Lamia saltare - 1. Kapitola

15. září 2012 | 06.46 |
› 

 ,Danver, středisko pro ztracené případy, tak jsem to nazvala. Už tu žiju od svých šesti. Učím se tu, spím, jím a nudím se. Danver patří panství s názvem Geogflight. 

Velké a trochu nudné panství to je.'
Daniela stála v bílé halence a v černých kalhotách a sandálech u okna svého pokoje a sledovala nově přicházející studenty. Byly to spíše ti kolem třinácti let. 
Danver své žáky dělí podle toho, jak jsou zkušení. Nováčci měly modré halenky nebo košile, džínované kalhoty a sportovní boty. 
Ona patřila mezi ty talentované. Mohla se všude potloukat a nikdo to neřešil. Zlatavě modré oči se jí při tom pohledu na ně zableskly a ona se usmála. 
Potřebovala pár svých poskoků. Když si talentovaný, kterým se říká Darword vybere své lidi, tak je může cvičit a dělat si z nich loutky. 
Danver byla úžasná škola pro cvičení Darwordů. Šlechta si potom nějakého Darworda vybere a ten jim dělá stráž. 
Danielu nikdy nikdo nevybral, protože podle šlechty byla moc výbušná a drzá. Stejně se jí poskoka dělat nechtělo, i když v tom byla mistr. 
Usmála se a otočila se ke dveřím, aby si nějaké nováčky vybrala. 
Modrá barva tu byla všude, ale byla tu i červená od bojovníků Gierword a zelených učenců Fiarword. 
Ti stály opodál a držely si velký odstup od Darwordů, kteří byli mnohem silnější. Daniela se opřela o rám hlavních dveří a sledovala nové přírůstky. 
,,Dnes jich tu je více než posledně," podotkla Tašana vedle ní. Byla to zrzka s pihami ve tvářích. Bledá a veselá se na ně dívala zelenýma očima. 
Měla menší postavu než Daniela, ale byla dost silná. Daniela v dálce zahlédla nováčka s blond vlasy a červenýma očima. Byl dost vysoký a určitě mu nebylo třináct. 
Šel v zádu. Podívala se kolem sebe, aby vyhodnotila, jak se k němu má dostat. 
,,Už jsem si někoho vybrala," řekla jsem Tašaně a skočila na okení parapet nade dveřmi, potom skočila na velký květináč pár metrů od ní. 
Dopadla na jeho roh a potom skočila na rám vypadající jako brána na zahradu hned vedle velkého sídla. Nováčci se na ní dívali ohromeně, ale Darwordi si jí nevšímaly.
Když konečně doskákala až k tomu rudookému, tak si vydechla. Od hlavní brány to bylo dost daleko a ještě k tomu ti nováčci. 
,,Jmenuji se Daniela Katasoka a ráda bych, abys byl mím učněm," řekla vážně a držela bradu vysoko. Nováček se na ní zaujatě podíval a propaloval jí pohledem. 
Byl celkem hezký. Bledá kůže a svalnatý. Modrá košile mu moc neslušela, ale dala se už vyměnit za jinou barvu. ,,Rád," řekl jemným hlasem. 
,,Tak mi na začátek řekni své jméno." 
,,Notel Atrak," odpověděl a letmo se uklonil. ,,Dobře, tak pojď, ukážu ti pokoj." Ukázala na sídlo. 
Daniela bydlela v druhém patře, ale měla klíče od pokoje pro Notela.

Měla z něj zvláštní pocit, ale nedokáza určit jaký. Radost to určitě moc nebyla. 

,,Tys už jsi mě vybrala dříve jako učence, nebo ten klíč v ruce jsi ukradla?" 
,Má postřeh,' pomyslela si a pro sebe se usmála. 
,,Ukradla, potřebuji, aby mí učenci byli co nejblíže ke mně," vysvětlila a mířila si to k bráně. V budově bylo plno, ale Daniela byla v tomhle šikovná. 
Notel elegantně procházel hned za ní. ,,Máš kožené boty, ty sem nepatří," varovala ho na nouzovém schodišti, které musely použít kvůli potížím na schodišti hlavním. ,,Sportovní nemám rád," opáčil a šibalsky se usmál. Na to Daniela nic neřekla a pokračovala do druhého patra. 
Notelův pokoj byl velký jako ty ostatní. 
Červené dekorace a černá madrace. Vždy se musela divit, jak to, že to tu vypadá jako na panstní. Tam stráže spí na rámech oken a na chodbě. 
Pár šlechticů prý by dneska mělo přijét se podívat na nováčky a vybrat si pro knížete, který právě přijel stráž. Sám by si prý měl vybrat. 
,,Ještě někam musím, ale udělej si pohodlý." Vyběhla z pokoje a běžela ven si najít další nováčky, ale bylo už pozdě. Všichni nováčci už měly své pokoje a i své mistry. ,,Sakra," zaklela a hodila kamenem do vzduchu. Nesnážela, když měla takovou smůlu. Na dvoře stála sama a měla velký vztek. 
Kvůli jednomu přišla o deset takových. Nikdy se jí to nestalo a teď... Vytáhla si z pochvy u pasu meč a posadila se na kraj jednoho velkého květináče. 
Kreslila nesmyslné čáry a oblouky. ,,Nemáš žádné nováčky?" Zeptal se nad ní mužský klidný hlas. Nezněl, že by ta osoba byla starší než ona. 
,,Jenom jeden," odfrkla si Daniela a bodla silou meč do země pokryté pískem. Osoba si povzdechla a posadila se vedle Darworda. Daniela se na muže podívala. 
Byl to hnědovlasý muž, asi tak o rok dva starší než ona a oči měl hnědé jako čokoláda. Měl na sobě hedvábnou bílou košily a z toho i hedvábný oblek pižmové barvy. Podívala se na jeho krk, kde měl medailon se znakem knížete. Rychle a mrštně se zvedla na nohy a meč si vzala do ruky. Uklonila se. 
,,Omlouvám se, pane. Nepoznala jsem vás," omlouvala se zoufale a zastyděla se nad svou hloupostí. Jeho tvář znala ze snů, ale vždy si na ní nemohla vzpomenout, 
až teď. ,,To nic, nikdo by mě tu nečekal bez ostatních," odpustil jí klidně a postavil se, zvedl jí bradu a zahleděl se jí do očí. 
,,Proč tu nemáte své druhy? Pane." Vzduch se jí zasekl v plycích a nedokázala ho vytlačit ven. ,,Přijedou za chvíli. Chtěl jsem se jen tak podívat," vysvětlil a pustil jí bradu. ,,Jak se jmenuješ?" Otočil se jí zády a ruce si dal za zadá. ,,Daniela Katasoka."  
Daniela se pořádně nadechla, ale byla celá napjatá. ,,A zatím jste si vybral?" Ptala se tak, aby nezněla příliš troufale. 
,,Zatím se jen dívám, ale jeden Darword se mi zamlouvá." Daniela spolkla strach. Kníže byl krásný, ale i mocný. Stráž také nevznikala, aby se spojovali a vznikaly děti. 
Na to neměly těla. Ženy bojovnice neplodily děti, proto se z nich stávají stráže. Plodné plodí a pracují na zámcích jako sluhové. 
Muži chodily podle spermií a podle toho, jak jsou silní. Slaboch se jejich pánům nehodil. 
Po chvíli uslyšela klapání kopyt nedaleko brány. 
Daniela si meč schovala zase do pochvy a klekla si do hladkého písku. Ofina střižená do strany jí spadla do očí a zakryla jejich modrou barvu. 
Za sebou uslyšela silné kroky jejich ředitele pána. ,,Kníže Kamaeli z Giedosy," řekl těžký hlas Cagrana. Pod ofinou dokázala vidět knížete, jak na pozdrav přikívl. 
Kočár a čtyři koně se strážci byli vidět, až když projely bránou. To se mezi tím nahromadily další učni, kteří také začaly klekat do písku. 
,,Doufám, že si neuděláš ostudu a staneš se konečně strážcem," zašeptal Cagran a zmáčkl jí jedno rameno, až s toho síkla bolestí. ,,Uvidí se." 
Uviděla, jak kníže probodává ředitele varovným pohledem. Přistoupil k ní a vzal jí za ruku, kterou držela rukojeť meče. 
,,Postav se." Zněla to jako žádost a to Danielu překvapilo. Kočár s dvěma páry koní zastavil stejně jako čtyři koně se strážci. 
Stráže seskočily ze zvířat a šly ke dveřím na stranách červeného kočáru. Dveře se otevřely v doprovodu se skřípáním. 
První vylezl černovlasý pán Lucian a hned za ním jeho žena zrzka Tokiana. Oba měly tetování nad levým obočím vypadající jako zkroucená kometa. 
Nervózní Daniela se podívala na knížete, jenž jí držel ruku na jejich zádech. Ředitel byl po jejím druhem boku a ruce si otíral o sebe, až mu z toho zčervenali. 
,,Vítejte zase v Danveru," přivítal je Cagran uctivě a neznatelně sklonil hlavu. ,,Jistě," prohodila paní Tokiana a rozhlédla se kolem sebe. 
Slečna Přemšla s blond vlasy a kníže Porter s černými krátkými vlasy také vylezly. Oba neměly žádné tetování, ale tvářily se znuděně. 
,,Kamaeli, tak tady jsi," řekla hedvábným hlasem slečna Přemšla a zatvářila se, jako by se zlobila. ,,Už si vybíral bez nás," přitákal pán Lucian a podíval se na Danielu. 
Ta sklonila hlavu a otočila se, aby viděla na Notela, který stál hned za ředitelem. Tvářil se zhnuseně a arogantně. ,,...Daniela Katasoka bude mou odpolední strážkyní." 
To prohlášení, jenž řekl kníže Kamael jí zarazilo a příjmulo na něj se podívat. Ve světle ranního slunce vypadal krásně a jeho čokoládové oči zářily. 
,,Ano pane? Daniela nemá moc dobrou minulost a nebyla dlouhé roky vybrána z dobrého důvodu." Cagran myslel její drzost a mlácení spolubojovníků při výcviku. 
Daniela za tu dobu tady si uvědomila, že kníže Porter toto u ní obdivoval a párkrát jí chtěl, ale ostatní mu to nedovolily kvůli její pověsti samotářky. 
,,Bude to jen na odpoledne a ještě bude potřebovat se učit v praxi," rozhodl trpělivě kníže Kamael. Letmo se Daniela usmála, ale tak, aby to ostatní neviděly. 
,,Jestli chce mít kníže Kamael odpolední společnost, tak ho nutit nesmíme," prohlásila slečna Přemšla a mile se usmála na Darwerdku po boku knížete. 
,,Fajn," ukončil pán Lucian. Po té domluvě, že bude Daniela dělat odpolední stráž knížeti si šlechtici a páni Geogflightu začaly vybírat Darwordy. 
Kníže si vybral dva urostlé muže, ale to bylo vše. 
,Není jako ostatí,' uvědomila si, když ho sledovala. Neměl ty staromódní oděvy, které se nosily, když ještě byly princezny a králové. 
I když už znají telefony a auta, tak stejně používají kočáry a koně. Je to ekologičtější a potom tu nesmrdí benzím.    

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře