Krev mocných - 1. Nečekané

9. srpen 2012 | 08.28 |

hvězda

Dneska musím do školy. Skončily zimní prázdniny a začíná druhé pololetí. Druhák je lepší než prvák, ale je to skoro to samé.

Matka mi stále tvrdí, že to dělá ten pocit, že musím po vánocích do školy. Alespoň uvidím svého idola Harta. Je trochu možná divný, ale mně se líbí.

Jmenuju se Gabriela Hungerová a město Fallen by se mělo bát.

Gabriela se zvedla z postele a na které jen ležela a šla si do koupelny převléknout.

Vzala si džíny, černé tílko, sportovní boty a kolem krku přívěsek ve tvaru pěticípé hvězdy s kamínkem uprostřed. Nechtěla vypadat jako panenka barbie,

které do střední školy dost často chodí. Svůj styl oblékání měla ráda a kvůli klukovi ho neměla v plánu změnit.

Vzala v pokoji ze psacího stolu kožený náramek s obrázkem hada s kamínky rudými po těle. Dostala ho od otce než zemřel.

Otce měla velmi ráda a moc se jí po něm stýskalo. Bylo to tak dávno, ale tak čerstvé. Vlasy si nechala volně ležet na ramenou a jen se podívala do zrcadla.

,Vypadám úžasně,' pomyslela si a narovnala si své oříškově hnědé vlasy, které měla až někam k lopatkám. Její modré oči byly díky vlasům výrazné a krásné.

Podívala se na hodinky.

7:15.

,Měla bych jít.' Vzala si batoh a koženou bundu a vyšla ze svého modrého pokoje. Chtěla ho mít rudý, ale máma jako vždy zakazovala. To asi uměly nejlíp.

Její matka neuměla moc vařit, a tak si radši něco objednaly nebo nejedly vůbec. Proto také neměla Gabriela strach, že ztloustne.

,,Udělala jsem ti svačinu," zakřičela matka z kuchyně, když šla Gabriela po vrzajících schodech. ,,Nemusíš křičet," zakřičela a popoběhla do dveří kuchyně.

Blonďatá matka stála u sporáku a něco si vařila. ,,Zase něco pálíš?" Zeptala se sarkasticky a podívala se na pánev na hořícím sporáku.

,,Ne, ale asi se to brzy stane," zasmála se matka jemným hlasem a zamávala naběračkou. ,,Fajn, ať neshoří kuchyň."

Vazal si ze stolu papírovou tašku se svačinou a vyšla z kuchyně. ,,Půjdu už do školy," oznámila matce a nenamáhala se rozloučit. Vyšla z domu a zamířila ke garáži, kde před ním stálo její bílé BMW. Nevěděla jeho celé jméno, ale nevypadal jako Porsche a ani Mercedes. Pamatovala si, jak ho dostala k narozeninám od táty.

Její první auto. Nasedla si do auta a tašku hodila dozadu na sedadlo a nastartovala. Motor chrčel a příjemně při tom vrněl.

Byl to krásný zvuk, na který se těšila celé zimní prázdniny. Vyjela z cesty na silnici a jela. Všímala si cestou lidí, kteří spěchají unaveně do práce nebo školy.

Po pár minutách uviděla vekou budovu školy a silně růžové auto stojící hned u školy. Byla tu. Barbie Mely Bigmanová.

Byla to hrozná mrcha, která si hrála s hloupými kluky. Měla také spadeno na Harta, ale každý ví, že Hart by s ní nikdy nechodil.

Jednou o ní dokonce řekl, že je to blonďatá slepice se svou růžovou družinou. Tou družinou myslel další tři barbie. Šarlota, Natálie, Marketa.

Všechny se staraly o kluky, diety, randění, módu a jasně o vzhled. Gabrielin kamarád Todd jim říká: ,Dietní cuchty.'

Ta přezdívka dostala u holek a málo kluků popularitu, ale nejslavnější je: ,Růžové slepice z lakovny aut.' To vymyslel Hart.

Pro někoho to není moc ,cool', ale pro Gabrielu to byly vhodná slova. Z duše ty holky nesnášela a měla chuť je vzít do lakovny a nasprejovat je celé do růžova,

ale byla pravda, že na sobě nosily růžové hadry, malovaly si rty na růžovo a oči si tak malovaly. Děs. Gabriela zaparkovala auto na volném místě,

jenž bylo hned na konci parkoviště. ,,Super." Zaťala zuby a zaparkovala co nejblíže k budově školy, jak to jen šlo. Vzala si ze zadní sedačky tašku a vylezla z auta. Zamkla ho a šla. Tuto část parkoviště neměla ráda, ale vybrala si docela dobré místo.

,,Hele kdo to jde! Naše Gáby," hihňala se Mely, když procházela kolem ní.

,,Doufám, že zase neuděláš žádnou ostudu," vysmívala se a její sokyně se její větě zasmály.

,,Jasně, Mely! Dneska všem řeknu, že Hart pořád nechce naší velkou barbie Mely Vypatlanou," opáčila Gabriela šibalsky a nevinně se usmála.

Mely zrudla hněvy jako jahoda, ale zase se ovládla. ,,Radši si dávej pozor."

Ukázala na ní růžově nalakovaným nehtem a potom šla s tou bandou barbie panenek pryč. Gabriela se pro sebe vítězně usmála a zachumlala se do bundy hned potom,

co pocítila ještě lednovou zimu. ,,Neměli byste se dráždit," ozval se za ní tajemný hlas. Otočila se a uviděla Harta.

Byl vyšší než ona, a tak mu neviděla do tváře, kterou měl ve stínu svých vlasů.

Měl jako vždy své čokoládově hnědé vlasy rozcuchané, ale mrzelo jí, že nevidí jeho oříškově hnědé oči s malými zlatými zrnky v očích.

,,Proč?!" Zeptala se ostře a zalitovala té agrese v hlase. Jeho černá kožená bunda se ve větru zachvěla, ale ignoroval to.

,,Nemusíš si dělat problémy," odpověděl chladně a odešel dřív, než se Gabriela zeptala na více. Chvilku se za ním nechápavě dívala, ale rozhodla si zajít ke skříňce...

Skříňky byly šedé jako myši a špinavé od slin, které tu sportovci a feťáci mlátily. Gabriela si otevřela dveře skříňky,

která naštěstí nebyla ušpiněná od žádného hnusu. Do skříňky si dala bundu a připravila si učebnice na dvě první hodiny.

,,Něco tu pro tebe mám," ozval se za ní Martin. Její kamarád, které si našla v prváku. ,,Co to je?" Zeptala se Gabriela a podívala se na něj.

Martin nenápadně vyndal z kapsy malou plastovou krabičku na pilulky. ,,Drogy?" Řekla tak, aby je někdo neslyšel.

,,Jasně, dneska prej bude dávat úča na anglinu nějaké testy domů."

Gabriela se zašklebila, ale krabičku si schovala do kapsy bundy, která vysela už ve skříňce. ,,Slyšel jsem, že jsi naštvala barbie," opáčil Todd, který si stoupl za ní.

,,Jo, viděl jsem, jak zrudla, jak rajče," přidal se Martin a žvýkal žvýkačku. ,,Bezva, ale já chci jít už do třídy," prohlásila netrpělivě Gabriela a zavřela skříňku,

potom si vzala tašku a zamířila si to do učebny, kde měla být chemie. ,,Tak na nás počkej, Gabe," zavolal za ní Todd a snažil se jí přes hromadu žáků dostat.

Když se zastavila a otočila se na Todda, tak při tom zahlédla Harta, jak se opírá o svou skříňku a pozoruje jí.

Gariela zrudla, ale než mohl někdo něco vidět, tak sklonila hlavu...

Po druhé hodině si Gabriela šla pro nové učebnice, ale hned se zastavila, protože u její šedé skříňky stála Mely a její družina.

Na tom místě v růžových šatech vypadala nepatřičně a jako figurína v obchodě s módou. Tvářila se vážně, ale její oči se jí vysmívaly.

,,Gabriel, jsem ráda, že jsi konečně přišla," zazpívala Mely a zákeřně se usmála.

,,Ahoj Mercy, copak je?" Zeptala se klidně Gabriela a přešla si ke skříňce.

,,Chci omluvu," odpověděla barbie, když si Gabriela vzala do ruky učebnici na filozofii. Zatvářila se přemýšlivě, ale hned na to zavrtěla hlavou.

,,Omluvu? Ne." Mely zase zrudla, ale nic neudělala. ,,Nebudu se omlouvat někomu, kdo si lakuje nehty na růžovo," pokračovala a sledovala rostoucí hněv v její protivnici. Mely se rozmáchla a drápla svými dlouhými nehty Gabrielu do tváře. Ta neudržela rovnováhu a málem spadla, ale dvě silné paže jí zezadu chytli.

Když chtěla Gabriela poděkovat,

tak se zarazila. Byl to Hart, kdo jí chytil a pomohl se zvednout. ,,Harte," řekla Mely a snažila se zamaskovat překvapení, ,,pomáháš tady té nule? To se k tobě nehodí." Hart na to nic neřekl a podíval se Gabriele na tvář. Když se toho místa dotkla, tak ucítila krev.

,Sakra,' pomyslela si podrážděně a měla chuť dát té narůžovělé fifleně co proto. Pustila se Harta a přikročila k Mely a uhodila jí do nosu, z kterého začala hned téct krev. Mrcha se sehnula a při tom si držela nos. Lidé kolem se zastavily a dívaly se na bitku dvou holek.

Když se Mely zase narovnala a její sokyně kolem ní poskakovaly jako slepice, tak do kruhu vešel učitel na Dějepis.

Gabriela si přešla ke skříňce a z bundy si vzala ubrousek, ale při tom jí vypadla krabička s pilulky na zem. ,,Sakra," zaklela, když to učitel vzal do ruky.

,,Drogy? Chci, aby slečna Hungerová, slečna Bigmanová a pán O'Koll přišly do ředitelny, hned!" Zakřičel učitel a odešel i s krabičkou.

,,Tak dík, nulo! Ty a tvé kraviny!" Zaječela Mely na Gabrielu, která se hlavou opírala o dvířka skříňky.         

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář