Vzhledem k tomu, že Sydney

 Vážně se mi nelíbilo,, že Viktor Daškov měl pravdu. Ale on jí vážně měl.

 Lidé v táboře měli

 "TO NENÍ SRANDA"

 Dimitrij a já jsme ztuhli v šoku, když jsme slyšeli to jméno. Sydney se podívala na aše tváře se suchým úsměvem. "Mám to brát tak, že víte, kdo to je ?? "

 Čekala jsem, že zase uvidim viktora s Robertem, ale místo toho jsem viděla...

 Když tvůj přítel chodí do snů, tak se můžete naučit spoustu věcí.Jedna věc je, že přesně ty věci co dělá ve snu, může dělat i v reálném životě.Cítíte je stejně. Stejně jako intenzita polibku mezi mnou a Adrianem. Bez váhání jsem se vrhla k Viktorovi abych ho mohla udusit. Zdálo se mi to jako dobrý nápad. Ale nakonec ne. Před tím, než jsem se k němu mohla dostat, narazila jsem na neviditelnou

 NAŠTĚSTÍ to byli Morojové.

 Ukázalo se, že jsem sem mýlila o místní policii, která se skládala z jednoho muže a psa. Když jsme se Dimitrij a já vrátili do motelu, viděla jsem blikající červená a modrá světla na parkovišti a několik kolemjdoucích se snažilo zjistit, co se děje. "ukázalo se celé město" řekla jsem. Dimitrij si povzdechl" tys prostě něco musela říct recepčnímu, že jo? " Zastavili jsme

 Problém samozřejmě byl, že já sama jsem se za chvilku ztratila ve tmě. Po té, co jsem žila v divočině jako je Montana, jsem byla zvyklá, že vás noc mlže úplně pohltit. Ale u sv. Vladimíra jsem ten terén znala. V lesích západní virginie to bylo cizí anové a já jsem se totálně ztratila.