"Uzdravit Tě?"

 Nikdy dřív jsem se s žádným klukem neocitla úplně nahá.

 Poklesla mi čelist. "Uf... Počkat... Jako že jste měli sex?"

 Těžko říct, co mě nakonec přimělo k tomu to udělat. Tak dlouho jsem skrývala tolik tajemství a dělala jsem, co mi přišlo nejlepší, abych Lissu ochránila. Ale tajit to její sebepoškozování rozhodně její ochraně nepomáhalo. Nedokázala jsem ji přesvědčit, aby toho nechala - a teď jsem dokonce uvažovala, jestli nebyla moje chyba, že s tím vůbec začala. Tohle se dělo až od té doby, co mě uzdravila

 Probrala jsem se a nad sebou uviděla bílý strop na klinice.

 Poněkolikadnech mi Lissa před jídelnou oznámila šokující novinky.

 Druhýden mi došlo, jak moc se věci změnily od doby, co Jesse sRalfem začali šířit pomluvy. Pro některé lidi jsem byla neustálým zdrojem šeptandy a smíchu. Od těch, které Lissa obrátila na svou stranu, se mi dostávalo přátelství a občas mě i bránili. Uvědomila jsem si, že naši spolužáci už mi nevěnují tolik pozornosti jako dřív. To platilo obzvlášť, když se začalo dít něco nového.

 Mason je přinesl.

 Následujícíchpár dní jsem dál špehovala Lissu a pokaždé jsem se cítila trochu provinile. Nesnášela, když se mi to přihodilo náhodou, zatímco teď jsem to dělala záměrně.

 Důsledky Jesseových Ralfových výmyslů byly přesně tak strašné, jak jsem očekávala. Jediný způsob, jak jsem mohla přežít, bylo nevidět a nevnímat nikoho a nic. To mě udržovalo při duševním zdraví - tak tak - ale nesnášela jsem to. Připadalo mi, že neustále brečím. Ztratila jsem chuť k jídlu a špatně jsem spala.