Louisville, Kentucky - Listopad 27, 2009

Zazněl výstřel. Široká brána se prudce otevřela. Na cestě se ozvala ozvěna bušení kopyt. Připomínala masivní hrom.

"A jsou pryč!"

Sophia Bliss si upravila širokou krempu svého opeřeného klobouku. Byl v tlumených odstínech fialové, dvacet sedm placů v průměru, se stáhnutým šifonovým závojem.

NEBESKÁ BRÁNA - PÁD

Samozřejmě, bylo jen jediné místo, kde ji mohl najít.

První reinkarnace. Začátek.

Daniel mířil do svého prvního života a byl připravený počkat tam tak dlouho, dokud se tam neobjeví Luce. Vezme jí do náruče a zašeptá jí do ucha: Konečně. Našel jsem tě. Nikdy tě už nenechám odejít.

Vystoupil

Memphis, Egypt - Peret (SEZÓNA SETÍ)

(Podzim, přibližně 3100 př. n. l.)

"Ty tam," zakřičel na Luce nějaký hlas hned, jak překročila práh Vyhlašovatele. "Chci svoje víno. Na talíři. A přiveďte mé psy. Ne - mé lvi. Ne - oboje."

Vyšla v obrovské bílé místnosti s alabastrovými stěnami a tlustými sloupy,

Jeruzalém, Izrael - 27 NISSAN 2760

"Takže ty vlastně ve skutečnosti nejsi ten špatnej chlápek?" zeptala se Shelby Daniela.

Seděli na zeleném břehu staré řeky v Jeruzalémě. Sledovali horizont, kde se právě rozešli dva padlí andělé. Na nebi, kudy letěl Cam, bylo ještě jemné zlaté světlo. Vzduch tu byl cítit trochu jako

Yin, Čína - Qing Ming

(přibližně 4.dubna 1046 před.n.l.)

Na druhém konci tunelu Vyhlašovatele byl hrozný jas. Políbil jí na kůži jako letní ráno v domě jejích rodičů, v Georgii.

Luce se mu vydala vstříc.

Nespoutaná svatozář. Tohle bylo to, čemu Bill říkal hořící světlo duše Daniela. Jen dívat se

Yin, Čína - Qing Ming

(přibližně 4.dubna 1046 před.n.l.)

Na druhém konci tunelu Vyhlašovatele byl hrozný jas. Políbil jí na kůži jako letní ráno v domě jejích rodičů, v Georgii.

Luce se mu vydala vstříc.

Nespoutaná svatozář. Tohle bylo to, čemu Bill říkal hořící světlo duše Daniela. Jen dívat se

Chichén Itzá, Střední Amerika - 5 WAYEB (přibližně 20.prosince, 555 n.l.)

Vyhlašovatel vysadil Luce do parného letního dne. Země pod jejíma nohama byla vyprahlá a rozpraskaná. Tráva na ní měla žlutohnědou barvu a byla vyschlá. Obloha byla holá. Nebyl tam ani jeden mrak, který by sliboval déšť. Dokonce i vítr se zdál prahnoucí po vodě.

Stála

STŘED GRÓNSKA - Zima, 1100

Když Daniel vyšel, nebe bylo černé. Za ním se ve větru vznášel portál, jako rozevláté záclony. Roztrhal se předním na kusy, než spadnul na modrý noční sníh.

Chlad se mu plížil po celém těle. Na první pohled se zdálo, že tu nic nebylo. Nic, než arktická noc, která se zdála, že trvá věčně. Nabízela jenom světlo začínajícího

Londýn, Anglie - 29.června 1613

Něco zapraskalo Luce pod nohama.

Zvedla lem svých černých šatů: vrstva zbytků ořechových skořápek na zemi byla tak tlustá, že se vláknité hnědé kousky tyčily a nad spony jejích smaragdově zelených střevíčků na vysokém podpatku.

Byla v zadní části hlučného davu

Paříž, Francie - 1. prosince 1723

Daniel zaklel.

Vyhlašovatel ho vyhodil na posteli z vlhké, špinavé slámy. Otočil se a posadil. Zády se opřel o kamennou ledovou zeď. Nějaká studená olejovitá kapka mu spadla ze stropu na čelo. Nebylo tam ale dost světla na to, aby viděl, co to bylo. Naproti němu v oknu zasazeném v kamenné zdi, byl otevřený malý otvor.