Stefane?

 Stefana překvapilo, že když se vrátili z pikniku, čekala na ně před domem paní Flowersová. A, což bylo rovněž neobvyklé, chtěla mu říct něco, co se netýkalo její zahrady.

 Matt přikývl, ale rděl se až po kořínky svých světlých vlasů. "Tami... se ke mně přitiskla."

 Elena se dalšího rána probudila ve Stefanově úzké posteli. Uvědomila si to ještě dřív, než úplně procitla a zadoufala, že včera poskytla tetě Judith věrohodnou výmluvu. Včera večer... ta samotná představa byla neurčitá. Co se jí to jenom zdálo, že jí dnešní probuzení připadá nějaké neobyčejné? Nedokáže si vzpomenout... panebože, nepamatuje si vůbec nic! A pak si vzpomněla na všechno. Posadila

 O hodně později té noci Elena nemohla spát. Nechtěla být ve stísněném prostoru uvnitř Vysokého pokoje, řekla. Stefan se obával, že chce jít ven a vystopovat malach, kteří napadli auto. Ale byl přesvědčený, že není schopná lži - neustále narážela na zavřené okno a trylkovala, že chce vzduch. Venkovní vzduch.

 Všechno se mu to vybavilo,úplně všechno; úzké uličky,malá okénka a zatuchlý pach starých knih.Zhruba před padesáti lety byl v Belgii a překvapilo ho,když tam objevil,že anglicky psané knihy o takových tématech ještě existují. Ale byla tam,obal měla odřený dohlídka na matně zrzavou barvu a písmo titulu se už úplně setřelo,pokud tam vůbec kdy bylo. Uvnitř chyběly stránky,takže se už nedal zjistit

 Bonnie si nedokázala vzpomenout na žádnou složitější modlitbu, a tak jako unavené dítě opakovala staré známé : "Andělíčku, můj strážníku..." Spotřebovala všechnu svou energii voláním o pomoc a nedostala vůbec žádnou odpověď jenom nějaký šum. Teď byla strašně unavená. Bolest už odplynula,zůstala jen otupělost.Jediné,co ji trápilo,byla zima.Ale to se dá taky vyřešit,prostě si přitáhne

 Elena prožívala pocit pokojného štěstí. Teď byla na řadě ona. Stefan použil ostrý dřevěný otvírač dopisů, který měl na stole a řízl se s ním. Elena nikdy nesnášela se na něj přitom dívat a tak pevně zavřela oči a otevřela je teprve, až se červená krev řinula z malé ranky na jeho krku.

 Když Matt,Meredith a Bonnie odešli, Stefan osaměl s Elenou, která už se mezitím s Boninou pomocí zase převlékla do noční košile. Tma venku konejšila jeho unavené oči - unavené ne z denního světla,ale z toho,že přátelům musel sdělit smutné zprávy.

 Starobylé ručičky na hodinách ukazovali tři v noci,když se meredith náhle vytrhla z přerývaného spánku.