Vzpomínám si na Shelbyin výraz, když mi nabídla: "Chceš ukázat jizvy?"

 Byla jsem polomrtvá nevyspáním. Byla jsem zombie. Byla jsem...

 První, co jsem Isabel slyšel pronést, bylo: "Může mi někdo vysvět­lit, proč máme péct nějaký podělaný koláč, místo abychom si popo­vídali o mém bratrovi?" Vteřinu předtím vylezla z ohromného SUV, který zabral prakticky celou příjezdovou cestu. Ze všeho nejdřív jsem si všiml, že je vysoká - což byla nejspíš zásluha deseticentimetrových podpatků na jejích rafinovaně špičatých

Byli jsme se Samem jako dva koně na kolotoči. Obíhali jsme pořád dokola tutéž dráhu - domov, škola, domov, škola, knihkupectví, do­mov, škola, domov a tak dál, ale ve skutečnosti jsme kroužili kolem jednoho zásadního tématu a nedostávali se k němu o nic blíž. K samé podstatě všeho: k zimě. Chladu. Ztrátě.

 A tak jsem je hledal.

 Můj život v mozaice: poklidná neděle, Gracein dech vonící po kávě, dosud neznámá krajina hrbolaté nové jizvy na paži, nebezpečná vůně sněhu ve vzduchu. Dva rozdílné světy kroužící kolem sebe a stahu­jící se blíž a blíž, propojující se způsobem, jaký jsem si nikdy neuměl představit.

 "Jak může někdo udělat něco takového dítěti?" Máma se zatvářila zne­chuceně. Nevěděla jsem, jestli nad tím, co jsem jí právě řekla, nebo z pachu moči a dezinfekce v nemocnici.

 Sotva jsem vkročil do obývacího pokoje, zaútočil na mě celý chumel vjemů. Do očí mě zaštípal ledový vzduch, div se mi z chladu neobrá­til žaludek. Očima jsem rychle našel zubatou díru ve dveřích na zadní verandu. V rámu vratce visely popraskané zbytky skla a ze země na mě leskle pomrkávaly růžově zbarvené střepy.

 Když film skončil (svět se za nemalých obětí na civilním obyvatel­stvu podařilo zachránit), posadili jsme se s Grace ke konferenčnímu stolku kousek ode dveří na verandu a já se chvíli díval, jak píše úkoly. Byl jsem strašlivě unavený, jak ze mě studené počasí vysávalo ener­gii, i když nemělo dost síly, aby mě proměnilo, a nejradši bych si za­lezl do Graceiny postele nebo na pohovku

 Dny se slévaly do koláže běžných výjevů: studené cesty přes školní parkoviště, ve třídě Oliviino prázdné místo, Samův dech na uchu, stopy vlčích tlap v jinovatce na našem dvoře.