24.kapitola

5. leden 2012 | 19.20 |

 Vzhledem k dřívějšímu nepřátelství jsem byla překvapená, když Soňa a Robert dali síly dohromady a vytvořili iluzi pro bratry Daškovi. Skrylo to jejich vystoupení a přidali jsme pár falešných jmen. Rodina Mastranova si myslela, že jsou součástí nažeho bizardního doprovodu.. Ne, že nám uvařili večeři, ale Emily se také podařilo získat dárce. Morojové, kteří žili v chráněných oblastech a mísili se mezi lidi si tajně vybírali dárce v okolí. Obvykle tomuto dárci dávali peníze. Udělal to jako zvodřilost, i když jsme jí donesly zlé zprávy. Soňa a Robert mohli ochránit pouze Roberta s Viktorem... Viktor musel být povážován za Moroje... Krýt mě a Dimitrije bylo příliš těžké a stejně to nebylo ani důležité.

Z toho, že jsme opustili bratry, byl Dimitrij docela nervózní, ale ti příliš toužili po krvy, než aby si něco začínaly. Dimitrij a já jsme se chtěli umýt, protože jsme nemohli jít dneska ráno do sprchy. Házeli jsme si mincí a já šla první. Teprve, když jsem skončila a prohrabávala své oblečení, zjistila, jsem, že mi Sydney zabalila do batohu i šaty. Ušklíbla jsem se a napadlo mě, že je na škodu vzít si šaty na jednu noc....
PO decentní úpravě vlasů jsem se nakonec cítila civilizovaná.
Sydney dostala pokoj pro hosty a bratři dostali další. Soňa se chystala zůstat v pokoji s Jill a Dimitrijovi byl nabídnut gauč.. Pro tuto chvíli se sprchoval a já jsem vylezla na chodbu a podívala jsem se dolů přes zábradlí do prvního patra. Mastransovi, Soňa a oba bratři byli všichni s dárcem. Ulevilo se mi a vrátila jsem se do pokoje a šla jsem zkontrolovat Lissu.
Po počátečním nadšení z jejího absolvování testu jsem věděla, že se musí vyspat. Ale ona nešla do postele. Vzala si Eddieho a Christiana k Adrianovi a já jsem si uvědomila, že to byla ona, kdo ho vyrušil ze sna semnou.
"Co se děje? " zeptal se
a pohlédli si z očí do očí. "Měl jsem dobrý sen"
"Potřebuju tě" řekla Lissa
" Tohle mi už řikala spousta žen" řekl Adrian.
Christian se zamračil a Eddiemu přeletěl přes rty úsměv, jinak se ale pořád choval jako strážce.
"Myslím to vážně" řekla "Právě jsem dostala zprávu od Ambrose. Má něco důležitýho, co nám musí říct...... ale stále ještě nevím, jakou v tom hraje roli...."
"To.. " řekl Adrian " není přesně to, co jsem chtěl slyšet. "
"Prostě si pospěš a oblíkni se, jo? "nařídil Christian
Upřímně řečeno byl docela zázrak, že spal. Adrian se však rychle oblékl i přes jeho prostořeké připomínky jsem věděla, že se o to zajímá.
Mojí přátelé pospíchali budovou, kde už jednou byli, tam, kde Ambrose žil.
U dvora bylo rušno, asi všichni chtěli vědět, jak dopadl druhý test.Ve skutečnosti Lissu pár lidí poznalo věnovali jí šťastné pohledy.
"Dnes v noci jsem měl jiný soud. " řekl Adrian. " neočekávaný"
Adrian zaváhal a já jsem čekala, že řekne, jak semnou mluvil. Také jsem čekala, že jim dodá šokující zprávy o mém pobytu, místo toho však řekl.
"Jak to šlo? "
"Prošla jsem" odpověděla" To je všechno na čem záleží. "
Nedokázala se přimět, aby se dostala od těch lidí, kteří jí fandili ne proto, že to řikal zákon, ale proto, že jí věřili. Mezi diváky byla Taša a Mia a někteří překvapivý kamarádi ze školy, kteří se na ni usmívali,
Čekala tam dokonce i Daniella a i Rufus Lisse neochotně poblahopřál. Celý zážitek byl neskutečný... Lissa se prostě chtěla dostat ven.
