7. Vazba pouta

6. květen 2012 | 11.17 |

Stín lásky

 Když Daniel dosnil svůj sen, tak se šel podívat ke stolu. Na něm stálo několik knih. 

,,Upíři jak se známe," přečetl si potichu první název knihy. ,,Bytosti noci." ,,Zápisy města Springfield," přečetl a vzal jí do ruky a sedl si do křesla vedle postele. 
Otevřel jí a začal číst. 
,24. 03. 1916 - Ve městě se ukázaly tři upíři a jedna sukuba, 
nedělali problémy a nijak se neprozrazovali. 
Upíři a sukuba budou sledovani, a pokud se něco změní, 
tak máme rozkaz zničit stvoření temnot bez milosti,' přečetl jeden záznam a potom se podíval na Tallin, která ještě spala. Otočil se ke knize a našel si zápis z roku 1994. 
,23. 07. 1994 - Byly jsme informováni, 
že se narodil další Lupus custos a tak nám čarodějnice řekli, 
že máme odejít z města.' 
Daniel zavřel knihu a vrátil jí zpátky na stůl, potom si sedl na postel a sundal si boty, pak se přikryl dekou. Daniel si lehl vedle Tallin a dal si ruku kolem jejich ramen, pak si přichl k jejím vlasům, které vonili jako skořice a vanilka, políbil jí na víčka a přitáhl si jí k sobě. 
Nechal jí, aby mu zahřála jeho chladné tělo.    
                                              
Tallin seděla pod stromem na louce a dívala se na ptáky na jasné obloze a vnímala své okolí velkou citlivostí. 
Po chvilce zavřela oči a zaposlouchala se do zpěvu větru. 
,Poslouchala větry krásné, plné tajemství a snů, které dítě sní. Vítr je i nebezpečný, děsivý a i chladný. Je pánem oblohy a nenechá se chytnout a zničit, 
bude proudit světem a plnit svá přání a dny pro něj budou hrou, kterou hraje celou věčnost.' 
Tallin uviděla tmavou postavu mezi stromy na kraji lesa, nebyla ji vidět tvář, ale bylo poznat že je to muž. 
,Kdo to může být?' 
Prolétlo jí hlavou a viděla, jak jí myšlenka odlétá větrem pryč. 
,,Kdo jsi?" Zavolala na něj Tallin a zvedla se ze země. Neodpověděl, stál tam a pozoroval jí. ,,Kdo jsi?" Řekla znovu netrpělivě a mířila k němu. 
,,Kdo jsi. Kdo jsi," říkal pobaveně muž jemným hlasem. ,,To není vtipné, odpověz!" Přikázala mu. ,,Nebo co?" Zeptala se ironicky postava. 
,,Nebo," říkala tvrdě, ,,zažiješ peklo." 
Postava se podívala na její zelené šaty a potom se zasmála. ,,Jak myslíš," řekla a vrhla se k němu, při tom se proměnila v hnědého vlka a skočila na něj, 
ale minula ho nebo spíš on byl rychlejší.

,Upír,' 
pomyslela si a vlčíma očima hledala muže, ale neviděla ho. ,,Slepé oko, slepý rozum," řekl zezadu muž a než se Tallin stačila otočit, tak jí probodl dřevěným kůlem. ,,Trefa."
Zasmál se nad ní a smál se dlouhou dobu. 
Tallin padla k zemi a snažila se dýchat. Věděla že to je její konec, ale chtěla ho ještě naposledy vidět. 
Chtěla vidět Daniela.          
                                                  
Tallin otevřela oči a nemohla se dezorientovat, až po chvíli si uvědomila, že je ve své posteli vedle Daniela. 
Daniel se na ní mlčky díval. Byly otočeni proti sobě a dívali si do očí. 
,,Proč tu jsem?" Zašeptala zmateně. Daniel se usmál a zahléděl se jí do očí. ,,Před třemi hodinamy jsem tě sem přinesl," odpověděl klidně. 
,,Proč? A proč si nic nepamatuji?" Zeptala se Tallin skoro hystericky. ,,Klid, jo?" Řekl uklidňujícím tónem a pohladil jí po tváři. 
Tallin se zhluboka nadechla a uklidnila se. 
,,Byla jsi bezvědomí, když jsem tě nesl." Políbil jí Daniel na čelo. 
,,Co se ti zdálo?" Zeptal se po chvíli. ,,Nechci s tebou o tom mluvit," zašeptala smutně Tallin. Daniel přikívl. 
,,Kolik je?" Zeptala se zvědavě a chtěla se otočit. ,,Deset hodin večer," odpověděl rychleji. ,,Kdo dělal jídlo?" Zvedla se Tallin do sedu. ,,Přišla sem tvoje kamarádská čarodějka, řekl jsem jí že jsi měla perný den," podotkl Daniel a sedl si vedle ní. 
,,Jsi ještě unavená, měla by sis odpočinout." Tallin se na něj otočila. ,,Ale . . ." Než to dořekla, tak jí Daniel umlčel poličky. Vzal jí do náruče a líbal jí první na rtech a potom postupoval níž po krku, až se zastavil nad hrudí. Tallin si obtočila ruce kolem jeho krku a přitáhla si ho k sobě blíž a políbila ho na rty. 
,,Co to znamená přivlastnit?" Zeptala se, když jí Daniel líbal za uchem. ,,Pro upíry? Znamená to, že si tě vybrali, že si z tebe udělám milenku, že jsi můj poklad," odpověděl vášnivě. Tallin zavřela oči a nechtíc začala přemýšlet o svém snu. 
,,Počkej," vydechla po chvilce a vymanila se z Danielova objetí a běžela do babičina pokoje v dalším patře. Daniel běžel hned za ní. Když se zastavila u skříňky, 
tak začala hned hledat bylinky a přísady na kouzlo. Z prvního šuplíku si vyndala láhvičku s levandulovou vůní, v dalším si vyndala pytlíky s violkami, rozmarínem, 
čechřicí a pelargonií. Z podpostele ještě kus santalového dřeva. ,,Na co to potřebuješ?" Zeptal se zaujatě Daniel. ,,Kdysi mě babička naučila, 
jak si vykládat sny, kterým nerozumím," řekla a běžela do obývacího pokoje. 
Tam všechno položila na zem a vyndala si z pod gauče svíčky. ,,Pomužeš mi?" Zeptala se a sedla si na zem u věcí. ,,Jasně," řekl a sedl si proti ní. 
Tallin vyndala ze stolku na její levé straně misku a malou tlustou železnou tyč. 
,,Budeš míchat přísady a potom mi pomužeš s odříkáváním," opačila Tallin. Daniel si vzal k sobě pytlíky. ,,Vezmi od každé dvě," poradila mu. 
Ona si k sobě vzala láhvičku s levandulí a otevřela jí. 
,,Jako vůně rostlin, jako vůně země," říkala tichým hlasem. ,,Matko jara a léta, zimy a podzimu. Provoň duši mou, ať je čistá a svěží." Daniel mezi tím mýchal rostliny a přidával tam občas i levanduli. Když ho Tallin zastavila dotykem, tak si trochu blentačky nabrala na dva prsty a začala s tím mazat santalové dřevo. ,,S tímhle mi pomoz." Daniel si také nabral trochu, pak začal taky mazat santalové dřevo. ,,Opakuj po mě," přikázala mu. ,,Jako živly světa," začala a Daniel opakoval. ,,Jako svět světa, jako kolotoč snů. Vyřeš mi noc a den, ženu a muže." To poslední řekli spolu. ,,Den s nocí spoj, ať mi sen můžou říct a tajemství v něm najít." 
Vzala Daniela za ruce a políbila ho na rty.                                         
Stály vedle lesa a dívali se na dívku, která seděla na louce. Byla to Tallin ve snu. 
,,Co se to stalo?" Zeptal se Daniel a podíval se na Tallin v šatech a na tu vedle sebe. ,,Přenesly jsme se do mého snu," odpověděla Tallin a podívala se na místo, kde v jejím snu muž stál. Nebyl tam. 
,Budu ho sledovat.' 
,,Vidí nás?" Zeptal se zvědavě Daniel. ,,Ne, nikdo nás tu nevidí," řekla klidně. ,,Ale vidí, někdo ano," řekl hlas za nimi. 
Oba se naježili, ale Tallin nejvíce. ,,Myslela jsi, že to bylo jenom představou tvé mysli?" Zasmál se vesele muž. Daniel a Tallin se otočili a připravili se na obranu. 
,,Myslela jsem, že jsi jenom strašák," odpověděla ironicky. 
Postava se zasmála. ,,Jsem skutečný. Chtěla jsi vědět, kdo poslal upíra, rád ti odpovím. Já." Zase se zasmál a ukázal svou tvář. Byl to vysoký svalnatý muž. 
Měl černé dlouhé vlasy stažené do culiku, plné světle růžové rty, oči černé jako noc a dokonale řezané rysy. 
,,Jmenuju se  Lucius Conan."  

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář