Celou cestu domů jsem se ohlížela přes rameno. Nadskočila jsem při každém zvuku, otočila se za každým podezřelým stínem. Byla jsem posraná strachy a nezměnilo se to, ani když jsem za sebou zabouchla dveře a zamkla oba dva zámky. Cítila jsem, jak se klepu, ale tentokrát jsem to nepřisuzovala jen zimě... Stáhla jsem ze

Denně do slavného New York City přijíždí tisíce nadšenců vzhůru za slávou, za svými sny. Umělci, rádoby vychytralí podnikatelé, nebo prostě jen ti, kteří mají v plánu vymetat jeden večírek za druhým a nic jiného nedělat. Většina z nich netuší, jak naivní jsou.

Já to taky netušila.

Ne,