The Vampire Diaries - Pohlednější Bella a Edward p

5. leden 2012 | 14.33 |

Chceme tyhle vnitřně rozervané teenagery vídat i v další seriálové sezóně?

The Vampire Diaries (Upíří deníky) jsou v současnosti nejúspěšnějším seriálovým počinem americké televizní stanice CW. Podařilo se jim svézt se na vlně hysterie kolem Twilight ságy, když představili nejen další upírský seriál, ale navíc našli ústřední dvojici, která (především v mužském případě) jako by z oka vypadla knižnímu popisu Belly a Edwarda právě ze Stmívání. Zlé jazyky přitom tvrdí, že tvůrci měli mnohem šťastnější ruku při výběru hlavních protagonistů než jejich filmoví kolegové. Aby se Upíří deníky obhájily, odkazují na svou vlastní knižní předlohu, která vznikla dříve, než měla vůbec Stephenie Meyer onen slavný sen o chlapci s pokřiveným úsměvem.

A tak už nás druhým rokem obšťastňuje pár upířích sourozenců a křehká slečna ve stylové kožené bundičce.

Překvapení se nekoná

Druhá řada přinesla vše, co se předpokládalo. Od diváka se opět očekává, že se bude na Elenu a Stefana dívat jako na osudovou dvojici, aniž by vlastně obyčejný smrtelník před obrazovkou chápal proč. V prvním roce stačilo říci, že je Stefan okouzlující rozervaný hrdina, ačkoliv nezaujatý pozorovatel už dávno viděl, že ona vnitřní rozpolcenost jen zakrývá, jaká je vlastně s mladším z bratrů Salvatorových nuda. Pokud ovšem uplyne už druhý rok a hlavní ženská postava ještě pořád tenhle trik nepochopila, je to na pováženou. Absence jakéhokoliv vývoje ústřední dvojice vyjma příležitostné hádky, je jedním z kardinálních problémů Upířích deníků. Přitom nejsou nutně na vině herci, Stefan prostě nebude zajímavější ani v podání desetinásobného držitele Oscara, protože scénář mu to v tom spolehlivě zabrání.

Kousnout či nekousnout?

Neodpustitelné je nicméně to, co tvůrci provádějí s postavou staršího Salvatora. Damon z první řady byl charismatický, nebezpečný, zábavný... Prostě někdo, koho si (nejen) náctiletá dívka s nadšením pozve domů, i kdyby ji to mělo stát poslední kapku krve. Úvodní sezóna Upířích deníků mu zkrátka patřila, ukradl si pro sebe bez problémů každou scénu, ve které se objevil. Za to Damon z druhé řady možná občas někoho kousne nebo příležitostně někomu vyrve z těla nějaký ten orgán, ale většinou je to hodný, sentimentální, po uši zamilovaný chlapeček, který by potřeboval přetáhnout palicí po hlavě, aby se trochu vzpamatoval. Jednoho Stefana už přece máme, na co potřebujeme dalšího?

A pak jsou tu ti ostatní...

O Eleně snad ani není třeba mluvit, její postava se nijak nevyvíjí a vyhlídky na zlepšení jsou mizivé. Její upíří dvojnice snad byla na počátku zpestřením, avšak postupně se i ona svezla do vod průměrnosti. Dvojrole Niny Dobrev (představitelky Katherine a Eleny) navíc často působí nepřirozeně a tady už můžeme s klidem vinit právě herecké kvality. Bohužel existuje možnost, že se v budoucnu dočkáme dokonce trojrole, jelikož příběh původkyně "kletby slunce a měsíce", které má nejspíš většina diváků po tolika nadbytečných úvahách až po krk, zdaleka není plně vysvětlen.

Naopak vlkodlačí zápletka byla do příběhu zakomponována překvapivě dobře (to se ovšem nedá tvrdit o její vizuální stránce) a dokonce i nejstarší upíři na světě působili vcelku přijatelně. Smůlu má ten, kdo tenhle názor nesdílí, jelikož se s nimi podle všeho budeme setkávat i nadále. Pochválit lze také určitou míru odvahy tvůrců v ohledu eliminace postav, ačkoliv existují obavy z potenciálních návratů zesnulých. Pravdou i tak zůstává, že k hromádce nepřeživších by se dali přidat i mnozí další, aniž bychom snad uronili slzu.

Pravá krev bez rizika žaludeční nevolnosti

Naskýtá se samozřejmě otázka, zda má vedle excelentního seriálu HBO Pravá krev (True Blood) vůbec cenu pouštět se do výroby dalších přerostlých špičáků. Jak je ale vidět na sledovanosti, své místo si již dvouletý apel na teenagery chtivé upířích romancí našel. A právem. Pravá krev totiž není pro každého, někteří si stěžují, že je až příliš násilná a naturalistická, jiní zase mají problém se slovníkem, který si rozhodně nebere servítky. Takže není s podivem, že rodiče náctiletých spí mnohem klidněji, hltají-li jejich ratolesti umírněnou variantu upířího šílenství. Pokud jde o mě, jsou Deníky dobrou útěchou v dobách absence True blood. A ještě malé upozornění na závěr. Čaj z verbeny nebo-li sporýše od vás možná odežene upíry, ale po jediném doušku zjistíte, že je nejspíš příjemnější nechat se zakousnout...

Zpět na hlavní stranu blogu

Anketa

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře