Lissa je moje nejlepší kamarádka už od základky, a proto mě bolí, když před ní musím tajit tolik věcí. Ona ke mně byla vždycky otevřená a pokaždé se mi svěřila – ale možná to bylo tím, že jinou možnost neměla. Zvykla jsem si na to, že to spolu takhle máme, ale v určitém bodě jsem před ní některé věci začala tajit. Nedokázala jsem jí říct o Dimitrijovi ani o tom, proč jsem to se Stanem

 Potom bylo všechno hrozně zmatené. Měla jsem dojem, jako bych přicházela k vědomí a zas ho ztrácela. Někdo na mě asi mluvil a měla jsem pocit, že jsme zase ve vzduchu. Nakonec jsem se probrala na ošetřovně a uviděla doktorku Olendzkou, jak na mě kouká.

 Na ranveji u dveří do letadla postával Christian a pár strážců. Lissa se k němu rozběhla, aby mu hned vypověděla ty novinky, a nechala mě tam samotnou s Dimitrijem. Celou cestu z lázní neřekl ani slovo. Síla a mlčení, to pro něj bylo typické, jenže tentokrát mi jeho rozpoložení připadalo neobvyklé.

 "Stejně jako ty," utahoval si ze mě.

 "Co?"

 Druhý den ráno, asi půl hodiny před tím, než mi měl zazvonit budík, jsem uslyšela klepání na dveře. Nejdřív jsem myslela, že je to Lissa, ale když jsem se s ní rozespale spojila prostřednictvím pouta, zjistila jsem, že pořád ještě spí. Zmateně jsem vylezla z postele a otevřela dveře. Nějaká Morojka, kterou jsem neznala, mi podávala složené oblečení se vzkazem. Uvažovala jsem, jestli bych

 Když jsme se vrátili zpět do svých pokojů, vymluvila jsem se Lisse, že se teď musím postarat o jisté strážcovské záležitosti. Ona se stejně už nemohla dočkat, až se usmíří s Christianem – pravděpodobně tak, že ze sebe strhají hadry tak se mě na nic nevyptávala. V pokoji jsem měla telefon. Zavolala jsem na ústřednu a zjistila, který pokoj obývá Dimitrij.

 Kdybyste se mě zeptali před půlrokem, řekla bych, že v žádném případě nemůžu mít radost z toho, že u královského dvora potkám Miu Rinaldiovou. Je o rok mladší než já a už od prváku tvrdě jela proti Lisse – dokonce tak tvrdě, že zašla do krajnosti, aby nám znepříjemnila život. Šlo jí to skvěle. Výsledkem jejího snažení bylo, že Jesse a Ralf roznášeli po škole hnusné drby.

 Vystoupili jsme z letadla do studeného vlhkého vzduchu. Padal na nás zmrzlý déšť, což bylo mnohem horší než to bílé, co padá v Montaně. Teď jsme se nacházeli na východním pobřeží nebo někde poblíž. Královna má dvůr v Pensylvánii, poblíž hor Pocono, což je oblast, o níž mám jen mlhavé povědomí. Věděla jsem, že velká města jako třeba Filadelfie nebo Pittsburgh jsou odtud dost daleko. To jsou