene, jako se napomíná neposlušné štěně. Proč se nebojí?
   ,, Co? ´´ Byla jsem plná adrenalinu z jeho blízkosti i hrozícího útoku.
   ,, Že se zítra ráno sejdeme. V horách. Však víš kde. ´´
   To není nejlepší - ´´   ,, Sejdeme se, ´´ skočil mi do řeči. ,, Slib mi to, nebo nikam nejdu. ´´
   Už jsme byli na rohu. ,, Zítra ne. Budu tam v neděli ráno. ´´
   ,, V neděli? ´´ Chytil mě za ruku.
   ,, Slibuju, ´´ pošeptala jsem mu, stiskla mu prsty a postrčila ho v před. ,, A teď padej. Dělej! ´´
   Zazubil se a vrhl se za roh. V tu chvíli se za mnou ozval dusot. Otočila jsem se a rozpřáhla ruce., abych těm dvěma zatarasila cestu.
   ,, Zmiz, ´´ zachrčel jeden z nich.
   Zvedl ruku, aby mě odstrčil. Rozmáchla jsem se a zasadila mu pořádnou ránu pěstí do břicha. Vyrazilo mu to dech, zkroutil se bolestí. Konečně jsem dobře cítila jejich pach.
Nebyli to lidé.
   Hledači!   Horko vystřídalo ledový chlad. Nemohla jsem uvěřit, že jsem je k nám pustila tak blízko. Nechala jsem se rozptýlit a mohlo mě to stát život. Shay je ještě nebezpečnější, než jsem si myslela.
   Druhý po mně skočil. Vrhla jsem se na chodník, odkulila se z jeho dosahu a převtělila se ve vlka. Chlap začal nadávat.
   ,, Na toho kluka dávaj pozor Ochránci, Stu. ´´
   První chlapík se konečně vzpamatoval. Zalovil rukou v koženém kabátě a skrčil se. ,, Tak se předveď, čokle, ´´ ušklíbl se.
   Něco se mu zalesklo v ruce. Trhl zápěstím, ale já stihla uhnout. Nůž třeskl o chodník. Vycenila jsem zuby a vrhla se na něj. Jeho výkřik vzápětí utichl, protože jsem mu prokousla krk. V hubě jsem měla jeho krev, tekutou měď. Když znehybněl, zvedla jsem čenich.
   Druhý Hledač na mě jen zíral, ve tváři zděšení. Přikrčila jsem se  a vydala se za ním. Udělal chybu. Otočil se a dal se na útěk.
Odrazila jsem se od chodníku a zahryzla se mu zezadu do kolene. S výkřikem upadl na zem, vzápětí se ale překulil a máchl rukou. Vyjekla jsem, do lopatky se mi zabořil kovový boxer. Ten zásah mě hodně zabolel a rozzuřil, ale neochromil mě. Skočila jsem po něm a přimáčkla ho k chodníku, oči upřené na pulzující na jeho krku.
   Stačí!
   Do mysli mi pronikl rázný povel a já znehybněla. Za mnou se objevili dva starší Baneové.
   Efron ho chce živého, teda jestli to ještě jde.
   Jde. Převtělila jsem se a zasáhla Hledače zprudka do čelisti. Hlava se mu svezla na chodník.
   Baneové nabrali znovu lidskou podobu. V jednom z nich jsem poznala vyhazovače s Edenu.
   ,, Slušný, ´´ zabručel.
   Pokrčila jsem rameny a vzápětí se zašklebila, z ramene mi vystřelila silná bolest. Vyhazovač přistoupil blíž.
   ,, Zraněná? ´´
   ,, Nic to není, ´´ řekla jsem, i když rána bolela mnohem víc než bych čekala.
   Zamračil se. ,, Zasáhl tě rukou, nebo zbraní? ´´
  ,, Zbraní. ´´Ohlédla jsem se po bezvládném těle. ,, Boxerem.´´
   ,, Měla bys to ukázat Efronovi. Zbraně Hledačů bývají očarované. Můžou ti uškodit mnohem víc, než si myslíš. ´´
   Druhý Ochránce popadl Hledače do náruče. Vyhazovač kývl.
,, Tak jdem. ´´Zadní vchod. Pošlete vzkaz do kanclu, potřebujeme, aby se někdo zbavil toho druhýho těla. Já seženu Logana, Efron chce, aby byl u toho. ´´
   Šla jsem za nimi opuštěným městem až do uličky za Efronovým nočním klubem. Když jsme vešli dovnitř, rameno mě v tom horku a rámusu nesnesitelně rozbolelo. Prošli jsme tmavými chodbami a zastavili přede dveřmi, které už jsem znala. Efronova soukromá kancelář.
   ,, Počkej tady, ´´ nařídil vyhazovač.
   Po chvíli se dveře znovu otevřely a on vykoukl ven.
   ,, Máš jít dál. ´´´
   Otevřel jen tolik, abych se mohla protáhnout, a hned za mnou zavřel.
   Efron Bane stál uprostřed místnosti a s někým telefonoval. Logan se s krutým úsměvem tyčil nad bezvědomým Hledačem. Starší Bane, který útočníka přinesl do klubu, postával vedle pohovky. Lumine seděla poblíž v koženém křesle a popíjela sherry. Dubové dveře se znovu otevřely a dovnitř vešel vyhazovač spolu s Renem.
   ,, Slyšel jsem, žes sejmula Hledače, ´´´řekl Ren.
   Kývla jsem a impulzivně si přejela jazykem po zubech.
Ještě jsem cítila jeho krev.
   ,, Škoda že mi to uteklo. ´´´Vypadal ustaraně. ,, Jsi raněná?´´
   ,, Není to nic hroznýho, jenom modřina. ´´
   ,, Á,Reniere, díky, že jsi přišel tak rychle. ´´ Efron strčil telefon do kapsy. ,, Takže to by mělo stačit, můžeme začít. ´´
   ,, Kde je Shay? ´´ Nikde jsem ho neviděla.
   ,, Bosque ho odvezl domů. To přepadení s tím klukem pořádně zacloumalo. Nejlepší bude zahnat ho do postele. ´´
   ,, Jasně. ´´ Takže Strážci chtějí, aby Shay nic nevěděl. Pořád jsem nedokázala rozluštit, jakou roli v tom všem hraje. Byla bych ho ráda viděla, abych se přesvědčila, že je v pořádku.
   Efron přešel ke mně. Snažila jsem se zůstat klidná. ,, Slyšel jsem, že na tebe ten Hledač použil zbraň. ´´
   Přikývla jsem.
   ,, Kde tě zranil? ´´ Přimhouřil oči.
   ,, Na rameni. ´´
   ,, Sundej si bundu, ´´ nařídil.
   Spolkla jsem obavy a stáhla si bundu z ramene. Ve stejném okamžiku mi do celého těla vystřelila ostrá bolest. Hrubě mě popadl za ruku. Zalapala jsem po dechu, protože bolest okamžitě zesílila. Ren vedle mě znehybněl, ze rtů se mu vydralo zavrčení.
   Efron se na něj podíval s pohrdavým úsměvem. Prozkoumal tmavou fialovou skvrnu na mém rameni, zaklel a mávl
na mou paní. Lumine vstala a došla k nám. Když se podívala na ránu, sykla. Efron přikývl.
   ,, Jejich kouzla jsou čím dál tím lepší. Tohle se samo nezahojí. ´´ Lumine mě vzala za bradu. ,, Potřebuješ krev někoho ze smečky. Kde je Bryn? ´´
   ,, Můžu jí dát svou, ozval se Ren dřív, než jsem stihla odpovědět.
   Lumine se zatvářila překvapeně. ,, No ne, jak galantní! ´´
   Otočila se s úsměvem na Efrona. ,, Vypadá to, že naši vůdci už navázali kontakt, drahoušku. To je vynikající. ´´ Znovu se podívala na Rena. ,, Doufám jenom, že ses nedopustil ...         něčeho nevhodného, ´´ řekla a olízla si rty.
   ,, Samozřejmě že ne, paní. ´´ Renovi se zablýsklo v očích.
   Logan opustil Hledače a došel ke svému otci.
   ,, Co to má znamenat?´´ Povytáhl obočí, oči upřené na mě a na Rena.
   ,, Tvůj vůdce se nabídl, že uzdraví Callu tím, že jí dá svou krev, ´´ vykládal Efron pobaveně.
   ,, Paráda, vždycky jsem chtěl vidět jak to funguje. ´´ Logan se jízlivě usmál. ,, Je to tak neobvyklá schopnost, kterou vy Ochránci máte. Skoro vám ji závidím. ´´
   Chvěla jsem se pokořením. Ren si Logana měřil vražedným pohledem, ale mlčel.
   ,, Vážně je to nutné? ´´ Upírala jsem oči na perský koberec.
   Samozřejmě jsem, ale věděla, že je. Bolestí se mi začínaly třást ruce, zvedal se mi žaludek. Jako by ta rána byla plná jedu, a ten se mi šířil z ramene do žaludku.
   ,, Hledači zřejmě využili izolace a zlepšili se, což není zrovna dobrá zpráva. Zdá se, že našli způsob, jak likvidovat naše nejlepší zbraně. ´´ Efron se usmál. ,, Tím myslím tebe a tvou smečku, milá Callo. ´´
   Ren si vyhrnul rukáv košile. ,, O nic nejde, Cal. ´´
   Jenomže já jim tu nechci dělat představení! Snažila  jsem se vymyslet jiné řešení,ale marně.
   Než jsem mohla začít protestovat, zvedl si obnaženou paži
ke rtům. Když ji odtáhl, stékaly mu po kůži k zápěstí rudé stružky. Napřáhl ruku ke mně. Otočila jsem se zády ke třem přihlížejícím Strážcům, nadechla se, chytila jeho ruku a přisála se k ráně. Jeho krev mi stékala na jazyk a dál do hrdla. Byla horká, sladká jako med, ale kouřově štiplavá. Cítila jsem, jak mi do žil proudí teplo. Pulzující bolest v rameni ustoupila a po chvíli zmizela docela.
   Ren mě pohladil po vlasech. Jeho dotek mě vrátil do přítomnosti. S uzardělými tvářemi jsem se otočila ke své paní.
Spokojeně kývla a prohlédla si mé rameno, kde nebylo po zranění ani stopy.
   ,, Jak milé, pochvalovala si. ,, Tak dokonalá dvojice. Tentokrát jsme se překonali. ´´
   Efron položil Loganovi ruku na rameno. ,, Tomu říkám prvotřídní dědictví. ´´
   Logan se usmál na otce, pak se otočil ke mně a k Renovi, jako by nás odhadoval.
   Vedle Rena se objevil onen vyhazovač a podal mu náplast.
   ,, Díky. ´´  Ren roztrhl zuby obal a ránu si zalepil.
   ,, Takže tohle bychom měli. ´´ Efron přešel k Hledači, který ležel v bezvědomí na zemi. ,, Lumine, budeš tak hodná? ´´
   Udělala jen pár kroků, než ji předběhl Logan.
   ,, Mohl bych to zkusit já? ´´ zeptal se.
   Moje paní překvapeně zamžikala, pak se však usmála.
   ,, Ale jistě. ´´ Efron luskl prsty. Starší Baneové zaujali místa po obou stranách Hledačova těla.
   Logan mu položil ruce na spánky. Jeho rty se rychle pohybovaly, tiše odříkával zaklínadlo, kterému jsem nerozumněla.
   Hledač otevřel oči.Přerývavě se nadechl a posadil se. Logan se usmál a postavil se stranou. Muž se zděšeně rozhlížel kolem sebe.
   ,, Kde to jsem? ´´
   ,, Myslím, že ptát se budeme my, příteli. ´´ Efron přistoupil blíž.
   Hledač chtěl ucouvnout.  Baneové zavrčeli a on zakvílel jako zvíře v kleci. ,, Nech mě na pokoji. ´´´
   ,, Tak se chováš ke svému hostiteli? ´´ Efron došel až k němu. ,, Koneckonců jsi u mě doma. Narušil si moje území.´´
   ,, Není tvoje, čaroději, ´´ prskl zajatec. Zdálo se, že strach vystřídalo pobouření. ,, Kde je ten chlapec?  ,, Po tom ti nic není. ´´  ,, On nic neví, že ne? Neví kdo je. Že to vy máte na svědomí Tristana a Sarah. Co s ním chcete udělat? ´´ Zoufale se rozhlížel po kanceláři, nakonec se jeho oči zastavily na mně.,, Takže tvoje mizerná služka zabila Stuarta! ´´
   Ren zavrčel a vrhl se kupředu, ve vzduchu se proměnil v tmavě šedého vlka. Skrčil se a plížil se k pohovce.
   ,, Ne, ´´ řekl Efron. Ren znehybněl, ale nepřestával Hledače sledovat.
   Efron se chladně usmál. ,, Brzy si budeš přát,aby Ochránce připravil o život i tebe. Řekl bych ale, že pro tebe máme přichystaný zajímavější konec. Omlouvám se Reniere. ´´ Mávl na vůdce smečky. ,, Určitě bys rád ochutnal jeho maso. Slibuji, že jednou budeš mít příležitost pomstít svou matku. ´´
   Ren se znovu převtělil a vrátil se ke mně s uštvaným výrazem. Lumine se na vězně usmála.
   ,, Nebojím se tě, čarodějnice, ´´ zasyčel Hledač a udělal obscénní gesto.
   ,, Jak vulgární. ´´ Lumine zabubnovala prsty o opěradlo pohovky. ,, Je na čase, aby ses naučil slušnému chování. ´´
   Zvedla ruku a načrtla ve vzduchu složitý vzorec. Ten se stáhl, dvakrát zavibroval a vzápětí vyhřezl do prostoru. Před Lumine se vznášel přízrak.
   Sevřel se mi žaludek, radši jsem popadla Rena za ruku.
Propletl si se mnou prsty a pevně je stiskl.
   Hledač zděšeně couval. ,, Bože! ´´
   ,, Právě teď nezvedá telefony, ´´ usmála se Lumine.   Trhla rukou a přízrak vyplul vpřed. Jeho tělo se jako pruhy tmavé látky pevně ovinulo kolem Hledače. Ten zavřískl a jeho údy
sebou začaly škubat, když ho přízračný tvor sevřel v objetí.
   ,, Takže teď si promluvíme o tvých přátelích v Denveru, ano?´´
   Efron si odkašlal. ,, Logane, co kdybys věrné Ochránce doprovodil ke dveřím, aby se mohli vrátit ke svým přátelům. Dnes už toho pro nás udělali až dost. ´´
   Pozvolna se usmál. ,, Patří vám naše díky, mladí vůdci. ´´
   Ren Efronovi pokývl na rozloučenou a vlekl mě pryč.
Logan šel před námi, odemkl a otevřel dveře.
   ,, Užijte si to, ´´ řekl. ,, Brzo si budeme muset poklábosit o nové smečce. ´´
   Zevnitř jsme zaslechli další Hledačův výkřik. Nebýt ohlušujícího dunění hudby, jeho zmučený křik by se rozléhal po celém klubu. Logan na nás mrkl a zavřel za námi.
   Bez ohlédnutí jsme pospíchali do prvního patra. Když jsme vyběhli po schodech, zapátrala jsem po svých Nightshadech a objevila je přímo uprostřed parketu. Ansel s Bryn se točili dokola a drželi se za ruce. Neville s Masonem byli obklopeny kroužkem tanečníků a předváděli složité figury, Cosette se Sabine je povzbuzovaly. Dax se k Fey sklonil a cosi jí pošeptal, načež se ona ušklíbla. Chtěla jsem jít za nimi,ale Ren mě zadržel.
    ,, Není ti nic? ´´
   ,, Ne. ´´ Cítila jsem jak se mě dotkl tam, kde mě zasáhla Hledačova zbraň. Pomalu mě potom místě hladil a já se celá rozechvěla. Zavřela jsem oči a snažila se klidně dýchat. Proč se mi tohle musí dít pokaždé, když se mě dotkne?
   Přitáhl mě k sobě. ,, Zatancuješ si se mnou, nebo mi zase utečeš? ´´
   Okamžitě se ve mně ozvala moje bojovná stránka. ,, Kdybys mě nechal chvíli na pokoji, třeba bych neutekla!´´
   Ren svěsil ruce. ,, Proč mě nenávidíš, Callo? ´´
Zavrtěla jsem hlavou. ,, Co to říkáš? ´´
   ,, Ještě jsem nepotkal holku, který bych tolik vadil. ´´ Odvrátil se.
   ,, V tom je možná tvůj problém. ´´ Trhl sebou, jako bych ho uhodila. Okamžitě jsem své prostořekosti zalitoval. ,, Není pravda, že tě nenávidím. Jen se snažím hrát podle pravidel.´´
   ,, Hele, já to chápu, tahle situace není zrovna ideální, ale myslel jsem, že mezi náma dvěma ... ´´
   Odmlčel se a přešlápl.
   ,, Máš pravdu, dám ti pokoj. Ale pořád si myslím, že by naše smečky měly táhnout za jeden provaz. Zvlášť když budeme sloučení patřit Loganovi. Je zákeřnej. Musíme být silní. Navíc to vypadá, že proti tomu nic nemají. ´´ Ukázal na parket.
   Kývla jsem, nevěděla jsem, co na to mám říct. Podíval se mi do očí. Ucouvla jsem, zaskočená jeho odtažitým pohledem.
,, Už tě nebudu obtěžovat. Až přijde čas vzít se, nějak to zvládneme. ´´
   Sklopila jsem oči. Nechtěla jsem, aby to vzdal tak snadno.
,, Rene. ´´ Vzhlédla jsem, ale on už se ke mně otočil zády.
Natáhla jsem se po něm, jenže mi zmizel v davu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře