Bonnie si nikdy přesně nevybavila, jak se následujících pár vteřin vlastně odehrálo. Uslyšela Stefanův výkřik, který téměř otřásl zemí pod jejíma nohama. Viděla, jak se k němu rozeběhl Damon. A pak spatřila záblesk.

 Klaus vykřikl. Ten výkřik připomněl Bonnii prehistorické predátory, jako byli šavlozubí tygři a obří mamuti. Spolu s výkřikem mu z úst vytekla zpěněná krev a změnila jeho pěkný obličej v masku zuřivé nenávisti.

 On se snad už úplně zcvoknul," prohlásil Matt a zíral na prázdné dveře, ve kterých zmizel Stefan.

 Milý deníčku,

 Auto smykem zastavilo za jedním z policejních aut, která byla zaparkovaná cik cak ulicí. Všude blikala červenomodrá světla majáčků a u Bennettů v domě svítila všechna okna.

 Stefan zaslechl tichý, šeptající hlas ztlumený bolestí: "Ach, ne."

 Meredith se posadila na nízkou zídku kolem zříceniny kostela. "Říkals, že to bude nebezpečné, Stefane, ale neprozradil jsi mi, že ho necháš, aby mě uškrtil."

 Tak, dámy a pánové, představuji vám absolventy roku 1992!"

 Z místa, kde Bonnie a Meredith seděly v autě, viděly přímo na Vickiino okno. Kdyby moh být blíž, bylo by to lepší, ale to by si jich mohl někdo všimnout.

 Stefan se k rohovému domu přibližoval váhavě, téměř se strachem z toho, co zjistí. Napůl očekával, že Damon už opustil stanoviště. Nejspíš se musel zbláznit, když se na Damona spolehl.