|
13. únor 2012 v 14.45 | rubrika: Mrazení
Vídala jsem ho pak zase, vždycky když uhodila zima. Stál na kraji lesa za naším domem a nespouštěl ze mě žluté oči, kdykoli jsem dolévala vodu do pítka pro ptáky nebo vynášela smetí, ale nikdy nepřišel blíž. Na pomezí dne a noci, v době, která se v Minnesotě táhne za dlouhých zimních měsíců donekonečna, jsem neslézala ze zmrzlé houpačky z uříznuté pneumatiky, dokud jsem na sobě |
přečteno: 18x | přidat komentář
|
|
13. únor 2012 v 14.39 | rubrika: Mrazení
Stáhli tu holčičku z houpačky na dvorku a vlekli ji do lesa. Ve sněhu po ní zůstávala mělká brázda, stopa vedoucí z jejího světa do mého. Viděl jsem, jak se to seběhlo. A nezarazil jsem to. |
přečteno: 17x | přidat komentář
|
|
13. únor 2012 v 14.38 | rubrika: Mrazení
Vzpomínám si, že jsem ležela ve sněhu, chladnoucí rudá tečka tepla obklopená vlky. Olizovali mě, kousali, poškubávali mnou sem tam, stahovali se blíž a blíž. Chumel jejich těl zakrýval i tu trochu tepla, kterou |
přečteno: 36x | přidat komentář
|