Krev mocných - 8. Omotaná

10. srpen 2012 | 17.06 |

hvězda

,Jako by se mi svět hroutil. Nemám otce, je tu Boss, miluji Harta a další věci... Nejradši bych zmizela. Jsem omotaná pavučinou tíhy, která se na mě chytá. Láska pro tuto chvíli znamená neklid a jen samé starosti. Co to vůbec znamená láska? Touha po sexu? City k tomu člověku? U Bosse jsem zažila touhu, ale co Hart? Je to touha nebo láska? Je krásný, ale zároveň starostlivý a vtipný. Jen se neotevřel všem. Také je tady další otázka. Proč se otevřel mně? Je mnoho žen a on si zrovna vybere nulu. Proč? Vlkodlačic je také mnoho a oni by o něj určitě měly zájem.  Budu to určitě zjišťovat dlouho, ale potřebuji odpovědi.‘                                           Gabriela se posadila na posteli a zadívala se před sebou na velkou obrazovku televize. Byla neděle, ale necítila se spokojeně. Nechtělo se jí jít ven a ani do kuchyně. Rozhodla se, že se převlíkne a bude si číst. Vylezla z postele, nasadila si čisté oblečení, zase si zalezla do postele a vytáhla si z batohu knihu  Sukuba 2: Na vrcholu. Byla to její nová kniha, kterou ještě nedokázala ani otevřít.  

Nečetla ani pár hodin, protože někdo zaklepal a bez pozvání vstoupil. Byla to Sarah nesoucí  něco na talíři. ,,Ahoj, přinesla jsem ti Nernin tvarohový koláč," řekla mile panna a posadila se vedle ní.  ,,Děkuji, ale nemusela jsi." Gabriela si vzala talíř do rukou a začala to jíst.                                                                                                           Bylo to velmi dobré a uspokojilo to hlad, jenž řádil od rána. ,,Proč jsi nepřišla na snídani?" Zeptala se Sarah a zvědavě se na ní podívala. ,,Neměla jsem náladu," odpověděla a  spolkla jedno sousto.                                                                                                                                                                                                                                 Sarah se nad tím zamyslela a řekla svou teorii: ,,Trápíš se kvůli tomu co jsi? Já jsem také hybrid." ,,Jo, ale tebe stvořil prý Poseidon. Já se narodila dvou jiným druhům."  Gabriela si stoupla a objala se pažemi, aby jí nebyla zima. ,,Nevím vůbec co dělat," přiznala se a chodila do šišatého kruhu. ,,Co děje? Určitě to není, že jsi hybrid, že?"  Gabriela zavrtěla hlavou a dál chodila. ,,Je to kvůli klukovi?" Vyzvídala dál panna, jenž seděla na posteli. ,,Je to kvůli Hartovy a Bossovi?" Gabriela to nevydržela a vyklopila vše o včerejší pranici a o tom, kvůli se ta rvačka Harta a Bosse málem konala. O zvláštní touze, kterou cítí k Bossovi. Sarah naslouchala a občas i přikyvovala. ,,Hart k tobě nechce přiznat své cítí a Boss... je pravda,  že je sexy a možná v tobě zůstaly nějaké city ohledně něho,"  shrnula kamarádka, jenž si libovala na posteli. ,,Nechci to takhle, je toho na mě moc a nevím, co dělat," povzdechla si a posadila se na postel vedle panny. ,,Je toho příliš, nevím co cítit a jak posoudit Hartovo chování," pokračovala a sklonila hlavu. ,,Tak chvíli počkej a uvidí se." Gabriela se nad slovy sarah zamyslela.                                                   

,Mohlo by to pomoct?‘ Přikývla na souhlas a vyšla z pokoje. Před obědem, který měla vařit ona si ležela pod stromem a četla si Sukubu. Bylo dost velké teplo,a tak si vzala dlouhou rudou sukni a šedé tílko. Byla bos, a tak pod chodidly jí šimraly stébla trávy.  Vánek posílal z dalekého severu trochu chladný vánek, který jí nazvedal sukni a odhaloval krásné nohy. Gabriela byla tak začtená do příběhu, že nezaznamenala příchod Johna, dalšího vlkodlaka. ,,Ahoj," pozdravil a usmál se, při tom odhalil krásně rovné zuby. ,,Ahoj," pozdravila nejistě Gabriela a sklonila hlavu. John se posadil vedle ní a opřel se o kmen stromu. ,,Co čteš?" Kývl na knihu, kterou právě držela.  Gabriela jí zvedla tak, aby si přečetl nápis. ,,Holčičí román," usoudil a nasadil si na fialovomodré oči černé brýle. Měl zmuchlané červené tričko, džínové kraťasy a modré tenisky. Vlasy měl roztomile rozcuchané a bronzová kůže na něm dělala lákadlo. ,,Slyšel jsem, že se o tebe zajímá Boss." Gabriela si zavřela knihu a položila jí vedle sebe do trávy. ,,Ano?" Chtěla vědět podrobnosti, které se tu roznáší jako drby.  ,,Prý se o tebe zajímá tolik, že z toho Darla zuří," pokračoval a pod černými skly brýlí mu zablýskli oči. Gabriela se usmála a opřela se hlavou o jeho rameno. ,,Nevadí?" Zeptala se nejistě a podívala se na něj.  ,,Jasně, že ne," odpověděl vesele. Právě si mohla být určitě jistá jen z jednou věcí, a to je, že John bude její kamarád. Jen kamarád.

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Krev mocných - 8. Omotaná seléna 30. 11. 2012 - 17:27
RE(2x): Krev mocných - 8. Omotaná moje-kniha 22. 04. 2013 - 14:00
RE: Krev mocných - 8. Omotaná sophie 01. 12. 2013 - 10:24