Společenská dělba práce

19. říjen 2013 | 22.07 |

 Tento proces je spojen se zakládáním měst. První města vznikají v jižní a západní Evropě díky tradicím starověkého Říma a Řecka.Řemeslníci se stěhují k hradům, na křižovatky obchodních cest, pod kláštery nebo do podhradí a do přístavů. Nejprve vznikly osady řemeslníků, které se rozrůstají do měst. Města na "zeleném drnu" – král soustřeďuje stavbu města na velká prostranství, aby se mohlo snadno rozšiřovat. Král vysílá lokátory, kteří určí vhodné místo pro založení města. Města zakládá panovník (královská města) nebo církevní nebo světská šlechta (poddanská města). Královská města mají výhodu jedněch daní, kdežto poddanská města platí dvoje daně. Rozkvět města a jeho rozvoj je závislý na privilegiích, která udílí pouze král.

Privilegia:
právo mílové – do města a v jeho okolí se nesmí vyskytovat řemeslník stejného oboru, který je již v daném městě
právo tržní – právo umožňující pořádat trhy, díky nimž města bohatnou ("vycucnout obchodníka")
právo stavby hradeb – převážně jen pro královská města
právo hrdelní – město smí mít kata, který je nejlépe placeným občanem středověkého města, avšak musí dodržovat přísný život
právo varné – právo umožňující vařit pivo
Privilegia musí potvrzovat každý panovník, který tak získává mnoho peněz. Privilegia nejsou dědičná. Zvláštním typem jsou městské republiky – samostatné státy (hlavně v Itálii a Německu). Na severu Evropy vznikla hanza – ochranné svazy kupců. Původně mají hlavní město v Gottlandu, později se přenese do Lübecku. Hanzovní města jsou samostatná hospodářsky i politicky. Mají i své vlastní měny. Dochází k přechodu na peněžní hospodářství. Složení městského obyvatelstva: nejpočetnější jsou řemeslníci, kteří se sdružují v cechy. Dále je zde městský patriciát – nejbohatší a nejvlivnější občané, kteří mezi sebou volí městskou radu (11 konšelů + 1 rychtář), která se schází na radnicích, jež nalezneme vždy na náměstí. Součástí radnice je i městská šatlava (vězení). Poslední skupinou obyvatel je městská chudina (čeledíni, děvečky, žebráci,...). Středověká města se stávají i středisky kultury a vzdělanosti
Vesnický dům:
Vesnické domy se stavěly z kamene. Každý dům měl síň, kde se vykonávala většina domácích prací, jizby, kde se vařilo, jedlo i spalo, a komory sloužící k ukládání věcí a potravin, někdy i ke spaní.
Koncem středověku se pec nahrazovala kachlovými kamny. Humno bylo střechou chráněné místo na konci hospodářského stavení, kde se mlátilo obilí cepem a později prosévalo.
Do vesnice se dostávali i lidé ze zahraničí. Výroční trhy, otevřené i cizím obchodníkům, se jmenovaly jarmarky.

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář