16.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.56 | rubrika: stmívání

 Vedl mě zpátky do místnosti, kterou předtím označil za Carlisleovu pracovnu. Chviličku postál přede dveřmi.

"Pojďte dál," pozval nás Carlisleův hlas.
Edward otevřel dveře do místnosti s vysokým stropem a vysokými, na západ otočenými okny. Stěny byly zase obložené, tentokrát tmavším dřevem. Většinu místa na stěnách ovšem zabíraly dlouhé police knih, které mi
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 13x

15.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.55 | rubrika: stmívání

 Ztlumené světlo dalšího zamračeného dne mě nakonec vzbudilo. Ležela jsem s paží přes oči, nejistá a jako omámená. Něco, sen, který se dožaduje, aby si ho člověk zapamatoval, se mi vtíralo do vědomí. Zasténala jsem a převrátila se na bok v naději, že se mi ještě podaří usnout. A pak se mi jako potopa vehnaly do vědomí vzpomínky na včerejší den.

"Ach!" Posadila jsem se tak
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 17x

14.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.54 | rubrika: stmívání

 Uměl dobře řídit, když udržel rychlost v rozumné míře, to jsem musela přiznat. Jako tolik věcí, ani tohle mu, zdá se, nedělalo žádné potíže. Sotva se díval na silnici, přesto se pneumatiky nevychýlily ani o centimetr ze středu pruhu. Řídil jednou rukou, druhou držel mou ruku na sedadle. Někdy se podíval do zapadajícího slunce, někdy pohlédl na mě - na můj obličej, na moje vlasy vlající z

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 12x

13.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.53 | rubrika: stmívání

 Edward ve slunečním světle byl šokující. Nemohla jsem si na to zvyknout, ačkoliv jsem na něj zírala celé odpoledne. Jeho kůže, bílá navzdory lehkému ruměnci ze včerejšího loveckého výletu, doslova jiskřila, jako kdyby měl tělo posázené tisíci drobných diamantů. Ležel bez pohnutí na trávě, pod rozepnutou košilí byla vidět jeho nádherně modelovaná, zářící hruď, jiskřivé paže měl holé. Jeho

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 16x

12.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.53 | rubrika: stmívání

 "Billy!" zavolal Charlie, jakmile vystoupil z auta.

Otočila jsem se k domu a pokynula Jacobovi, zatímco jsem se skláněla pod verandu. Slyšela jsem Charlieho, jak je za mnou hlasitě zdraví.
"Budu dělat, že jsem tě za tím volantem neviděl, Jacobe," pokáral ho nesouhlasně.
"My v rezervaci dostáváme řidičák brzo," odpověděl Jacob,
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 11x

11.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.52 | rubrika: stmívání

 Každý se na nás díval, jak jsme šli společně k našemu laboratornímu stolku. Všimla jsem si, že už si nenatáčí židli tak, aby seděl co nejdál ode mě. Místo toho si sedl docela blízko vedle mě, naše paže se téměř dotýkaly.

V tu chvíli vcouval do místnosti pan Banner - jak báječné načasování ten chlap měl - a táhl vysoký kovový rám na kolečkách, na kterém trůnila těžkopádná zastaralá
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 12x

10.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.50 | rubrika: stmívání

 Ráno bylo velmi těžké přesvědčit tu část mé osobnosti, která tvrdila, že včerejší noc byla jen sen. Na mé straně nestála ani logika, ani selský rozum. Držela jsem se věcí, které jsem si nemohla vyfantazírovat - třeba jeho vůně. Byla jsem si jistá, že tohle se mi nikdy nemohlo jen tak zdát.

Venku za oknem bylo mlhavo a naprosto dokonalá tma. Neměl žádný důvod nebýt dnes ve škole.
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 8x

9.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.50 | rubrika: stmívání

 "Můžu položit jen jednu další otázku?" zaprosila jsem, když zprudka vyrazil po tiché silnici. Zdálo se, že řízení vůbec nevěnuje pozornost.

Povzdechl si.
"Jednu," souhlasil. Semknul rty pevně k sobě do obezřetné linky.
"No... říkal jsi, že jsi věděl, že jsem nešla do knihkupectví a vyrazila jsem na jih. Tak by mě zajímalo, jak jsi
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 10x

8.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.49 | rubrika: stmívání

 Jess jezdila rychleji než pan policejní ředitel, takže jsme v Port Angeles byly kolem čtvrté. Už to bylo dávno, co jsem naposledy vyrazila někam s holkami na dámskou jízdu, a nával estrogenu byl osvěžující. Poslouchaly jsme ufňukané rockové ploužáky, zatímco Jessica brebentila o klukách, s kterými chodíme. Její večeře s Mikem se velmi vydařila, a tak doufala, že se v sobotu večer dostanou

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 10x

7.kapitola

10. prosinec 2011 | 23.43 | rubrika: stmívání

 Řekla jsem Charliemu, že musím dělat spoustu úkolů a že nechci nic k jídlu. Zrovna dávali basketbalový zápas, který ho velmi zajímal, ačkoliv já jsem samozřejmě neměla ponětí, co je na něm tak zvláštního, takže si na mém obličeji nebo tónu nevšiml ničeho neobvyklého.

Jakmile jsem byla ve svém pokoji, zamkla jsem dveře. Prohrabala jsem psací stůl, až jsem našla svoje stará sluchátka,
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 12x