Moje-kniha | 3.kapitola

"Později odpoledne to asi bude lepší," říkal Stefan Bonini. "Šla si po obědě na chvíli zdřímnout - a vůbec, za pár hodin bude chladněji. Řekl jsem Eleně, že přijdete, a ona se na vás těší. Ale nezapomeňte dvě věci. Za prvé, je to jenom sedm dní, co se nám vrátila a ještě není... úplně sama sebou. Myslím, že se dostane přes ty... symptomy... během pár dnů, ale zatím se prostě nenechte ničím překvapit. A za druhé, neříkejte nic o tom, co tady uvidíte. Nikomu."

"Stefane Salvatore!" Bonne se málem urazila. "Po tom všem co jsme spolu prožili,si myslíš,že bychom něco vyžvanili?"

"Ne nevyžvani," bránil se Stefan mírně z mobilu. Ale Bonnie ještě neskončila.

"Přežili jsme spolu krvavé upíry, duchy ve městě, vlkodlaky, Starobylé upíry, tajné hrobky a sériové vraždy... a... a Damona... a vykládali jsme o tom snad někdy někomu?" vztekala se Bonne.

"Omlouvám se," odpověděl Stefan. "Jenom jsem chtěl říct, že by Elena nebyla v bezpečí, kdyby o tom kdokoliv z vás řekl třeba i jenom jedinému člověku. Bylo by to hned ve všech novinách: DÍVKA SE VRÁTILA Z NÁRUČÍ SMRTI. A co bychom dělali pak?"

"Já ti rozumím," odvětila Meredith stručně a naklonila se,aby jí Stefan viděl. "Nemusíš si dělat starosti.Nikdo z nás o tom nepoví živé duši." Její tmavé oči okamžitě střelily po Caroline a hned se zas odvrátily.

"Musím se vás zeptat..." Stefan nyní potřeboval všechnu svou renesanční výuku etikety a galantnosti, zvláště s ohledem na to, že tři ze čtyř lidí,kteří ho sledují na druhém telefonu, jsou ženy,... máte nějaký způsob, jak si vymoci splnění přísahy?"

"Myslím,že ano," odpověděla Meredith zdvořile a tentokrát se podívala Caroline přímo do očí. Caroline se začervenala, její dobronzova opálené tváře i hrdlo se zbarvili šarlatově. "Nech nás na tom zapracovat a odpoledne přijdem."

Bonnie, která držela telefon, se zeptala: "Chce ještě někdo něco říct?"

Matt byl po většinu rozhovoru zticha. Teď zavrtěl hlavou, až se mu kštice rozevlála. A pak, jako by to v sobě nemohl udržet, vyhrkl: "Mohli bychom mluvit s Elenou? Jenom jí pozdravit? Chci říct - vždyť už je to celý týden."

Jeho opálená kůže se začervenala skoro stejně silně jako Carolinina.

"Myslím,že byste měli radši prostě přijít. Až tu budete, uvidíte proč." Stefan zavěsil.

Byli u Meredith doma, seděli kolem starého stolku na dvorku.

"No, alespoň bychom jim mohli vzít nějaké jídlo." navrhla Bonnie a vyskočila ze židle. "Bůh ví, co jim paní Flowersová dává - jestli to vůbec dělá." Mávala na ostatní, aby se zvedli ze židlí.

Matt začal vstávat,ale Meredith zůstala sedět. Tiše řekla: "Něco jsme Stefanovi slíbili. Nejdřív bychom měli probrat tu přísahu - a její důsledky."

"Vím, že myslíš hlavně na mě," ozvala se Caroline. "Proč to prostě neřekneš?"

"Tak dobře," souhlasila Meredith. "Myslím tebe. Proč se najednou znovu zajímáš o Elenu? Jak si můžeme být jistí, že se nerozběhneš všechno rozkecat po Fell's Church?"

"Proč bych to jako měla dělat?"

"Kvůli pozornosti. Ty prostě miluješ být středem pozornosti a vyprávět drby se všemi pikantními podrobnostmi.!

"Nebo kvůli pomstě," dodala Bonnie, která si také zase sedla. "Nebo ze žárlivosti. Nebo z nudy. Nebo..."

"Ještě jednu věc," řekla Meredith tiše. "Proč ti tolik záleží na tom, abys jí viděla, Caroline? Vy dvě jste spolu vůbec nevycházely  dýl než rok, od té doby, co do Fell's Church přišel Stefan. Vzali jsme tě k tomu telefonátu, ale po tom, co Stefan říkal..."

"Pokud opravdu potřebujete důvod, proč by mi na tom mělo záležet po všem, co se stalo před týdnem... no, myslela jsem, že to pochopíte, aniž bych musela něco vysvětlovat!" Caroline blýskala po Meredith zelenýma očima.

Meredith jí vracela pohled se svým známým, nic neříkajícím výrazem.

"No dobře!" odsekla Caroline. "Ona ho kvůli mně zabila. Nebo ho poslala před Soud, nebo co se to s ním stalo. Toho upíra, Klause. Po tom, co mě unesl... a... a... a použil... jako hračku... kdykoliv chtěl krev... nebo..."

Tvář se jí zkřivila a zadrhával se jí dech.

Bonnie k ní cítila soucit, ale také byla ve střehu. Její intuice přímo křičela varování. A všimla si, že i když Caroline mluvila o upírovi Klausovi, byla podezřele zticha ohledně svého druhého únosce, vlkodlaka Tylera Smallwooda.

Možná proto, že s Tylerem chodila, dokud jí spolu s Klausem neunesl jako rukojmí.

"Omlouvám se," řekla Meredith tichým hlasem, který zněl omluvně. "Takže ty chceš Eleně poděkovat."

"Jo. Chci jí poděkovat. Caroline ztěžka dýchala. "A chci se přesvědčit, že je v pořádku."

"Dobře. Ale ta přísaha se týká celkem dlouhé doby," pokračovala Meredith klidně. "Můžeš si to rozmyslet zítra nebo za týden nebo za měsíc... ještě jsme ani neuvažovali o důsledcích."

"Podívej, přece nemůžeme Caroline vyhrožovat," ozval se Matt. "Ne fyzicky."

"Nebo nechat druhé, ať jí vyhrožují," přidala se Bonnie toužebně.

"Ne, to nemůžeme," potvrdila Meredith. "Ale pro nejbližší budoucnost - ty budeš letos na podzim skládat sliby do dívčího spolu, že,Caroline? Vždycky můžu tvým budoucím sestrám říct, žes porušila slavnostní slib vůči někomu, kdo ti nemůže nijak ublížit - a o kom jsem si jistá,že ti nechce ublížit. Mám takový pocit, že by o tebe pak už moc nestály."

Caroline celá zrudla. "To bys neudělala. Nepletla by ses do mých věcí na univerzitě..." Meredith ji přerušila dvěma slovy : "Vyzkoušej mě."

Zdálo se, že Caroline zvadla. " Přece jsem neřekla, že nechci složit přísahu a taky jsem neřekla, že ji nedodržím. Říkáš, ať tě vyzkouším. Proč nevyzkoušíš ty mě? Já... já jsem se letos dost poučila."

V to doufám. Ta slova, ačkoliv je nikdo nevyslovil nahlas, všem vytanula na mysli. Carolininým jediným koníčkem v poslední roce bylo hledat způsoby, jak ublížit Stefanovi a Eleně.

Bonnie změnila polohu. Bylo tu něco... skrytého... za slovy, která Caroline vyslovila. Nevěděla, jak to ví ; byl to onen šestý smysl, s kterým se narodila. Ale možná to jen souviselo s tím, jak moc se Caroline změnila a co se naučila, pomyslela si Bonnie.

Kolikrát se za poslední týden vyptávala Bonnie na Elenu. Je opravdu v pořádku? Mohla by jí poslat květiny? Může už Elena přijímat návštěvy? Kdy už bude v pořádku? Caroline ji skutečně otravovala, ačkoliv Bonnie neměla to srdce jí to říct. Všichni ostatní čekali stejně netrpělivě, až se dozvědí, jak se Elena má... po návratu ze života po životě.

 Meredith, která u sebe vždycky měla tužku a papír, čmárala nějaká slova. Teď řekla : "A co třeba takhle?" Všichni se naklonili a nakoukli do bloku.

Přísahám,že neřeknu nikomu o žádných nadpřirozených událostech týkajících se Stefana a Eleny, pokud k tomu nedostanu výslovné povolení od Stefana nebo Eleny. Rovněž pomohu potrestat každého, kdo tuto přísahu poruší, a to způsobem, o kterém rozhodne zbytek skupiny. Tato přísaha má stálou platnost a stvrzuju jí vlastní krví.

Matt přikývl. "Stálou platnost - to je perfektní," souhlasil. "Zní to jak od právníka."

To, co následovalo,už se právnickému postupu nepodobalo ani v nejmenším. Každý z lidí kolem stolu vzal papír,přečetl ho nahlas a pak ho slavnostně podepsal.Potom se všichni píchli do prstu zavíracím špendlíkem,který měla Meredith v kabelce, a připojili vedle svého podpisu kapku krve.Bonnie zavřela oči, než se píchla.

"Teď už to doopravdy platí," prohlásila nekompromisně, cítila to. "Tohle bych se radši nepokoušela porušit."

"Mám krve dost na hodně dlouho," prohlásil Matt,mačkal si prst a zasmušile hleděl na ranku.

A pak se to stalo. Meredithina přísaha ležela uprostřed stolu,aby na ní všichni viděli,když v tom se najednou z vysokého dubu na okraji dvorku snesl obrovský havran.Přistál na stole hlasitým zakrákáním, až Bonnie vykřikla leknutím. Naklonil hlavu a pohlédl na čtyři lidi kolem stolu, kteří si překotně odtahovali židle, aby se mu dostali z dosahu. Pak naklonil hlavu na druhou stranu.

Byl to ten největší havran, kterého kdy viděli, a slunce na jeho peří rozehrávalo duhové barvy.

Navzdory logice se zdálo, že ten havran zkoumá právě uzavřenou smlouvu. A pak něco provedl tak rychle, že Bonnie uskočila za Meredith, až zakopla o židli. Havran roztáhl křídla, naklonil se dopředu a zuřivě kloval do papíru, evidentně do dvou určitých míst.

A pak odletěl.nejdříve zatřepal křídly a pak se vznesl a letěl, až z něj zbyla jen černá tečka proti slunci.

"On to zničil," zvolala Bonnie, pořád bezpečně schovaná za Meredith.

"To si nemyslím,"opáčil Matt, který stál blíž ke stolu.

Když se odvážili přistoupit blíž a podívat se na papír, Bonnie měla najednou pocit, jako by dostala studenou sprchu, a srdce jí splašeně rozeběhlo.

I když se to zdálo nemožné, stopy zuřivého klování byly rudé,jako by si havran nabral barvu z volete.A ty překvapivě úhledné rudé stopy vypadaly přesně jako kaligraficky zdobené písmeno D.

A pod ním stála věta " ELENA JE MOJE.