5.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.56 | rubrika: Hostitel
Zneklidnění
"Vítám tě, Poutnice! Posaď se a udělej si pohodlí!"
Váhala jsem na prahu Patrončiny kanceláře, s jednou nohou uvnitř a s druhou na chodbě.
Usmála se, jen nepatrně pohnula koutkem úst. Ve výrazech tváří jsem se vyznala lépe než dřív; pohyby a cukání těch drobných svalů jsem po měsících pozorování znala docela důvěrně. Poznala jsem, že
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 11x
4.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.55 | rubrika: Hostitel
Snění
Je příliš velká tma, aby bylo takové horko, nebo je možná příliš horko, aby byla taková tma. Jedna z těch dvou věcí není v pořádku. Krčím se ve tmě za chabou ochranou začouzeného ježatého keře a potím se tak, že ve mně za chvíli nezbude žádná voda. Auto vyjelo z garáže před patnácti minutami. Nerozsvítilo se žádné světlo. Arkádové dveře jsou na pět centimetrů pootevřené a
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 15x
3.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.55 | rubrika: Hostitel
Vzdorovitá
"Neví, že jde o její nové jméno," zabručel Léčitel.
Zmocnil se mě nový pocit. Cosi příjemného, změna ve vzduchu, když se Léčitel zastavil po mém boku. Vůně, uvědomila jsem si. Cosi jiného než ta sterilní místnost bez sebemenšího záchvatu. Parfém, připomněla mi nová mysl. Květinový, svěží...
"Slyšíš mě?" vytrhla mě Hledačka z
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 13x
2.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.54 | rubrika: Hostitel
Odposlechnuto
Hlasy zněly tiše a blízko, a třebaže jsem si je uvědomila až nyní, zřejmě už chvíli vedly šeptem rozhovor.
"Obávám se, že je toho na ni moc," říkal jeden hlas tlumeně, ale byl hluboký, mužský. "Bylo by to příliš na každého. Taková krutost!" Zhnusený podtón.
"Vykřikla jen jednou," připojil vyšší, tenčí ženský hlas
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 11x
1.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.54 | rubrika: Hostitel
Rozpomínání
Věděla jsem, že to začne koncem a ten že bude těmto očím připadat jako smrt. Varovali mě.
Ne těmto očím. Mým očím. Mým. Tohle jsem teď já...
Zjistila jsem, že používám divný jazyk, ale dával smysl. Úsečný, dutý, slepý, přímočarý. Trapně omezený v porovnání s mnoha jazyky, které jsem už používala, ale přesto schopný plynulého vyjádření. Občas i
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 21x
35.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.51 | rubrika: smečka
Přežívala jsem někde na hranici mezi vědomím a bezvědomím. Tím závojem, který obaloval a tlumil mé smysly, občas pronikaly krátké záblesky světla a zvuky. Cítila jsem pohyb, ale sama jsem se pohnout nedokázala, ruce ani nohy mě neposlouchaly, všechno jsem měla těžké jako z olova. Nic mě nebolelo, ale nedokázala jsem vůbec ovládat své tělo.
Táhli mě, nebo nesli? Nebyla jsem si jistá,
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 24x
34.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.50 | rubrika: smečka
Shaye jsem doběhla ve chvíli, kdy se hnal zahradou k Rowanově vile.
Chňapla jsem po jeho zadní noze. Jsi rychlej. To zírám.
Prudce zastavil a od běhů mu odlétl lesklý sníh. Otočil se na mě. Není ti nic?
Ne, není. Proběhla jsem kolem něj. Nezastavuj, máme naspěch.
A co Ren? Srovnal se mnou tempo.
Získá pro nás trochu času.
Proběhli
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 23x
33.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.49 | rubrika: smečka
Proplétali jsme se mezi borovicemi. Les prořídl a tmou pronikaly kužely bledého měsíčního světla.
Shay běžel tak blízko, že jsme se o sebe otírali. Kam vlastně běžíme?
Kde je Haldis? A ta kniha? Zastříhala jsem ušima. Vytí utichlo a v lese se rozhostilo děsivé ticho.
U mě doma. Musíme pro ně, že jo?
Je to jediný vodítko, který máme. Přála jsem
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 19x
32.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.48 | rubrika: smečka
Svět kolem mě se rozmazal a chvíli se mi zdálo, že omdlím.
"Callo." Shay mě chytil za ruce, abych neupadla. "Slyšelas mě?"
"Oběť?" zopakovala jsem a noc mi najednou připomínala studenou černou propast, která mě chce pozřít. "Kdo ti to udělal?"
"Flynnová," odpověděl. "Přišla k nám, když jsi odjela domů.
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 19x
31.kapitola
16. prosinec 2011 | 14.48 | rubrika: smečka
"Tak, tenhle je poslední." Bryn mě otočila, aby si mě mohla prohlédnout.
"Proč mají těch knoflíčků tolik?" zeptala jsem se podrážděně. Zdálo se mi, že už se z těch šatů nikdy nedostanu.
"Protože jsou ozdobný, Callo. Tvoje matka je z nich celá pryč." Vzala do ruky tubu tekutých očních stínů. "Fakt nechceš ani trochu namalovat? Mohla
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 17x