Krev mocných - 2. Nevinná

9. srpen 2012 | 08.30 |

hvězda

,Sedět vedle Harta bylo nesnesitelné. Celou dobu, co jsme musely čekat, jsem přemýšlela nechtíc o různých scénách, kde mě Hart líbá.

Také jsem přemýšlela o dnešním incidentu na školních chodbách. Proč se takhle po dlouhé době choval? Chtěla jsem se mu za ten jeho průser omluvit,

ale nějak jsem nedokázala mluvit. Nevím proč, ale je to jako kdyby mi někdo přilepil jazyk k čelisti.'

Gabriela a Hart mlčky seděly u dveří do ředitelny a jen se dívaly. Hart se díval na protější zeď, kde na nástěnce byly informace o karnevalovém plese.

Gabriela se dívala na své ruce a uvažovala o tom, co se bude teď dít. Mercy byla právě v ředitelně a lhala o své vině.

Po pár dlouhých minutách se dveře do ředitelny otevřely a z nich vyšla Mercy. Měla tvrdý výraz, z kterého se nedalo nic vyčíst.

Gabriela tušila, že něco školní panenka dostala a nebylo to moc pěkné. Zachvěla se nad představou, že jim dá ředitelka mytí autobusu.

Fuj.

Za Mercy se hned objevila paní ředitelka, která jim naznačila, aby vešly. Hart a Gabriela se zvedly a vešly do kanceláře.

,,Dozvěděla jsem se, že jste se ze slečnou Bigmanovou moc neshodly," začala ředitelka a při tom si sedla do černého křesla za stolem.

0001pt; ">Oba žáci se posadily proti ní a tvářily se nevinně kromě Harta, který se tvářil znuděně.

,,Jestli mohu něco říci, tak bych chtěla Harta vyprostit z viny, protože mě jen chytl, abych nespadla," hájila Gabriela spolužáka,

který se na ní překvapeně podíval a povytáhl jedno obočí.

,,Slečno Hungerová, tady pán O'Koll má jiné prohřešky než ubližování Mercy Bigmanové," ozvala se ředitelka vážně.

,,Cože?" Gabriela si nevěřícně promnula kořen nosu.

,Ta mrcha!' Zanadávala v hlavě a jako si zapsala, že musí dát Mercy do skříňky umělého pavouka a dát jí další ránu do nosu.

,,Ona mě napadla před skříňkami jako první," bránila se a ucítila na tváři štípání od rány. Krev se jí začala zase řinout z rány a dostala se do jejích úst.

,,Sakra," řekla si tiše a hledala po kapsách ubrousek. Hart jí podal papíroví kapesníček, který si Gabriela vděčně vzala. Ředitelka si odkašlala a přerušila problém s krví.

,,Až přijedou vaší rodiče, tak si vás vyzvednou a pošlou na tábor pro problémovou mládež." To se nevěřícně dívaly oba. Hart i Gabriela.

Poprvé viděla takhle se tvářícího. ,,To snad nemyslíte vážně!" Gabriela se zvedla a držela si u těla ruce v pěsti, aby tu hroznou ženskou nepraštila.

,,Ty drogy jsem nikdy neměla, jen mi je dali, nic víc. A Mercy na mě zaútočila jako první a já se nějak musela bránit," vyprskla a toužila se dostat z téhle příšerné kanceláře. Nervy se jí rozdrtily v tu chvíli na malé puzzle, které nedokázala a i nechtěla poskládat. Hart se zvedl vedle ní a tlačil jí zpátky do židle.

,,Pojedete hned zítra. Přijede pro vás autobus," pokračovala ředitelka a nevšímala si stoupající agrese.

,,Jen jedna malá věc a vy hned děláte takové závěry? To nejste ředitelka, ale jen pitomec," zavrčela Gabriela a zaťala zuby.

Zvedla se a odešla. Nechtěla stále poslouchat samé lži.

Drogy nikdy nevyužívala a ten malý incident by nezpůsobil, že jí pošlou na nějaký tábor. Před kanceláří stála matka a ruce měla založené na prsou.

Gabriela v tu chvíli měla chuť křičet a brečet, tak se to vše pokazilo. ,,Slyšela jsi o tom?" Matka bezvýrazně přikývla.

,,Přísahám, že jsem drogy neužívala. Nikdy jsem nebyla feťák a nikdy jsem si to nevyzkoušela," trousila ze sebe smutně.

,,Promluvíme si o tom doma," rozhodla matka vážně a vešla do ředitelny, odkud vyšel Hart. Posadil se do židle a mlčky se díval do země.

,,Chci se ti omluvit," začala nejistě Gabriela a snažila se nabrat sílu pokračovat. Hart zvedl hlavu a pozoroval jí se svýma oříškově hnědýma očima, které milovala.

,,Neměla jsem tě do toho zatahovat a k tomu ty drogy... To jsem fakt nechtěla." Posadila se vedle něj a kousla se do rtu.

,,Nechci z tebe mít dalšího nepřítele, protože jich mám už dost. A proto, že jsem tě neposlechla a kvůli tomu jsme se s Mercy poprali," dokončila a sklonila hlavu.

,,Nemáš proč, já jsem se do toho zamíchal sám a věřím ti, když tvrdíš, že ty drogy nevyužíváš.

Nevypadáš na to a jednou jsem byl na té kampani, kterou jsi pořádala, aby se kuřáci a feťáci přestali zabíjet těmi nesmysly," řekl klidně Hart a trochu se na ní usmál.

,,Je také pravda, že jsi na mne dneska na parkovišti promluvil za život poprvé a nemohla jsme ti hned věřit," připustila a zatvářila se ublíženě.

Odfrkl si, ale nic neřekl.

Doma jedly ovesnou kaši, kterou uvařila Gabriela. Matka mlčky jedla, ale Gabriela každou chvíli čekala na její stížnosti a slova jako ,to mě ranilo' a ,jsi rozumná'.

Matka se na ní podívala a chabě se usmála. ,,Tábor Modré krve není tábor pro problémové děti," řekla matka a položila lžíci do prázdné misky.

,,Není?" Zeptala se překvapeně Gabriela a byla při tom zaskočená jejími slovy. ,,Je to pro mimořádné lidi, kteří své schopnosti neumějí ovládat."

Gabriela se neudržela a musela se zasmát. ,,Cože? Já a mimořádná? Těžko, mami," smála se a snažila se nespadnout na zem.

Matka se klidně posadila a zatvářila se vážně. ,,Není to žádný vtip, tvůj otec byl vlkodlak a já jsem čarodějka," řekla vážně matka a držela před sebou šálek čaje.

,,Jasně," podotkla ironicky Gabriela. ,,A já jsem co? Hybrid? Čarodějodlak? Co?"

,,Hybrid," odpověděla klidně a položila hrnek na stůl. Gabriela si povzdechla.

,,Mami, kdyby jsi to řekla, když jsem byla malá, tak bych tomu věřila, ale teď? Je mi 17let a na upíry a vlkodlaky nevěřím." Postavila se a uklidila nádobí do myčky. ,,Jednoho vlkodlaka znáš,dokonce jsi s ním dneska mluvila a chránil tě," ozval se hlas od stolu.

Gabriela se zarazila a vzpomněla si na oříškové oči a na to, jak jí držely silné ruce. ,,Hart? On je vlkodlak?" Nevěřícně se otočila na svou matku.

,,Čarodějové dokážou poznat druhé bytosti," vysvětlila matka. ,,Fajn, tak mi předveď svou moc."

Matka se kolem sebe podívala a potom natáhla ukazováček a prostředníček na hrnec, který si nevinně seděl na sporáku.

Roztáhla prsty od sebe a začala ruku zvedat, s tím se také zvedal do vzduchu hrnec. Gabriela přistoupila k hrnci blíže a sledovala jeho pohyb.

,,Kurva," vypustila užasle z úst. ,,Klidně tě to naučím a sebou ti přibalím pár knih o čarování," navrhla matka a položila hrnec svou magickou silou zpátky na sporák. Gabriela ochotně souhlasila. Celou noc nacvičovaly zvedání věcí a zapalování ohně.        

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře