Moje-kniha | Čeho si člověk prostě všimne...

 Zdravím...

Pěkný večer...

Začnu s tím, čeho jsem si všimla za tu dobu, co jsem už na světě. Chci zrovda dnes mluvit jen o jedné konkrétní věci, která by se mě také mohla týkat (kdybych náhodou taková byla osoba, o kterých budu mluvit). Jistě jste si nejednou všimli, že se dost píšou věci jako ,,Jsem asi lesba, a proto se mi všichni smějí", ,,Nikdo mě nemá rád, protože mám nenakažlivou nemoc" a ,,Nechci ničí lítost, kvůli rozvodu rodičů". Samozřejmě jsou tohle jen příklady, ale jistě jsme něco poznali. Řeknu vám čeho jsem si v tom všimla a dá se na to zeptat snadno.

,,Jak to zjistili?"

Ano, musí tu být něco, co zavinilo chování druhých. Dám dva příklady.

*Na školu, kam chodím, chodí dívka, co v dětství zažila znásilnění.

Ale tato dívka to řekla pouze mě a já to dál neposílala a další, že nic jako ,,litují mě" a ,,nevěří mi" tu tedy neplatí.

*Potom znám ještě jednu holku, ale ta měla nějakou nemoc (jen jsem něco slyšela) a o tom věděla celá její třída a nějaké další.

Jak se to asi mohlo stát? Prostě. Někdo se přeřekl, nebo dokonce ona sama a nakonec to bylo venku. 

Z toho vyplývá, že pokud nechce člověk nějakou lítost, smích či podobného, tak by to prostě neměl nikde šířit.

Stáčí jen, aby o své orientaci nikde ten dotyčný nemluvil, nebo se alespoň pokušel tomu odhalení zabránit. 

Upřímně mě takové věci štvou, protože jsou zcela zbytečné a člověk by si to také mohl i konečně uvědomit.

Vaše admin