|
10. prosinec 2011 v 23.42 | rubrika: stmívání
Seděla jsem ve svém pokoji a snažila se soustředit na třetí dějství Macbetha, ale ve skutečnosti jsem napínala uši, jestli neuslyším svůj náklaďáček. Byla jsem přesvědčená, že bych řev motoru slyšela i přes bušící déšť. Ale když jsem se šla kouknout za záclonu – znovu – najednou tam stál. Netěšila jsem se na pátek, a bylo to ještě horší, než jsem čekala. Samozřejmě jsem |
přečteno: 12x | přidat komentář
|
|
10. prosinec 2011 v 23.41 | rubrika: stmívání
Šla jsem na hodinu angličtiny jako omámená. Když jsem vstoupila do třídy, ani jsem si nevšimla, že hodina už začala. "Děkuji, že jste se k nám připojila, slečno Swanová," řekl pan Mason ironicky.
Začervenala jsem se a spěchala na své místo.
Až když hodina končila, uvědomila jsem si, že Mike nesedí na svém obvyklém místě vedle mě. Pocítila jsem záchvěv |
přečteno: 12x | přidat komentář
|
|
10. prosinec 2011 v 23.40 | rubrika: stmívání
V mém snu byla velká tma a ta trocha slabého světla, co tam byla, jako by vyzařovala z Edwardovy pokožky. Neviděla jsem mu do tváře, jenom jeho záda, jak ode mě odcházel a zanechával mě ve tmě. Navzdory tomu, jak rychle jsem běžela, nemohla jsem ho dohonit; navzdory tomu, jak hlasitě jsem volala, vůbec se neotočil. Celá vyděšená jsem se probudila uprostřed noci a připadalo mi, že hrozně dlouho |
přečteno: 14x | přidat komentář
|
|
10. prosinec 2011 v 23.39 | rubrika: stmívání
Když jsem ráno otevřela oči, něco bylo jiné. Bylo to světlem. Stále šlo o to šedozelené světlo zamračeného dne v lese, ale bylo nějak jasnější. Uvědomila jsem si, že moje okno nehalí žádná mlha.
Vyskočila jsem, abych se podívala ven, a pak jsem v hrůze zasténala.
Dvůr pokrývala pořádná vrstva sněhu, poprášila střechu mého auta a zabílila silnici. Ale to nebyla |
přečteno: 10x | přidat komentář
|
|
10. prosinec 2011 v 23.39 | rubrika: stmívání
Další den to bylo lepší... a horší. Bylo to lepší, protože ještě nepršelo, ačkoliv mraky byly husté a neprostupné. Bylo to snadnější, protože jsem věděla, co od svého dne očekávat. Mike si ke mně při angličtině přišel sednout a doprovodil mě na další hodinu, Erik z šachového klubu si ho každou chvilku měřil pohledem; to bylo lichotivé. Lidé už na mě tolik necivěli jako včera. U oběda jsem |
přečteno: 17x | přidat komentář
|
|
10. prosinec 2011 v 23.38 | rubrika: stmívání
Matka mě vezla na letiště. Všechna okýnka v autě byla stažená. Ve Phoenixu bylo čtyřiadvacet stupňů, nebe dokonale modré, bez mráčku. Měla jsem na sobě své oblíbené tričko – bez rukávů, z bílé madeiry; bylo to takové moje gesto na rozloučenou. Místo příručního zavazadla jsem si nesla jen dlouhou bundu s kapucí. Na Olympijském poloostrově na severozápadě státu Washington existuje |
přečteno: 21x | přidat komentář
|
|
Stahování
10. prosinec 2011 v 19.00 | rubrika: stmívání
|
přečteno: 12x | přidat komentář
|