Eddieho odtáhli i přes protesty, že je její strážce. Takže nakonec Lissu vzali Taša s Christianem. No vlastně je doprovázel srážce Ethan Moore, ten, který se podle Abeho měl líbit Taše.. Ethan vypadal stejně tvrdě, jako každý strážce, ale když se občas podíval na Tašu, jeho postoj drsňáka na chvilku zmizel.Odivoval ji. Ona ho měla ráda taky a flirtovala s nim - což bylo hodně nepříjemné pro Christiana. Myslela jsem si, že to je roztomilé. Někteří chlapy se báli Taši kvůli jejím jizvám. Bylo hezké vidět někoho, kdo ocenil její charakter. A já jsem navíc ráda viděla, jak to je Christianovi nepříjemné. Pro něj to bylo dobré.
Ethan s Tašou odešli ve chvíli, kdy byla Lissa bezpečně zavřená v pokoji. Během chvíle se objevil i Eddie. Zřejmeě udělala takový povyk, že ho rychle poslali za Lissou... po chvíli odešli na tajné setkání.
"Jdete brzy" řekl Ambrose a nechal Lissu ještě jednou zaklepat...
Teď stáli v Ambrosově pokoji a ne v módním salonu pro klienty. Bylo to tam velmi hezké. Lissa se ovšem soustředila pouze na Ambrose.Eddie rychle kontroloval místnost. Byla jsem ráda, že na hru nepřistoupil a Ambrosovi nedůvěřoval.
"Co se děje? " zeptala se Lissa, jakmile Ambrose zavřel dveře. "Proč tahle naléhavá návštěva? "
" Protože vám musím něco ukázat.. " řekl. Na jeho posteli byla hromada papírů a on vzal ten nahoře.
" Pamatujete si, když jsem řekl, že zamkly Taťániny věci?No teď je chtějí odstranit. A zničit"
Adrian zavrtěl hlavou
"Měla trezor, kam dávala všechny důležitý dokumenty A......"
"A? " vyzvala ho Lissa
"A já nechtěl, aby je někdo našel. Ani nevím, co většina z nich znamená, ale když je držela v tajnosti.... Jen jsem cítil, že by měli být zachovány... Znal jsem kombinaci,
a tak..... Ukradl jsem je. "
Vina vířila na jeho tváři, ale nebyla to vražedná vina. Byla to vina z krádeže.
Lissa si tu hromadu dychtivě prohlížela
"A? "
" Nic z nich nemají dočinění nic s tím, co hledáte.... Snad kromě tohohle. "
Podal jí kus papíru a Adrian s Christianem se posunuli k ní.
Pozor Tatiano
Jsem překvapený, jakým směrem jde tato situace. Myslel jsem, že jste pochopila, že bezpečnost našich lidí vyžaduje víc, než jen uvést zákon o věku strážců. Nechali jsme spoustu z nich odejít a to především ženy. Pokud to je zpět- a vy víte o čem mluvím- strážci můžou ve své pozici shořet.
Tento současný zákon je scela nedostatečný, zvlášť poté, co jsem viděl, jak váš tréninkový experiment selhal.
Jsem také šokován, že jste přemýšlela o tom, že propustíte Dimitrije Belikova. Nechápu, co se přesně stalo, ale nemůžete věřit pouhému vystoupení. Můžete proustit monstrum a mezi námi - on musíí dostat mnohem přísnější stráž, než má doposud.
Ve kutečnosti vaše zkoumání ducha vám nepomůže. Věřím, že to je důvod, proč byl tento prvek ztracen po tak dlouhou dobu: Naši předkové si uvědomili jeho nebezpečí a zaznamenali si ho. Avery Lazerová je důkaz a je jisté, že i váš zázrak, Vasillisa Dragomirová jí bude následovat.
Při podpoře Vasillisi můžete podpořit linii Dragomirů, vaše podpora jí může dát něco víc- třeba ohrožení vašeho synovce, což by si ani jeden z nás rozhodně nepřál.
Je mi líto, že vás to tolik obtěžuje. Mám vás v nejvyšší úctě, ale pokud jde o způsob, jakým řídíte náš stát po tolika letech..... Jsem si jistý, že brzy přijdou příslušná rozhodnutí- i když mám strach, že jiní nemohou sdílet mou důvěru ve vás. Řekl bych, že by se lidé mohli pokusit vzít rozhodnutí do vlastních rukou a obávám se, co pak může následovat
Dopis byl bez podpisu. Na okamžik se nad tim Lissa zamyslela. Byl to Chrisstian, kdo promluvil
"No, zdá se, že Tatiana měla nepřátele. A myslím si, že to je docela důležité v téhle hře. "
"Od koho to je? " dožadoval se Adrian. Jeho tvář byla tmavá a zuřivá.
"Nevím" řekl Ambrose "Určitě to je anonymní....přesto mám pocit, že to byl někdo, koho Tatiana dobře znala. "
Adrian věnoval Ambrosovi podezřívavý pohled" Jak máme vědět, že jsi to nenapdal sám, abys nás vyšachoval?? "
"Adriane! " kárala ho Lissa. Nechtěla to říkat, ale doufala, že Adrian bude zkoumat Ambrosovu auru a pozná, že mluví pravdu.
"To je šílené" řekl Christian a klepl na ten kus papíru. "Nutit vampýry, aby byli strážci. Co si myslíte, že znamená , že o tom Tatiana věděla? "
Já jsem to věděla, protože mi to Tatiana sama napsala.
"Nejsem si jistá"řekla Lissa a přečetla si dopis znova pro sebe. " Co myslí tím experimentem?? Myslíte, že to bylo školení Morojů? "
"To bylo přesně to, co jsem myslel" řekl Ambrose "Ale nejsem si jistý "
"Můžeme vidět zbytek? " zeptal se Adrian a ukázal na hromadu papírů. Nemohla jsem říct, zda jeho podezření bylo oprávněné. Ale rozrušila ho tetina vražda.
Ambrose jim dal papíry, ale poté, co si je přečetl souhlasila Lissa, že v nich nic není.Dokumenty byli většinou dopisy a korespondence. Mě napadlo stejně jako Lissu, že jim možná Ambrose neukázal všechny. Ale pro tuto chvíli to nemohli nijak dokázat . Držela se, aby nezívla. Poděkovala mi a odešla s ostatními. Doufala, že se prospí, ale její mysl musela pořád myslet na ten dopis. Pokud by to bylo legitimní. "Ten dopis byl důkaz, že někdo měl důvod zabít královnu více než Rose" řekl Christian " teta Taša kdysi řekla, že hněv na základě dobrých důvodů je mnohem nebezpečnější, než zlost na základě z nenávisti. "
" Tvoje teta je opravdový filosof" řekl unaveně Adrian
Ambros nechal Lisse dopis a ona ho složila a dala si ho do kapsy jeansů.
"Jsem zvědavá, co nám Taša na tohle řekne. " povzdechla si " Přála bych si, aby byl Grant ještě živý. Byl to dobrý člověk a mohl nám nějak pomoct"
Došli boční chodbou na hlavní patro a Eddie tlačil dveře před ní. Christian pohlédl na Lissu, jakmile vyšel ven. "Jak blízko byla Serena a Grant..."
Eddie se pohnul vteřinu před tím, než Lissa zaregistrovala problém, ale samozřejmě Eddie byl na to vycvičený. Muž-Moroj - čekal mezi stromy na dvoře, které oddělili Ambrosovu budovu s ostatními. Nebylo to úplně odlehlé místo, ale bylo to také mimo cestu, které bývali často opuštěné.
Muž se pohnul dopředu a vypadal překvapeně, když uviděl, jak se Eddie řítí přímo na něj.. Byla jsem schopna analyzovat boj takovým způsobem, jakým Lissa nemohla.. Soudě podle mužova pohledu útočil na LIssu- s nožem v ruce. Lissa ztuhla ze strachu , ale když sebou christian trhl ustoupil s ní a Adrianem
Útočník a Eddie uvázli na mrtvém bodě, když se snažili sejmout jeden druhého. Syšela jsem, že Lissa kříčela o pomoc, ale její pozornost byla pořád upřena na útočníkovi. Ten chlap byl na moroje silný a vypadalo to, jako by byl trénovaný k boji. Pochyboala jsem však, že byl školen od základní školy tak, jako vampýři.
Jistě by stačilo, kdyby dostal Eddie toho chlapa na zem. Eddie se natáhl a vyrazil tomu muži nůž z ruky. Ten Moroj byl velmi zručný s čepelí, zvlášť, když jsem si všimla zjizvení, něčeho, co vypadalo jako zmrzačený prst.
Rozmachoval se nožem kolem Eddieho krku. Ale Eddie byl příliš rychlý, aby se mu to podařilo a zablokoval jeho ránu svou paží.
Ten Moroj byl opravdu působivý. Nebyl žádná pochybnost o jeho záměrech. Nedržel se zpátky. Byl tam pro zabíjení. Ostří bylo od krve. Strářci věděli jak si podmanit a vzít zajatce... Eddie byl rychlejší než jeho soupeř, ale neměl pistoli ani nůž..byli u dvora. Když k němu přišel může podruhé, ukázal nožem na Eddieho krk a Eddie si musel zachánit vlastní život...
Eddie ho probodl.
Dimitrij kdysi žertem poznamenal, že strigoj by neměl být zraněný, kdyby ho někdo škrábl přes srdce, ale přiznejme si to. Přejet přes srdce musí bolet. Zabíjí to a Tatiana byla důkazem. Byl mrtvý. Eddie se opřel o paty a zíral na svou oběť s adrenalinem v krvi.
Náhle upoutal jeho pozornost křik a on vyskočil na nohy, připravená jakoukoliv hrozbu... Co našel byla skupina strážců, kteří reagovali na Lissino volání o pomoc. Koukli se na scénu a hned si vše zhodnotili... byl tam mrtvý moroj a někdo, kdo držel v ruce zbraň. Strážci šli po Eddiem. Lissa křičela, že si to špatně vysvětlili a že jí Eddie zachránil život a -
"Rose! " Dimitrijův šílený hlas mě dostal zpátky do domu Mastranových. Seděla jsem na posteli a on poklekl přede mě, obličej plný strachu a držel mě za ramena.
"Rose, co se děje?? Jsi v pořádku? "
" Ne! "
Odstrčila jsem ho stranou a vykročila ke dveřím.
" musím-musím se vrátit ke dvoru.Hned. Lissa je v nebezpečí. Ona mě potřebuje. "
"Rose. Rozo. Zpomal" Chytil mě za ruku a z toho sevření nebylo úniku. Otočil mě, takže jsem stála před ním. Jeho vlasy byli ještě vlhké od sprchy a byla tam čistá vůně mýdla kolem nás. "řekni mi, co se stalo"
Rychle jsem opakovala, co jsem viděla.
"Někdo se jí snažil zabít , Dimitriji. A já jsem tam nebyla! "
"Ale Eddi byl " řekl Dimitrij tiše" Je v pořádku.Je naživu" pustil mě a já se opřela unaveně o zeď. Moje srdce tlouklo jako o závod, když byli mí přátelé v nebezpečí. Zavrtěla jsem hlavou
" Ale teď je v průšvihu. Ti strážci byli naštvaná. "
" Jen proto, že neznají celý příběh. Viděli mrtvé tělo a zbraň v jeho ruce. Jakmile zjistí fakt a svědectví, bude v pořádku. Eddie zachránil Moroje. Je to jeho práce. "
" Ale taky zabil dalšího Moroje. " poukázala jsem " To nesmíme dělat. " znělo to zřejmě a hlopě, ale věděla jsem, že to Dimitrij pochopil. Účelem strážců bylo chránit moroje. Oni jsou na prvním místě. Zabít jednoho z nich bylo nepředstavitelné. Ale potom, co se snažil zabít jeden druhého.
"Tohle nebyla normální situace" řekl Dimitrij a naklonil hlavu zpátky. " Já vím, já vím. Ale nemůžu tě nechat odejít. Chci se taky vrátit , chránit jí a udržet jí v bezpečí Hned" zítra se zdálo daleko.
" Co když se to stane znova? "
" Jsou tam další lidé, kteří jí ochrání" Dimitrij došel ke mně a já jsem byla překvapená, když jsem viděla na jeho ústech úsměv s ohledem na chmurné události.
" Věř mi, že jí chci taky chránit, ale riskovali bychom naše životy pro nic, za nic, pokud bychom vyrazili hned. Počkej trochu déle a budeme riskovat naše životy pro něco důležitějšího"
Moje panika trochu opadla " A Jill je důležitá,ne? "
"Velmi"
Narovnala jsem se. Část mého mozku se stále snažila uklidnit, zatímco druhá zpracovávala tuhle chvíli
"Dokázali jsme to" řekla jsem a cítila, jak se mi úsměv line po tváři. " I přes to, přeze všechno..... Nejak jsme našli Lissinu sestru. Uvědomuješ si, co to znamená? Lissa te´d může mít na všechno nárok. Oni jí nemohou niy zapřít. Sakra, mohla by být královnou,kdyby chtěla . A Jill...."
Zaváhala jsem " no ona je součástí starobylé královské rodiny. To musí být dobrá věc, ne? "
"Myslím, že to záleží na JIll" řekl Dimitrij
Vrátila se mi vina, že jsem JIll zničila život a dívala jsem do dolů na své nohy
" hej, to je v pořádku" řekl a vzal mě za bradu.Jeho hnědé oči byli teplé a laskavé.
" Udělala jsi správnou věc. Nikdo by se nesnažil o něco tak nemožného. Pouze Rose Hathawayová.. Hazardovala jsi s tím najít JIll. Riskovala jsi svůj život a porušila Abeho pravidla a vyplatilo se to. Stálo to za to "
" Doufám, že si to myslí i Adrian" uvažovala jsem " On si myslí, že opusti naše bezpečné útočiště byla ta nejhloupější věc na světě. "
Dimitrijova ruka klesla
" Ty jsi mu řekla o všem? "
" Ne o JIll. Ale náhou jsem mu řekla, že nejsme v Západní Virginii. Ale nikdo jiná to snad neví. "
" Nemůžu tomu uvěřit" řekl Dimitrij a ztratil ten sůj teplý pohled. " On....zdá se, že je k tobě loajální"
"To je. Věřím mu"
"A dělá tě šťastnou? " Dimitrijův tón byl tvrdý, ale bylo tam i něco jako policejní výslech..
Myslela jsem na svůj čas strávený s Adrianem? Bantering, hry a samozřejmně líbání.
"Jo, dělá. Je sním legrace a nenechá se zmást zlozvyky. On není špatný člověk. "
" Já vím, že není" řekl Dimitrij " Je to dobrý člověk. Není to jednoduché, ale je.. On je stále s tebou. Viděl jsem to
v tom útěku. A po...." Slova se mu zachytila na jazyce. " Po Sibiři. Byl tu pro tebe? "
Přikývla jsem , zmatená těmi otázkami.
"Miluješ ho? "
Bylo tam jenom pár lidí na světě, kteří se mě na to ptali. Dimitrij byl jedním z nich. Nikdo tam s námi nebyl a náš komplikovaný vztah se zdál tak neskutečný. Jak bych mohla říct, že miluju někoho muži, kterého jsem milovala. Opět jsem si připomněla, že bylo přirozené přenést své city přes Dimitrije. Museli slábnout. On byl
minulost. Adrian byl budoucnost.
"Jo" řekla jsem a trvalo to déle, než asi mělo " Já.....ho miluju"
" Dobře. To jsem rád" ale Dimitrijův obličej nevypadal moc šťastně. Můj zmatek rostl. Proč byl naštvaný. Jeho činy a slova v poslední době spolu docela zápasily...
