25.kapitola

16. prosinec 2011 | 14.43 |
› 

 "Nemůžete jít do jeskyně všichni." Přecházela jsem u paty prudkého svahu. Ostatní vlci na mě prosebně hleděli. Ještě pořád jsme čekali, až dorazí Baneové. Země se ve světle rozbřesku zbarvila do červena, připomínala mi Haldis. Otřásla jsem se. Bylo mi jasné, že důvodem k téhle výpravě je právě onen záhadný předmět a že jsem to tajemství nesvěřila nikomu ze své smečky. Nikdo z nich do jeskyně nesmí. Poznali by, že jsem tam byla, a ještě ke všemu s jiným vlkem. Zoufale jsem je potřebovala držet stranou.

"Ale Logan tam prej má nějakou hnusnou nestvůru!" zvolala Fey. "Není fér, že ji neuvidíme všichni. Vsadila bych se, že bude fakt hustá!"
"Řekla jsi ‚hustá‘?" otázala se Bryn, což jí vyneslo Feyin zdrcující pohled. Od toho večera v Burnoutu se hašteřily čím dál víc.
"Nejde o to, co je fér, máme svoje rozkazy," prohlásila jsem. Jejich reptání mi lezlo na nervy. "Prostě se zařídíme podle Rena."
A já se postarám, aby do jeskyně poslal mě.
Šustění podrostu ohlásilo příchod pěti vlků. Když zjistili, že jsme v lidské podobě, převtělili se. Ren jako poslední.
"Co se děje?" zeptal se.
"Moji smečku víc zajímá prohlídka památek než práce," řekla jsem.
"To není –" spustila Fey.
"Sklapni," přerušila jsem ji. Včerejší návštěva Strážců a Renova otce značně posunuly mou obvyklou hranici tolerance.
Ren se rozesmál a ukázal na svou smečku. "Jen se neboj, Cal. Tihle taky nemluví o ničem jiným, než o tý jeskyni."
Pár jich rozhořčeně zabručelo, ale Renovo zavrčení je umlčelo.
"Proto taky půjdu do jeskyně sám," pokračoval.
"Ale –" Snažila jsem se zamaskovat zděšení.
"Řeknu to všem jenom jednou." Ignoroval mě. "Calla bude hledat stopy v okolí jeskyně. Bryn a Ansel půjdou se mnou dovnitř. Vy ostatní budete poslouchat Callu, a jestli uslyším nějaký stížnosti, budete se mi zodpovídat. Až to v jeskyni zkontrolujeme, najdeme vás a budeme pokračovat společně."
Nikdo nepromluvil. Spolkla jsem námitky. Bryn a Ansel? Nechápala jsem, proč si bere s sebou vlky z mé smečky a ne ze své. Ale aspoň si s nimi pak budu moct promluvit.
Bryn i Ansel vypadali zaraženě, ale když se Ren převtělil, následovali ho. I já změnila podobu a zbytek vlků se shromáždil kolem mě. Dax se jen zasmušile ohlédl po Renovi.
Tak to chodí, vyslala jsem ke své přidělené skupině. I když mě strach zbavoval síly, musela jsem vystupovat jako vůdkyně. Vyběhneme nahoru a budeme pokračovat v rozšiřujícím se půlkruhu, začneme ve středu a budeme postupovat na jih. Mason, Nev, Sabine a já to vezmeme na západ, Dax, Fey a Cosette poběží na východ. Nějaké dotazy? Měla jsem trochu výčitky, že jsem se na Fey předtím tak utrhla, doufala jsem, že jí to vynahradím tím, že jsem ji dala do skupiny s Daxem.

Poslušně sklopili čenichy. Dobře. Tak běžte.
Fey vedla Daxe a Cosette východním směrem.
Chystala jsem se vyrazit s Masonem a Nevem vzhůru do svahu, když se mi v mysli ozval Renův hlas.
Callo?
Co je? Zarazila jsem se a zastříhala ušima. Bylo zřejmé, že mluví jen ke mně.
Promiň, jestli jsem ti překazil plány, ale chci, aby si zvykli na nové uspořádání hlídek. Na Bryn s Anselem dám pozor.
Já vím, díky.
Myslím, že nepřijdete o nic vzrušujícího. Dám ti vědět, co jsme našli, hned jak budu moct.
Vzápětí jeho hlas utichl. Co asi najdou?
Žádné otálení. Vyvedená z míry strachem a nervozitou jsem Masonovi chňapla po zadních nohách, ale vyslala jsem povel i k Nevovi a Sabine. Jdeme.
Hele, zaprotestoval. Čekali jsme na tebe.
To vás neomlouvá. Zavrtěla jsem oháňkou a přála si nemyslet na to, jak se mi svírá žaludek.
Já věděl, že je to tyranka, utrousil Nev.
Sabine tiše seděla a čekala na povely. Ráda bych věděla, co si v tu chvíli myslela.
Celou cestu do svahu mi v hlavě rezonoval Nevův a Masonův smích, škádlivě se kousali do boků, předháněli se, kdo bude první. Přesto jsem necítila takovou radost z volnosti jako jindy.
Od našeho souboje s Loganovým pavoukem uplynulo jenom pár dnů. Ztratila jsem při něm tolik krve, že musela nasáknout do kamenné podlahy i do stěn jeskyně. Třeba pavoukův pach ten můj překryl, ale co když ne? Jak se Ren zachová?
Chňapla jsem po veverce, která mi přeběhla přes cestu. Mason mi olízl čelist. Co je ti?
Bolí mě hlava, odpověděla jsem. Zpomalíme, tady bychom už měli začít hledat.
Roztáhli jsme se do rojnice, čenichy těsně nad zemí, postupovali jsme mírným klusem a hledali pachy, co sem nepatří, vodítka, která jsme stejně najít nemohli. Protože jsem si uvědomovala, že můžeme objevit nanejvýš stopy po mně a Shayovi, bylo pro mě pátrání nekonečně nezáživné. Už předtím jsem zachytila jeho pach. Ostatní ho ale nepoznají.
Zodpovědně jsem vedla Neva, Masona a Sabine jako při lovu a celou dobu si lámala hlavu nad tím, co se asi odehrává v jeskyni.
Nemůžeme si ulovit něco k jídlu? ozval se Mason. Támhle jsem zahlídl tetřeva a mám hroznej hlad. Stejně tady nic nenajdeme. Cítím tu jen nějakýho vlka, co se sem zatoulal.
Čekala jsem to, přesto se mi ulevilo, že Shaye považuje za zatoulaného vlka.
Ani já na nic jinýho nenarazil. Hlasuju pro oběd, ozval se Nev. Ale nechci tetřeva, nesnáším, když se mi na jazyk lepí peří. Co králík? Mám rád pěkně tlusťoučký králíky.
Měli byste se soustředit, okřikla je Sabine. Přestaň se před Callou předvádět, opáčil Nev. Už jsem s tebou lovil. Skočíš po prvním králíkovi, kterýho uvidíš.
Pohrdavě nakrčila čumák. To není pravda.
I mně zakručelo v žaludku jako připomínka, že tomuhle zbytečnému úkolu věnujeme už celé hodiny.
Právě jsem se jim chystala odpovědět, když mě k zemi přimrazilo zavytí. Renův táhlý výkřik se nesl horským vzduchem a svolával smečku ke svému vůdci. Veškerý klid i víra, že Shayova totožnost zůstane utajena, mě opustily. Během několika minut stanu před Renem a teprve pak se dozvím, co v jeskyni našel.
Možná to mělo bejt něco jako zvonění na oběd. Mason se otočil směrem, odkud se vytí ozývalo.
Jdeme zjistit, co chce. Vedla jsem je zpátky vzhůru.
Ren, Bryn i Ansel už na nás čekali. Nervózně jsem se ošila, když jsem zjistila, jaké místo si vybrali ke schůzce – mýtinu, na které jsem Shayovi zachránila život. Neklidně jsem přešlapovala. Nechtěla jsem se o tohle místo dělit s ostatními. Najednou jsem si přála, aby tu byl se mnou Shay a ne mí vlci. Blížila jsem se k Renovi a snažila se působit nevzrušeně. Vypadal klidně, čekal, až přiběhnou ostatní.
Fey s Cosette vyběhly z východní strany lesa.
Kde je Dax? ozval se Renův hlas.
Dostal hlad, oznámila Fey a ohlédla se.
Z lesa se vynořil Dax s čerstvě skolenou laní.
Třikrát hurá Daxovi. Nev se vrhl vpřed a zahryzl se lani do nohy, aby Daxovi pomohl dotáhnout kořist k nám.
Ansel vyplázl jazyk a popoběhl k nim.
Vůdci jedí jako první. Dax sklonil čumák a vycenil na bratra zuby.
Ansel sklopil uši. Promiň, Rene.
Nic se neděje. Ren došel ke mně a položil si čumák na můj čenich. Máš hlad?
Olízl mě, nejevil žádné známky nepřátelství. Možná nic nenašel. Uklidněná jeho chováním jsem si uvědomila, jak mi kručí v žaludku. Asi jo.
Co máš nejradši? Postrčil mě k lani.
Vůně čerstvé krve byla jako blahodárný balzám. Žebra. Olízla jsem se.
Tak se do nich pusť.
Zaryla jsem zuby do teplého těla. Ren se usadil vedle mě a začal trhat maso z plece.
Ostatní se k nám připojili, ale udržovali uctivý odstup.
Vím, že se chcete všichni najíst, uslyšeli jsme Renův hlas, ale rád bych vám řekl pár věcí, takže dávejte pozor.
Co bylo v tý jeskyni? zeptal se Dax s čenichem od krve.
Tomu nebudeš věřit, prohlásila Bryn.
Ohromnej, mrtvej pavouk. Ren urval nohu z lopatky.
To zní příšerně. Sabine poodešla od hodující smečky. Buďto neměla hlad, nebo ji od jídla odradila představa zmutovaného pavouka.
Jak byl velkej? vyptával se Mason.
Asi jako tři Daxové. Ansel olízl Bryn tlamu.
To je Loganova představa mazlíčka? zavrčel Nev a zaryl zuby lani do boku.
Podle mě to byl spíš hlídač než mazlíček, řekl Ren.
Milý vědět, jak nám vlkům důvěřuje, odfrkla si Sabine.
Ren na ni vycenil zuby. Každopádně je po něm a Logan mi nařídil, abych mu dal okamžitě vědět v případě, že by jeskyně zůstala chráněná.
Kdy ti to řekl? Podívala jsem se na něj, protože jsem si nic podobného nevybavovala.
Včera mi volal, když jsme se vrátili od vás.
Položila jsem si hlavu na přední tlapy a přemítala, jak často bude Ren dostávat rozkazy, aniž bych o tom věděla.
Neměl z toho žádnou radost, pokračoval. Už se s Efronem a mým otcem vydali k jeskyni. Chtějí tam zkontrolovat něco, co se nás netýká.
Haldis. Vstala jsem a začala ustaraně obcházet kolem smečky. Chtějí si ověřit, jestli je Haldis ještě pořád uvnitř. Musí to tak být.
Našli jste něco? zeptal se.
Někde kolem se potlouká vlk samotář. Fey se protáhla. Neviděla jsem ho, ale cítila jsem novej neznámej pach. Jinak nic.
Shay. I oni našli jeho stopu. Srst se mi zježila.
Podle všeho se tady Hledači ani neukázali, dodal Dax a spolkl velký kus masa.
My taky nic nenašli. Nev se posadil na zadní.
Ani tlustýho králíka, dodal Mason a olízl mu ucho.
Pro všechny případy to prohledáme ještě po svahu dolů. Ren odešel od laně, z níž už zbývaly jen kosti. Bryn, ty půjdeš s Daxovou skupinou, já se připojím k vám. Ansel bude stopovat s Callou.
Ty jsi tady šéf, řekl na to Ansel a poškrábal se zadní tlapou za uchem.
Smečka se rozdělila a vyrazila do lesa.
Hned jsme u vás, vzkázal Ren ostatním. Potřebuju si na chvíli promluvit s Callou.
Dívala jsem se, jak všichni mizí mezi borovicemi. Pak jsem se k němu otočila.
Co se děje?
Došel až ke mně, upíral na mě tmavé oči. Cos dělala v tý jeskyni?
Srdce se mi rozbušilo, přesto jsem začala s předstíraným nezájmem očichávat hlínu. Nevím, o čem mluvíš.
Vrhl se vpřed a povalil mě na záda. Snažila jsem se odkulit, ale on na mě vyskočil a přitiskl mě k zemi. Sevřel mi hrdlo v čelistech, takže jsem skoro nemohla dýchat.
Poznám tvůj pach, Callo. Bylas tam. Je to tak dva nebo tři dny.
Hrabala jsem nohama, škrábala. Nech toho. Pusť mě!
Bryn s Anselem museli tvůj pach taky poznat, ale tvrdili, že si ničeho nevšimli, což znamená, že mi kvůli tobě lhali. Snažíš se rozložit smečku? Chceš jít proti mně? Stiskl čelisti, aby mě donutil. Nikdy jsem si nemyslela, že bych ho mohla nenávidět, ale v tu chvíli jsem k tomu neměla daleko. Znovu přitlačil, až jsem se svíjela bolestí. Pořád jsem hrabala nohama a vzpírala se. Zavrčel. Neper se se mnou. Pověz mi pravdu.
Zakňučela jsem a ochabla. Mrzí mě to, měla jsem ti to říct. Byla jsem zvědavá, takže jsem tam během nedělní hlídky zašla.
Výhrůžně zavrčel. Zabilas Loganova pavouka?
Horečně jsem uvažovala, jestli je lepší lhát nebo upravit pravdu. Říct mu, co se skutečně stalo, nepřipadalo v úvahu.
Ne, odpověděla jsem a vybrala si lež. V jeskyni to divně páchlo, vycítila jsem nebezpečí. Šla jsem hned pryč.
Doufala jsem, že mi uvěří. Nebyla jsem si jistá, nakolik se mu podařilo vystopovat mé pohyby v jeskyni.
Proč jsi mi nic neřekla? Ještě pořád vrčel, ale stisk už povolil.
Znovu jsem zakňučela. Je mi to líto, Rene. Bála jsem se, že mě Logan potrestá. Víš, že dovnitř nesmíme.
Jsi odvážnější než já. Chtěl jsem se tam podívat už celý roky. Přestal vrčet a pustil mě. Pomohl mi vstát. Tohle jsem vůbec nedělal rád, Callo. Vždycky tě budu chránit, ale nesmíš přede mnou nic zatajovat. Ani vlci z tvý smečky – ještě si o tom s Bryn a Anselem promluvím.
Mrzí mě to. Nedokázala jsem se mu podívat do očí.
Přitiskl mi čenich k plecím. Potřebuju tvou důvěru, rozumíš mi?
Ano. Nohy se mi třásly. Co podle tebe toho pavouka zabilo?
Jediný další pach patřil tomu vlku samotáři, odpověděl. Počítám, že je to ten samej, kterýho jste vystopovali vy i Dax. Je neuvěřitelný, že dokázal Loganova pavouka zabít sám. Zřejmě je to pořádnej rváč.
Vzpomněla jsem si na Shaye, jak se oháněl cepínem, jak jsem obdivovala jeho odvahu a sílu.
Nechci, aby se ti něco stalo, Callo. Ren mi olízl tlamu. Nemůžeš takhle riskovat. Na to jsi moc důležitá. Potřebuju tě. Mrzí mě, jestli jsem ti ublížil.
Neublížil. Nechala jsem se od něj laskat navzdory pokoření, které mi způsobil, ulevilo se mi, že tím je celá ta věc uzavřená.
Bez dalšího slova se rozběhl do lesa a nechal mě na mýtině. Když jsem zavřela oči, viděla jsem Shaye, cítila jeho rty na své paži, ty první jiskřičky touhy, které ve mně zažehly jeho doteky. Zvedla jsem hlavu v touze zavýt. Strážci začnou brzy hledat toho, kdo jim ukradl Haldis. Co nás dva asi čeká?

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře