14. Loučení s domovem

27. květen 2012 | 18.49 |

Stín lásky

 Tallin seděla na velkém kameni uprostřed lesa. Bylo ticho a zima, ale jí to nevadilo. Za pár minut odbyje půlnoc a noční tvorové začnou žít ve svém světě. Tallin vždy uměla psát pěkné povídky a zrovna jí něco napadlo.                                                                                                                                                                                                    

,Noční obloha jasná je. Zvěř v lesích volá hej. Vlk či skunk, jelen či laň. Voda v potůčku teče. Les píseň svou zpívá. Měsíc vánek posílá a strom ožívá.'                   

Seděla a přemýšlela o tom, co bude dál. Pojedou do Seattle a budou hledat bránu, potom musejí najít náramek a ještě se vrátit zase do Springfieldu, kde budou bojovat proti Luciusi. Zavřela oči a převtělila se na vlka. Lehla si do trávy a položila hlavu na studenou zem. Pořád přemýšlela o budoucnosti, která jí čeká. 

,Zemřu nebo ne? Četla jsem, že když se mi náramek otevře, a pak když ho použiju, tak mě to může i zabít. Je jasné, že bych se za všechny obětovala, 
ale takhle to má skončit? Takhle mám dopadnout?'
Tallin ucítila na zádech něčí ruku. Otočila se a uviděla Daniela. Klečel u ní tiše a hladil jí po srsti na zádech. 
,Co chceš?' Poslala mu a při tom zavrčela. ,,Mluvit," odpověděl klidně a stoupl si. Tallin vydechla a přemenila se na člověka. ,,O čem?" Zeptala se Tallin lidským hlasem. 
,,O nás," utrousil klidně. ,,A o tom, co ti řekl Lucius," dodal už trochu chladně. ,,Řekl mi důvod proč přijel," opačila jsem a zadívala se mu do očí. 
,,A co?" 
,,Kvůli rodině Kortézových. Věděl, že jsem jedna z Kortézových." Daniel zaklel a zadíval se na šaty, které jsem trochu umazala. 
,,Udělala sis pěkný výlet," utrousil a vzal mě za ruku. ,,Potřebovala jsem přemýšlet." Oba jsme šly lesem a dívaly se na noční oblohu, kterou zakrývali koruny stromů. 
,,Já přemýšlel cestou k tobě," začal Daniel a zadíval se na jednu hvězdu. ,,Nevím jak začít, ale vím jaký může být konec." 
,,O tom jsem také přemýšlela. Je to těžké. Vyhraju nebo prohraju," řekla jsem smutně a podívala jsem se na měsíc.

 

,,Občas toužím změnit minulost a dát svou budoucnost," zamumlala a převtělila se. Jako vlk se posadila na zem a začala výt. Ihned uslyšela vytí dalšího vlka. 
Byl to Lucas, ale byl daleko. 
,Nechci zažít tu strašnou budoucnost,' poslala Danielovi při vytí. Daniel jako blesk si k ní klekl a objal jí kolem chlupatého krku. 
Talin pořád vyla, ale při tom jí tekly slzy smutku. 
Vášeň, nosíme jí všichni. Pospává, číhá, ačkoliv je nechtěná, nezvaná. Probouzí se, otevře svoje čelisti a zabije.
Někdy to bolí víc, než to zvládneme unést, kdybychom měly žít bez vášně, možná bychom poznaly duševní klid, ale byly bychom prázdní. 
Opuštěné pokoje, zatlučené a zatuchlé. Bez vášně bychom byly skutečně mrtví.
Buffy, přemožitelka upírů
Milovat, to je občas těžké, když můžete být zrůdou, když můžete být tvor noci a ničitel duší. Láska je křehká věc, kterou vezmeme do rukou a rozdrtíme. 
Láska číhá v nás od narození, od začátku našeho života, ale i neživý mohou milovat a chtít po lásce. I tvor bez srdce něco miluje, i tvor bez lásky může být milován.
Daniel seděl na postely a pozoroval Tallin, jak si balí věci na dlouhou cestu do Seattle. 
,Musí to být pro ní těžké odejít z města, kde má své lidi,' pomyslel si Daniel a díval se s lítostí na dívku. 
,,Vezmu si jenom to nejnutnější. Auto v kterém pojedeme není tolik místa," řekla tiše a položila poslední věc na hromadu v tašce. 
Daniel poznal její smutek a zvedl se, objal jí a přitiskl si jí k sobě. ,,Bude dobře. Norbert a Meg to zvládnou," utišoval jí a tiskl si jí. 
,,To vím," pošeptala mu do ucha a políbila ho na rty. Její jemné rty ho nutili k odplatě. Políbil jí s takovou vášní, že by rovnou omdlela. 
,,Amore te," řekl Daniel mezi polibky. 
,,Amore te," oplatila mu vášnivě a políbila ho.
Loučení je bolestné, ale musí to tak být. Mně a městu hrozí nebezpečí a já musím najít způsob jak nás zachránit. 
Cesta do Seattle bude dlouhá, ale delší bude cesta zpátky. 
Srdce letí směrem pláč, jas nás povznese a pošle dál.

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář