Zase trochu z mého života. Dnes jsem jela s třídou do Prahy. Samozřejmě jsem tam nechtěla, protože ze zkušeností na základce vím, že takové výlety dopadají bolavýma nohama a s pláčem. Výlet měl začít už v půl sedmé. No, to by mi tak nevadilo. Probudila jsem se asi v půl třetí, bez mrknutí na hodinky jsem vyskočila z postele a podívala se konečně na ty hodinky se svícením. Půl třetí. Proč