Přistoupila jsem k němu
"Co se děje? "
" Nic, chci se jenom ujistit, že jsi v pořádku. Že jsi šťastná. " otočil se zpátky ke mně a věnoval mi nucený úsměv.Mluvil pravdu- ale ne celou pravdu. " věci se však mění,to je všechno. Změnil jsem názor. Od té dobry.....Donova....a pak Soňa... je to divné.Myslel jsem, že , že to změnila ta noc, když mě lissa zachránila. Ale to se nestalo. Bylo tam toho tolik...Každý den na to přicházím" Některé nové emoce. Zapomněl jsem cítit. Něco jsem vynechal. Některou krásu jsem neviděl"
" Hmm, moje vlasy s uličce byli na tom seznamu, jo? " utahovala jsem si z něj. " Byl jsi v šoku"
Nucený úsměv vzrostl v přirozený
" Ne, Rozo. Byly krásné. Jsou krásné teď.
"No jasný" pokusila jsem se o vtip. Ve skutečnosti jsem cítila závrať pod jeho pohledem.
Ty tmavé oči se na mě dívali- opravdu se na mě dívali, poprvé co vstoupil do místnosti.
" Co? " zeptala jsem se stísněně. " Proč se na mě takhle díváš? "
Zavrtěl hlavou se smutným úsměvem
"Protože někdy člověk musí skládat, aby postavil celek. Není to oblečením, nebo vlasy. Je to tebou. Jsi krásná. Tak krásná, až mě to bolí. "
Cítila jse divný pocit ve své hrudi. Motýlí srdeční zástava......bylo to těžké říct, co to přesně bylo. Přesto, v tu chvíli jsme stáli v pokoji Mastranových. Řikal ta slova tak krásně, až mě to bolelo.. Byli jsme zase zpátky ve škole sv., Vladimíra a měli jsme pouze jedinkrát sex. On se na mě podíval velmi podobným pohledem, s menším smutkem. Nicméně, jak jsem slyšela tahle slova znova, dveře, které byli zavřené v mém srdci se náhle otevřeli a sními přišli i všechny zážitky a pocity, které jsem s ním sdílela. Při pohledu na něj se mi zastavil tep. Byli jsme spolu spojeni... ne tak jako s Lissou.
" Hej lidi, máte -oh" Sydney se zastavila
v polovině dveří a okamžitě udělala dva kroky zpět" je mi líto, že js-"
Dimitrij a já jsme se okamžitě od sebe odtáhli. Cítila jsem teplo a teprve teď jsem si uvědomila, jak blízko u sebe jsme byli. Co se stalo? Bylo to jako sen.
Polkla jsem a snažila se, aby se mi zpomalil tep
" V pohodě. Co se děje? "
SYdney se podívala mezi nás a stále jí to bylo nepříjemné. V životě asi s moc lidmi nechodila,
ale věděla co se v chození dělá......
"Jaa. To. Je.. Jen jsem chtěla odejít. Nemůžu to dole zvládnout"
Pokusila jsem se usmát, ale stále jsem byla zmatená svými pocity. Proč se na mě Dimitrij takle díva? Proč mi to říkal? Řekl mi, ať ho
nechám na pokoji...
"Jasně. My jsme prostě........mluvili" řekla jsem.
Očividně mi nevěřila a já....
" Mluvili jsme o JIll a jak jí dostat ke dvoru-protože jak je vidět, všichni jsme psanci. "
Sydney nemusela být odborníkem v osobních vztazích, ale pro ní to bylo zřejmé. Uvolnila se a znažila se svou pozornost odvést jinam od naších problémů
" Np, mohli byste vždy-"
Hlasité burácení z dola jí umlčelo. Jako jeden jsem já a Dimitrij přiskočili ke dveřím a bysli jsme připravenu na jakýkoliv nepořádek, který Viktor s Robertem způsobily. Oba jsme byli nahoře na schodech když jsme zaslechly křik.
"Strážci" řekla Dimitrij. "Strážci útočí na dům"

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře